Proč Babiše osvobodili: Rozhodl klíčový svědek, od kterého se to nečekalo

Soudce Jan Šott se hned na začátku omluvil nabité soudní síni, že tentokrát bude rozsudek vysvětlovat déle než obvykle.

Stalo se: Následující tři hodiny bez přerušení mluvil o tom, proč bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) a jeho manažerku Janu Nagyovou zprostil obžaloby z padesátimilionového dotačního podvodu při vybudování kongresové Farmy Čapí hnízdo.

Seznam Zprávy vybraly nejpodstatnější argumenty, které podle soudce Šotta vedly k pondělnímu osvobozujícímu - zatím nepravomocnému - rozsudku.

Nejprve velmi stručně, z čeho byli šéf hnutí ANO a manažerka Nagyová obžalovaní: Podle policie použili v roce 2007 trik, jak farmu částečně financovat z evropských peněz. Měli předstírat, že Čapí hnízdo není propojené s Babišovým rozvětveným Agrofertem. A pod touhle legendou získat dotaci pro malé a střední firmy.

Tedy že v žádosti o dotaci záměrně lhali.

Soudce Šott označil za hlavního svědka stavebního technika Jana Bareše - muže, který byl u projektu Čapího hnízda od prvních dnů. V procesu před soudem ale nikdo nečekal, že by mohl říct něco zásadního. Ale došlo na to.

„Byl to opravdu klíčový svědek,“ připustil v pondělí soudce Šott.

Bareš obžalovanou Nagyovou označil za dotační lobbistku, která uměla leccos zařídit. A jako vůbec první svědek před soudem potvrdil, že Babiš za projektem fakticky stál. Čímž značně znervózněl Babišovy obhájce. „Ne, doteď se určitě tady u soudu nestalo, aby někdo takhle spojoval pana Babiše s dotací,“ uznal expremiérův advokát Michael Bartončík.

Bareš ale zároveň vylíčil, že první myšlenka na přeměnu opuštěné zemědělské usedlosti u Olbramovic na Benešovsku vzešla od Babišovy dcery Adriany Bobekové, která jezdila na koních a chtěla na farmě zřídit stáje. Čapí hnízdo tehdy mělo sloužit jako „chalupa“ Babišových.

Jenže když architekt spočítal náklady na půl miliardy, Babiše prvotní nadšení opustilo a dokonce uvažoval, že nebude vyhazovat peníze a radši areál prodá.

Z rodinného rekreačního zařízení se tak stalo dnešní kongresové centrum s restaurací a minizoo. Tehdy se také podle svědka Bareše zapojila manželka Monika Babišová, která navrhovala interiéry. „Paní Monika to chtěla realizovat,“ řekl u výslechu Bareš.

Poté přišla dotační manažerka Nagyová s tím, že je možné získat 50 milionů z programu na rozvoj turistického ruchu. A také došlo ke známé transakci, kdy se z Agrofertu vyčlenila firma-prázdná schránka a přejmenovala se na Farmu Čapí hnízdo. Skrytými vlastníky se stala Babišova rodina a požádala o dotaci.

Detektivové v tom během vyšetřování viděli snahu zakrýt Babiše jako hlavního hybatele a financiéra.

Tahle časová osa je velmi důležitá: Pokud by podle soudce Šotta vytvořil Babiš tuhle anonymní strukturu od počátku čistě s tím, že na jejím základě požádá o dotaci na kongresové centrum, pak se dalo mluvit o dotačním podvodu. Jenže nápad na stamilionovou přestavbu areálu vznikl ještě před žádostí o dotaci, až jako náhradní řešení - v reakci na to, že jako zmíněná „chalupa“ s chovem koní by bylo Čapí hnízdo moc drahé.

Neboli: Podle soudce na začátku chyběl úmysl podvádět. „Díky tomu jsme shledali obžalované nevinnými,“ prohlásil Šott.

Další otázka, kterou soudce Šott během procesu řešil, zněla: Byla Farma Čapí hnízdo v době žádosti o dotaci malým a středním podnikem? Tedy společností s méně než 250 zaměstnanci a tržbami menšími než 50 milionů eur? Jinak by totiž šlo o porušení dotačních pravidel.

Babiš u soudu v jednom ze svých vystoupení před soudem řekl, že se o dotaci ani o podmínky přidělení nestaral. „Bylo to pod moji rozlišovací schopnost,“ prohlásil.

Velmi zjednodušeně: Aby byla firma z dotačního pohledu malým podnikem, nesmí být svázána majetkově či personálně s velkou, vlivnou společností, která jí navíc konkuruje na stejném trhu. V tomto případě s Agrofertem.

