Článek
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl na dnešek svolal do Prahy další demonstraci nazvanou Česko proti bídě. Očekává se účast tisíců lidí. Organizátoři naplánovali i následný pochod k Úřadu vlády, kde chtějí vytvořit živý řetěz.
Pozvánka na demonstraci se šíří sociálními sítěmi a zveřejňují ji i dezinformační weby, které často poskytují Rajchlovi a jeho spolupracovníkům značný mediální prostor.
To, že se stala tato takzvaná alternativní média nástrojem pro komunikaci související s demonstracemi, popisuje ve své výroční zprávě za loňský rok think tank Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty. Materiál chystají autoři zveřejnit příští středu. Seznam Zprávy jej ale získaly exkluzivně k dispozici už teď.
Manipulace dezinformačních webů
„Dezinformační weby byly využívány za účelem svolávání na demonstrace, organizátorům také poskytovaly mediální prostor a informovaly přímo o dění na demonstracích, čímž zvyšovaly jejich dosah,“ píše se ve výroční zprávě s tím, že jde o pokračující trend z roku 2021. „Dezinformační weby následně také sloužily jako komunikační platformy, kde se o probíhajících a proběhlých demonstracích intenzivně informovalo často s manipulacemi ohledně počtu účastníků a dalších aspektů demonstrací,“ uvádějí Evropské hodnoty.
Počet účastníků, které organizátoři protivládních demonstrací za poslední rok dokázali přivést na Václavské náměstí v Praze, přitom už několikrát čítal desetitisíce lidí. Podle politologa Jana Charváta, který se specializuje na politický extremismus, jde často o „naštvané lidi“.
Fotogalerie z demonstrace, kterou na Václavské náměstí svolal Jindřich Rajchl:
„To naštvání může mít několik různých důvodů. Na jedné straně jsou tady lidé, kteří jsou dlouhodobě navázaní na dezinformační scénu, která má kořeny až někde v antiimigračním hnutí z roku 2015. Vedle toho jsou tady lidé, kterých bude asi nejvíc, kteří se mobilizovali během covidu. To jsou často lidé, na které reálně dopadla opatření naordinovaná vládou,“ míní Jan Charvát.
Za jakési tvrdé jádro demonstrantů označuje analytik dezinformační scény Roman Máca ty, kteří podle něj demonstrují z principu proti všemu. „Je to určitá subkultura, která vznikla jako důsledek masivního šíření dezinformací a propagandy. Demonstrovali proti islámu, uprchlíkům, rouškám, vakcínám, nyní je to Ukrajina a ekonomická témata,“ vysvětluje Máca.
Vystrašení lidé
Desetitisíce lidí demonstrovaly na Václavském náměstí naposledy 11. března právě na protestu, který svolal spolek Česko proti bídě pod vedením předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla. Na demonstraci vystoupili vedle Rajchla například senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, advokát Ondřej Dostál nebo zástupce části odborů Bohumír Dufek.
Organizátoři akce i samotní účastníci se vymezovali proti současné vládě a žádali její demisi. Spolek Česko proti bídě zveřejnil požadavky, které mimo jiné zahrnují 100% odkup akcií ČEZ, ukončení veškerých státních aktivit souvisejících s potíráním dezinformací, pokus o uspořádání mírové konference s účastí Ruska v České republice nebo ukončení dodávek vojenského materiálu Ukrajině.
Kdo je Jindřich Rajchl?
- Po Ladislavu Vrabelovi další muž, kterému se podařilo na Václavské náměstí dostat tisíce protestujících proti vládě.
- Rajchl založil stranu PRO (Právo – Respekt – Odbornost). Předtím neúspěšně kandidoval na předsedu hnutí Trikolora. Rajchl Seznam Zprávám dříve přiznal, že byl spojkou mezi hnutím a lobbistou a někdejším členem ODS Tomášem Hrdličkou. Rajchlova žena podle serveru Hlídač státu Trikoloře darovala více než 1,6 milionu korun.
