Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když došlo před dvanácti roky k odsouzení bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, byl krajský ostravský soudce Miroslav Mucha jednoznačně přesvědčen o jeho vině.
„Obžalovaný je vzdělaný člověk s obrovskými zkušenostmi, o to více je zarážející, že se dopustil takovéto trestné činnosti,“ popsal Mucha v rozsudku. „Způsob provedení se vyznačoval promyšleností, připraveností, opětovným a opakovaným předkládáním neobjektivních a nepravdivých údajů,“ doplnil soudce.
Wolfa odsoudil Miroslav Mucha k pěti rokům vězení a pokutě ve výši jednoho milionu korun. Odvolací vrchní soud pak tento trest ještě zpřísnil. Petr Wolf byl nakonec odsouzen k šesti rokům za mřížemi a zaplacení pětimilionové pokuty.
Nepodmíněný trest ale bývalý poslanec nikdy nepřijal. Bral ho jako pomstu sociální demokracie za to, že v roce 2008 opustil poslanecký klub a hlasoval s vládou tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS). Po odsouzení uprchl do zahraničí, kde se skrýval. Teprve tento čtvrtek byl policisty zadržen v Paraguayi.
Důvod, proč skončil před soudem, souvisel s projektem, na který dostala jeho firma dotaci od Ministerstva životního prostředí. Docent a kandidát věd Petr Wolf nabídl, že za jedenáct milionů vymyslí nový způsob, jak využít odpad z ojetých pneumatik. Zjednodušeně, že se gumy rozemelou, přidají se další materiály a vznikne pryž využitelná pro automobilové díly.
Jenže soud konstatoval, že tento projekt neměl vůbec dotaci získat. Petr Wolf však podle Muchy využil nedokonalé a neprofesionální práce zaměstnanců ministerstva.
„Pokud by kontrolní orgány ministerstva pracovaly tak, jak by bylo žádoucí, nemohly by sporné projekty postoupit do dalšího kola a nemusela by být způsobena škoda přes deset milionů,“ uvedl soudce Mucha.
Problém byl třeba v tom, že Petr Wolf do žádosti o dotaci uvedl jména odborníků, kteří mu však, jak později řekli u soudu, buď neslíbili spolupráci nebo ji rovnou odmítli.
„Nejednalo se o nějakou nedbalost, ojedinělé pochybení či opomenutí, nýbrž o soustavnou trvající trestnou činnost,“ uvedl také soudce Mucha.
Před soudem vypovídal také tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten vypověděl, že poté, co ministerstvo dodatečně zkontrolovalo projekt Petra Wolfa, došlo k zastavení jeho financování.
„Bylo zcela zásadní, aby již nebyla vyplacena ani ‚koruna navíc‘ a ministerstvo uhradilo jen to, co bylo akceptováno předem a aby byla ukončena spolupráce,“ citoval soud z Bursíkovy svědecké výpovědi.
Další problémem bylo to, že Wolf si jako spolupracovníka najal ruskou firmu Gexana, která však byla podle policistů jen fiktivní. Téhle firmě poslal Wolf za podklady k projektu na zpracování pneumatik 380 tisíc korun převedených na dolary.
Nikdy ale pořádně nevysvětlil, co je firma zač a komu patří. O člověku, který kontakt zprostředkoval, hovořil jako o Nikolajovi. Před soudy pak Wolf tvrdil, že tato firma existuje, odvedla svou práci, za což dostala také odměnu.
Soudy tomu ale neuvěřily. Uvedly, že tato mezinárodní obchodní firma neexistovala, nebylo s ní možné nic konzultovat a nemohla tedy ani nikdy nic dodat.
„Údajné kontakty s neurčitým ‚Nikolajem‘ byly popsané takovým způsobem, který oprávněně vzbuzoval důvodnou pochybnost o neexistenci jeho osoby, jakož i společnosti ‚Gexana‘,“ napsal soudce Mucha.
Petr Wolf svoji vinu vždy odmítal. Což bylo, jak řekl v roce 2015 v rozhovoru pro Aktuálně.cz, také důvodem, proč uprchl. „Jsem toho názoru, že člověk, který je bytostně přesvědčen o své nevině, se má bránit až do konce. A to i za cenu, že nerespektuje rozhodnutí soudce,“ uvedl Wolf.
Jako trest měli manželé Wolfovi dohromady zaplatit zmíněných pět milionů korun – peníze uhradili ve splátkách, které chodily i v době, kdy už byl exposlanec na útěku.
Pátrání po Petru Wolfovi bylo vyhlášeno už před deseti lety. Poté, co byl nyní zadržen v Paraguayi, tak se bude nyní řešit jeho vydání do České republiky.