Obžaloba vyjmenovala několik případů holdingových firem, které podnikají ve stejném oboru jako Čapí hnízdo. Například Babišovu restauraci v Sokolovně v Průhonicích a v sídle Agrofertu na pražském Chodově. Jiná Babišova slovenská společnost se zabývala reklamou, stejně jako Čapí hnízdo.

Podle soudce Šotta ovšem k závěru o podnikání na stejném trhu nestačí to, že pár desítek kilometrů od sebe fungují restaurace stejného majitele. A slovenská reklamní firma nevyvíjela podle zjištění soudu v Česku žádnou činnost.

„Ty firmy si nekonkurovaly,“ uzavřel Šott.

Za druhé: Složitá problematika, jakou firmu lze považovat za malou a střední, nebyla podle soudce Šotta v roce 2007 zcela vyjasněná - Evropská komise a různé judikáty to upřesnily až následně. Ani v příručce dotačního úřadu, který Čapímu hnízdu peníze přiklepl, nestálo nic o tom, jak malé firmy posuzovat a jak zabránit zneužití peněz.

Ostatně dotační úředníci při výslechu řekli, že tuhle otázku vůbec neřešili.

Takže jak tedy podle soudce Šotta v takové situaci chtít po Babišovi a Nagyové, aby s jistotou při žádosti o peníze věděli, jestli je Čapí hnízdo malou či střední firmou? „Muselo by se dokázat, že oba znali doporučení Evropské komise a jako neprávníci vyhodnotit, že se jedná o podnikání na stejném trhu,“ vysvětlil Šott.

Na druhou stranu Šott potvrdil, co se ukázalo i během vyšetřování: Že farma by bez Agrofertu nemohla fungovat. Čapímu hnízdu holding ručil za úvěry, poskytl pozemky, pracovali pro něj lidé z Agrofertu… „Byl to až sponzorský vztah,“ podotkl soudce.

Jedním z nejsledovanějších svědků procesu byl Andrej Babiš mladší, který už několik let proti svému otci otevřeně vystupuje, obvinil ho z únosu na Krym - a především u soudu prohlásil, že nikdy nedržel akcie Čapího hnízda a že jeho podpis na příslušných dokumentech, které dokládaly, že firmu vlastní Babišova rodina, jsou podvrh.

Soudem přizvaný znalec konstatoval, že se nejspíš opravdu nejedná o podpis Babišova syna. S jistotou to však říct nemohl, protože Babiš-otec odmítl dát soudu k porovnání svůj vzorek písma - aby se zjistilo, jestli nepodepsal převzetí akcií za syna.

Podle soudce Šotta je přesto stoprocentní, že podpis Babiše mladšího někdo zfalšoval. To i proto, že v době, kdy mělo k podpisu dojít, žil Babiš-syn prokazatelně na Floridě. Takřka denně tam, jak zjistila policie výpisy z bankovních karet, platil v kavárnách nebo v automyčkách.

„Tady není jediný důkaz, že pan Babiš mladší toto podepsal. Nic takového podepsat nemohl,“ konstatoval soudce Šott.

Babiš starší podle soudce Šotta tají, kdo ve skutečnosti listiny podepsal. „Bez ohledu na to, kdo to takzvaně podškrábl, musel Andrej Babiš vědět, že to nebyl Andrej Babiš mladší. A dodnes ví, jak to skutečně bylo,“ řekl soudce Šott.

Ale zároveň to podle soudu nic podstatného neznamená pro podstatu kauzy. Kdyby chtěl Babiš zakrýt vlastnictví Čapího hnízda, mohl to udělat i bez syna: Zkrátka tím, že jeho akcie by rozpustil mezi další členy rodiny - dceru, manželku a zetě, kteří část cenných papírů rovněž drželi…

„Taková manipulace (s podpisem Babiše mladšího) je sice ostuda, ale na přidělení dotace by neměla žádný vliv,“ uzavřel Šott.

Andrej Babiš pronesl u soudu jen několik monologů, kdy odmítl účast na dotačním podvodu. Odmítal odpovídat na otázky soudu i státního zástupce.

Před soudem i na veřejnosti Babiš znovu opakoval svá dřívější vyjádření, že kdyby nevstoupil do politiky, nikdo by peníze pro Čapí hnízdo neřešil - a on by nebyl šest let v roli vyšetřovaného, stíhaného a později obžalovaného.

Ačkoli na to soudce Šott nemusel reagovat, neodpustil si k tomu v pondělí pár vět.

„V každé civilizované společnosti platí, že když někdo vstoupí do politiky, dostane se do zvýšené pozornosti – především pokud jde o jeho minulost,“ řekl Šott. Zároveň ocenil pečlivou a profesionální práci policie - ve spisu podle něj nejsou ani náznakem známky nějakého politického zadání.

„Tato obhajoba byla od začátku založena na spekulacích pana Babiše,“ uvedl Šott.