- Působí jako právník, obhajoval například bývalého stíhaného fotbalového bosse Františka Chvalovského, kterému pomohla až Klausova amnestie.
- Dělal i kariéru ve vedení vrcholového fotbalu. Ocitl se v podezření ze střetu zájmů, když v roce 2010 jako místopředseda Českomoravského fotbalového svazu podpořil projekt „Bezpečná fotbalová branka“. Nový prototyp pro svaz vyvinula společnost, v jejímž čele byl Rajchlův společník z jiných firem. Šlo o byznys v řádu desítek milionů korun.
- Rajchl působil také jako šéf českého zastoupení internetové hazardní společnosti Bwin. Stát kvůli chybějící národní licenci její podnikání považoval za ilegální. Společnost se nakonec z českého trhu stáhla.
- Během pandemie covidu-19 byl Rajchl svolavatelem nebo řečníkem na řadě demonstrací proti vládním opatřením. Jeho žena zároveň vlastní podíl ve dvou restauracích, kterým stát podle Hlídače státu vyplatil miliony na covidových kompenzacích.
- 3. září 2022 se účastnil demonstrace Česká republika na 1. místě, kde prohlásil, že pražský primátor Zdeněk Hřib „nechal vypnout“ kamery. Hřib to následně odmítl a informaci označil za hoax.
„Budeme pokračovat ve všech nátlakových akcích, dokud tato vláda národní bídy neskončí,“ prohlásil na závěr demonstrace Jindřich Rajchl s tím, že pokud vláda nesplní jejich požadavky, chystá blokádu vládních budov.
Podle politologa Jana Charváta na demonstrace ale zpravidla nechodí lidé, které vysoká inflace a energetická krize zasáhly nejvíc, tedy ti nejchudší, ale spíš lidé, kteří se toho bojí.
„Jsou tam lidé, kteří mají strach, to je mnohem důležitější. Velmi často je to strach ze zchudnutí, který mohou mít lidé jak z nižších sociálních vrstev, tak ze střední třídy. Naprosto bez problémů tam můžete najít řadu lidí, kteří jsou ve skutečnosti ekonomicky relativně zajištění, ale ne tak, aby se jich nedotkla inflace nebo zdražování energie,“ vysvětluje Charvát.
Přestože Jindřich Rajchl tvrdí, že akce nejsou proruské, řečníci na pódiu často mluví ve stejném duchu jako propaganda, kterou se do západních zemí snaží šířit Rusko.
„Už nikdy nesmíme dopustit, aby vlajka pluku Azov uvrhla stín na sochu svatého Václava a na morální kredit České republiky,“ hřímal z pódia například Jindřich Rajchl.
Akce také přilákala prorusky smýšlející demonstranty. Tři policie stíhá kvůli ruským symbolům, které měli na oblečení.
Demonstrace měla navíc dohru, která vyústila v potyčku s policií. Po skončení protestu se několik stovek lidí totiž pokusilo vniknout do Národního muzea, protože chtěli strhnout ukrajinskou vlajku, která je pověšená na fasádě budovy. Policie na místě zadržela dvacet lidí. Trestně stíhá dohromady osm účastníků demonstrace.
Od uprchlíků přes covid až k Rusku
Jindřich Rajchl jako lídr protivládních protestů vystřídal Ladislava Vrabela. Jeho demonstrace s názvem Česká republika na 1. místě, které původně, než se rozhádali, pořádal ještě s Jiřím Havlem, přitáhly na Václavské náměstí zatím nejvíce lidí. Loni 3. září to bylo podle policejních odhadů asi 70 tisíc demonstrantů. Postupně ale zájem opadal a na akce pořádané Ladislavem Vrabelem už davy nechodí.
Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty označuje ve své výroční zprávě Ladislava Vrabela „za známou tvář dezinformační scény“.
