Proti halám u Šikmého kostela se postavila Akademie věd. Rozhodne ministr

Vedení Akademie věd ČR podpořilo návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny na území, kde v minulosti stála původní obec Karviná a které zahrnuje i lokalitu vyčleněnou pro rozsáhlý průmyslový areál. Místo je známé díky románům spisovatelky Karin Lednické o šikmém kostele svatého Petra z Alkantary, který jako jediná zachovalá stavba dodnes připomíná město zbourané kvůli těžbě uhlí.

Jak už Seznam Zprávy dříve informovaly, návrh na vyhlášení památkové zóny podal v listopadu spolek Stará Karviná. Ještě tentýž měsíc jej usnesením podpořila Akademická rada Akademie věd.

Předsedkyně Akademie Eva Zažímalová na dotaz Seznam Zpráv zdůraznila, že prostor historického centra staré Karviné byl v minulých letech nákladně zrekultivován z veřejných peněz.

„V posledních letech je také vyhledávaným turistickým cílem a stává se symbolem navracení identity tohoto regionu a jeho obyvatel. Současný záměr použít území k výstavbě průmyslových hal jde proti těmto jednoznačně pozitivním trendům,“ uvedla Zažímalová v písemném stanovisku pro pořad Ve stínu. Ten už v říjnové reportáži upozornil na sporné okolnosti plánované výstavby a celou kauzu dál sleduje.

Šéfka Akademie věd se navíc obrátila s dopisem k této věci přímo na ministra kultury Martina Baxu (ODS).

Stanovisko Akademie je významné proto, že tato ústřední vědecká instituce má důležité slovo při navrhování kulturních památek. Právě jejím prostřednictvím se podněty dostávají na Ministerstvo kultury, které návrhy na speciální ochranu památkových objektů posuzuje a po kladném posouzení také vyhlašuje.

Pokud by se z historického území Staré Karviné stala památková zóna, ohrozilo by to plány na výstavbu průmyslových hal, které plánuje developerská společnost Panattoni. Kromě ní stojí za projektem také dosavadní majitel pozemků, známý miliardář Zdeněk Bakala, a regionální politici, kteří slibují, že s očekávanými investory v areálu přibudou i nová a dobře placená pracovní místa.

Ministerstvo kultury potvrdilo, že dopis od šéfky Akademie věd vnímá jako oficiální podnět, který je třeba podrobně posoudit, hlavně co se týče samotné památkové hodnoty jádra Staré Karviné.

„Nicméně můžeme potvrdit, že posouzení návrhu na prohlášení území Staré Karviné památkovou zónou bude v příštím roce jedním z prioritních úkolů ministerstva kultury i Národního památkového ústavu,“ uvedlo pro Seznam Zprávy tiskové oddělení ministerstva.

Památkovou zónu vyhlašuje Ministerstvo kultury, posuzování návrhu ale probíhá jinak než u kulturní památky. Podle zákona se památková zóna ustanovuje formou tzv. opatření obecné povahy. Na rozdíl od kulturní památky se k záměru vyslovuje větší množství dotčených stran, včetně příslušného krajského úřadu a památkářů. Posuzování tak často zabere několik let. Stavební práce na průmyslové zóně mají podle nedávného prohlášení zástupců firmy Panattoni začít v roce 2026.

Developerská firma Panattoni na návrh na památkovou zónu konkrétně nereagovala. Na dotaz Seznam Zpráv zopakovala své dřívější informace, že její projekt počítá s výstavbou cyklostezky s naučnou stezkou o historii hornictví nebo s archeologickým průzkumem.

„Jsou nám známy materiály popisující cenné archeologické hodnoty zjištěné v území, neměly ale dosud žádný vliv na změnu územního plánu. Jak o nich bude rozhodnuto v dalších řízeních k povolení realizace projektu, nelze nyní předjímat,“ uvedl šéf marketingu Panattoni v Česku Karel Taschner.

Jedno historicky citlivé místo, kterého se výstavba přímo dotkne, se už rýsuje. Podle zjištění Seznam Zpráv bude jedna z hal plánovaného průmyslového areálu zasahovat i do místa, kde stál během druhé světové války jeden z pracovních táborů pro zajatce.

Týmu pořadu Ve stínu tuto informaci potvrdil Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz, která na území v roce 2021 prováděla terénní archeologický výzkum. „Pravý dolní roh haly A2 zasahuje na území, kde se nacházel tábor pro sovětské zajatce u dolu Barbora,“ uvedl Černoušek.

Totéž potvrdil i další člen výzkumu Lukáš Holata z Archeologického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který sestavil fotografii znázorňující polohu zajateckého tábora na území plánovaného průmyslového areálu, jehož nákres v listopadu představila společnost Panattoni.

Pracovní tábor pro sovětské vězně se nacházel nedaleko dolu Barbora, hned vedle židovského tábora, který byl na území dnešní teplárny. Zprovozněn byl roku 1942 a bylo v něm vězněno až 2000 osob. Zajatci byli nuceni pracovat nejčastěji v nedalekých dolech Gabriela, Hohenegger a v již zmíněné Barboře. Vedle Sovětů zde byly drženy i stovky Židů, kteří byli následně transportování do Polska, nejspíše do Osvětimi.

Území, kde se tábor nacházel, je v současnosti výrazně poničené. Prostor je porostlý stromy a z původního tábora se nedochovalo téměř nic.

Společnost Panattoni uvedla, že o zajateckých táborech ví, jejich přesné umístění ale nezná.

„Víme, že Národní památkový ústav na žádost Moravskoslezského kraje provedl měření a zpracoval odhad archeologického potenciálu terénního reliéfu. Jistotu ale budeme mít až po vyhodnocení zmíněného záchranného archeologického výzkumu. Proto nyní nelze předjímat, jaké budou další kroky a rozhodnutí,“ uvedl šéf marketingu Panattoni v ČR.