Proticovidový advokát vyhrožoval ředitelům škol vězením. Čeká ho kárný soud

Tomáš Nielsen, právník a jeden z nejhlasitějších bojovníků proti covidovým opatřením, se dostal do situace, které se bojí každý advokát.

A způsobil si ji sám – drsným napadáním těch, kteří dodržovali vládní epidemické pravidla.

Nielsen, jak Seznam Zprávy ověřily, teď čelí dvěma kárným žalobám, které na něj podala Česká advokátní komora.

Jedna žaloba souvisí podle zjištění Seznam Zpráv s tím, jak Nielsen pod hlavičkou spolku Pro Libertate loni rozeslal vedení všech škol v Česku dopis, v němž je důrazně varoval před testováním a očkováním.

Ředitelkám a ředitelům sdělil, že na ně podá trestní oznámení, například pro ublížení na zdraví nebo diskriminaci. A rovnou vypsal, kolik let by mohli strávit ve vězení. Někteří to pochopili jaké nemístné vyhrožování.

Také druhá kárná žaloba se týká Nielsenova vystupování proti vládním nařízením. Podrobnosti ale zatím nejsou známé.

Česká advokátní komora detaily o běžících kárných řízeních nezveřejňuje, informaci o žalobě však potvrdila.

„Kárný žalobce vyhodnotil chování a vystupování JUDr. Nielsena za neslučující se s požadavkem důstojnosti a vážnosti advokátního stavu, jejichž zachovávání advokátům ukládá zákon o advokacii a další stavovské předpisy,“ řekla na dotaz Seznam Zpráv Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory.

Samotný Nielsen na dotaz redakce zatím nereagoval.

Komora se k žalobě vyjádřila po opakovaných žádostech redakce. A to v pondělí, dva dny po skončení prvního kola senátních voleb, v nichž Nielsen kandidoval na Vysočině. Skončil třetí, takže do druhého, finálního kola nepostoupil.

Kárné řízení je vlastně obdoba soudu. Na jeho konci může advokát dostat různé tresty. Od napomenutí přes pokutu až po vyloučení z komory – což je krajní trest.

Pro advokáty je členství v komoře povinné, proto má také komora vlastní předpisy, jak se advokáti mají chovat, a smí je za porušení trestat.

Nielsen doručil před koncem loňského roku do všech škol v Česku dopis nazvaný „Důrazné upozornění zástupcům škol a školských zařízení“. Napsal do něj, že ředitelky a ředitelé škol porušují zákon, když mimo jiné posílají pozitivně testované děti domů. Nebo že nesmějí zakazovat chodit do školy dětem v karanténě a umožňovat očkování žáků přímo ve školách.

Nielsen v tom viděl trestné činy jako „přisvojení si pravomoci úřadu“, „ublížení na zdraví“, a dokonce „apartheid a diskriminace skupiny lidí“ se sazbou až 12 let vězení.

„To je přesně ten mediální obraz, se kterým já hrozně nesouhlasím. My jsme nenapsali, že se školy dopouští apartheidu. My jsme uvedli skutkovou podstatu několik trestných činů včetně trestného činu diskriminace skupiny lidí a upozornili jsme na to, že v některých momentech může být naplněna ta skutková podstata,“ prohlásil Nielsen letos v zimě v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jenže ředitelé to pochopili jaké zastřené vyhrožování. I kvůli této Nielsenově větě v závěru dopisu: „V případě, že kterákoliv škola či školské zařízení nebo jednotlivý pedagog či nepedagogický pracovník bude jednat shora popsaným způsobem i po obdržení tohoto upozornění, bude proti odpovědným osobám bez dalšího upozornění iniciováno trestní oznámení k příslušným orgánům činným v trestním řízení.“

Dopis učitele zastihl – tak jako další instituce v Česku – vyčerpané ze stále se měnících pravidel. Školy musely žáky testovat, omezovaly kroužky nebo i počty dětí v jídelnách. Plus se přidaly útoky některých rodičů z řad covidových popíračů.

A do toho se jim ozval pražský advokát Nielsen, že je předá policii.

„Musím upřímně říct, že jsem se silami v koncích,“ přiznala loni v lednu například Štěpánka Hanzlová, ředitelka základní školy v Červených Pečkách u Kolína, která se pak obrátila na Českou advokátní komoru.

„Mně velmi vadí skutečnost, že v době, kdy se opravdu na školách nenudíme, oportunista z vašich řad neváhá a hrubou a neuctivou formou nás obtěžuje a vyhrožuje nám,“ uvedla ředitelka Hanzlová v podnětu pro komoru.

Nielsen jako právník také napadal u soudu vládní opatření, většinou ale nebyl úspěšný. Buď už v době rozhodnutí soudu opatření neplatila, nebo soudy námitky odmítly.

Tvrdil, že vláda má zrušit všechna omezení proti šíření koronaviru a rizikoví lidé se mají sami chránit před nemocí. A že stát má zařídit takovou zdravotní péči, aby pro lidi koronavirus neznamenal ohrožení života. Jak to má v praxi vypadat, ale nedokázal Nielsen v rozhovoru se Seznam Zprávami vysvětlit.

„Ten člověk tomu vůbec nerozumí, jde mu jen o kšeft a zviditelnění,“ reagoval na to tehdy Milan Kubek, prezident České lékařské komory.

Kromě spolku Pro Libertate založil Nielsen také uskupení Zdravé fórum, které svolávalo proticovidové demonstrace nebo rovněž napadlo u soudu vládní nařízení. Na provoz přispívali dárci a jak ukázaly výpisy z transparentního účtu, měsíčně z konta sdružení odcházelo 120 tisíc na účty Nielsenovy advokátní kanceláře a na konto jeho spolupracovníka, výtvarníka Jana Tománka.

Nielsen ani Tománek nechtěli upřesnit, nač peníze používají. Oficiálně uváděli, že jde o právní služby a různé PR a grafické práce.