„Vrabel začal šířit dezinformace související se syrskou uprchlickou krizí, během pandemie přešel na covid-19 jako hlavní téma a nyní šíří různé prokremelské dezinformační narativy,“ píší autoři zprávy.
Demonstrace pořádaná L. Vrabelem:
Vrabel teď čelí před soudem obžalobě za šíření poplašné zprávy. Loni v listopadu totiž natočil video, ve kterém tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku.
„Naše vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými hlavicemi ze stíhaček,“ strašil Vrabel ve videu, které na internetu viděly tisíce lidí. Hrozí mu za to až dva roky vězení.
Ladislava Vrabela označuje analytik Roman Máca za takzvaného obchodníka se strachem. Právě takové dezinformace, které lidi vyděsí, jsou podle něj jedním z důvodů, proč pak přicházejí protestovat na náměstí.
„Vzbouzí to emoční reakce, především strach a nenávist, a ti lidé se pak často chovají naprosto iracionálně,“ domnívá se Máca.
Ladislav Vrabel, podobně jako další postavy dezinformační scény, čelil řadě exekucí a nakonec skončil v insolvenci. Zhruba třímilionové dluhy ale nesplácel a insolvenčnímu správci tvrdil, že je bez příjmu. Kvůli pochybnostem o jeho příjmech mu ale letos soud schválené oddlužení zrušil a poslal ho do konkurzu.
Vrabel vybíral na organizování protestů peníze od podporovatelů. Statisíce korun putovaly na účet jeho manželky. Nikdy nezveřejnil účetnictví a tvrdil, že peníze využívá jen na pořádání demonstrací.
Chuligáni na Staroměstském náměstí
Šíření dezinformací zažilo největší boom v době, kdy Česko, stejně jako ostatní státy, bojovalo s pandemií koronaviru. Tehdy podle poznatků Bezpečnostního centra Evropské hodnoty vzrostl počet aktivních dezinformačních webů ze zhruba čtyřiceti na padesát. Vzhledem k tomu, že vláda na tento trend nedokázala včas reagovat a navíc sama komunikovala často zmateně, nespokojení lidé vyšli do ulic.
Ostrým střetem s policií skončila demonstrace v říjnu 2020 na Staroměstském náměstí, kterou svolal občanský spolek HON. Protestů se účastnili i fotbaloví fanoušci, kterým vadilo, že kvůli protiepidemickým opatřením nesmějí na stadiony. Právě ti vyprovokovali boje s policisty. Policie na místě zadržela přes sto lidí.
Velkou část demonstrací proti vládním nařízením v době koronavirové epidemie organizovala iniciativa Chcípl PES. A dokázala dostat na náměstí tisíce lidí. Původně bojovala proti zavření restaurací. Její členové měli své hospody otevřené i přes zákaz. Postupně ale iniciativa přerostla v politické hnutí s názvem Otevřeme Česko normálnímu životu, které se neúspěšně pokoušelo ve volbách v roce 2021 dostat do Poslanecké sněmovny.
Šibenice před Sněmovnou
Chcípl PES na sebe asi nejvíc upozornil loni v lednu, když demonstranti přinesli před Sněmovnu šibenice a transparent s nápisem: „Všichni vlastizrádci a jejich přisluhovači skončí na šibenici.“ Protestovali proti přijetí novely pandemického zákona. Později iniciativa zveřejnila na facebooku adresy poslanců, kteří podle ní pro novelu hlasovali. Policie pak domovy zákonodárců musela střežit a někteří se stali cílem fanoušků hnutí.
Za iniciativou stojí podnikatel Jakub Olbert - majitel pražské restaurace Šeberák, a bývalý pražský radní a exposlanec za ODS Jiří Janeček.
Janeček na sociálních sítích kritizoval kabinet Petra Fialy za pomoc Ukrajině a zastával se ruského prezidenta Vladimira Putina. Jakub Olbert má nejen restauraci, ale vlastní i firmu S.O.S. - Dekorace, která měla pobočku v ruském Petrohradu.
