Článek
Jan Baláč se v ohrádce pro obžalované nadechl a pronesl krátkou, připravenou řeč, ve které se ke všemu přiznal.
„Ve své pozici náměstka pro IT jsem vždy jednal v dobré víře a v zájmu občanů i státu. Bohužel moje jednání v jednom případě nebylo v souladu s pravidly. Nesledoval jsem žádný vlastní prospěch, mým úmyslem nebylo způsobit státu škodu,“ pravil.
Scéna se u soudu odehrála letos v březnu. Bývalý náměstek Ministerstva práce a sociálních věcí se přiznal k machinacím kolem zakázky za mnoho milionů. Za hodinu a půl bylo po všem a bývalý náměstek odešel od soudu s podmínkou a půlmilionovou pokutu. Přitom mu v krajním případě hrozilo až deset let.
Jan Baláč ale uzavřel takzvanou dohodu o vině a trestu - institut, jehož využívání podle statistik raketově roste. Zjednodušeně: Obviněný se dohodne se státním zástupcem, jaký trest by přijal. A když takovou dohodu schválí soud, je hotovo.
Odpadne zdlouhavé, někdy i mnohaleté dokazování před soudem, výslechy svědků, pořizování znaleckých posudků…
V roce 2015 takhle padlo 113 návrhů na dohodu, v roce 2016 jich bylo 160 a loni už 531. A čísla Nejvyššího státního zastupitelství v Brně za letošní leden až říjen ukazují, že tenhle rekord určitě padne.
„Uzavření dohody výrazně urychlí ukončení řízení proti osobě, která spolupracuje, a pokud se obviněný rozhodne uzavřít dohodu na samém počátku vyšetřování, projeví se takový přístup výrazně ve zmírnění trestu,“ říká Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze.
Proč počty dohod o vině a trestu vyletěly v posledních letech nahoru?
V roce 2020 se změnil trestní řád. Do té doby umožňoval dohody jen u menších trestných činů, už třetím rokem jsou však povolené u všech zločinů. Včetně korupce, velkých podvodů nebo i vražd.
Takže dohodu mohl uzavřít i výše zmíněný náměstek Baláč, který by před novelou tohoto zákona neměl šanci. Baláč, absolvent zahraničních škol, nic neukradl a udělal spíš jen taktickou chybu při vyjednávání o IT zakázce. Dobře si spočítal, že je pro něj dohoda výhodná.
Jeho spoluobviněný kolega z ministerstva Karel Macek dohodu odmítl. Nedlouho po Baláčovi dostal pět let vězení natvrdo. Trest je nepravomocný, Macek se odvolal.
Státní zástupci ale říkají, že dohoda o vině není nějaké obchodní licitování, při němž si obviněný člověk může naporoučet, jaký trest by si představoval.
„Je třeba mít neustále na paměti, že uzavření dohody o vině a trestu je zpravidla dobrodiním pro obviněného,“ připomíná pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová.
Berte, nebo nechte být
Jak takové vyjednávání vypadá, nastínil státní zástupce Vít Legerský.
Řešil kauzu fanoušků Baníku Ostrava, kteří přepadli a oloupili příznivce opavského fotbalu. Sazba byla vysoká: pět až dvanáct let vězení.
Žalobce Legerský obviněným řekl, že s těmi, kteří už byli dříve trestaní, je ochoten se bavit pouze o délce vězení. Rozhodně ne o podmíněných trestech. Část fanoušků tím o dohodu ztratila zájem. A těm ostatním, kteří se dohodnout chtěli, dal najevo, že nemají na rozmyšlenou.
„Řekl jsem jasně: Tady je moje nabídka. Berte, nebo nechte ležet,“ popsal Legerský pro Deník.cz.
K dohodám o vině a trestu dochází už během vyšetřování – to většinou, když obvinění lidé zjistí, že policisté proti nim nashromáždili neprůstřelné důkazy. A že nemá cenu vést boj před soudem, jenž by pro ně stejně skončil špatně.
Ušetří tím všechny strany. Obviněný za advokáty, státní zástupci čas a práci. A navíc se nemusí rozjet celá soudní mašinerie. Pouze soud finální dohodu schválí, což bývá rychlé.
„Platí samozřejmě, že čím dříve během trestního procesu k dohodě dojde, tím je její uzavření efektivnější a ekonomičtější,“ souhlasí Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.
Nebo jsou případy, kdy až ve fázi před soudem obžalovaným dojde, že se pro ně kauza nevyvíjí dobře. A že velmi pravděpodobně budou odsouzeni. Takže prohlásí vinu a snaží se uzavřít dohodu, tedy získat mírnější trest.
Podnikatel Shahram Zadeh takhle u soudu v Brně několik let tvrdě bojoval, aby nebyl odsouzen za daňový podvod vyčíslený na dvě a půl miliardy. Například byl schopen dlouhé tři dny před soudem číst své námitky.
Až když se začali ostatní spolupachatelé k podvodům přiznávat, rozhodl se to Zadeh skončit také: Kývl na nabídku, že si odsedí devět let a zaplatí pokutu 17,5 milionu.
Padla už i dohoda na doživotí
Nejčastěji podle statistik uzavírají dohodu pachatelé v drogových kauzách, dále obvinění z daňových deliktů, z podvodů, krádeží a výtržnictví.
Státní zástupci říkají, že neexistuje žádný manuál pro návrhy dohod. Tedy že by například u drogových dealerů platilo, že jim žalobci nabídnou tříletou podmínku.
„Vždy je třeba zohlednit povahu a škodlivost spáchaného trestného činu a zároveň osobu pachatele, jeho postoj ke spáchanému trestnému činu, náhradě škody, jeho majetkové poměry a podobně,“ vysvětluje vrchní státní zástupkyně Bradáčová.
Záleží pak stejně na soudu, jestli bude považovat dohodu za správnou. Advokát Jiří Teryngel se letos na jaře přiznal, že uplatil 100 tisíci soudce Jiřího Sováka z Vrchního soudu v Praze. Se státním zástupcem se dohodl na podmínce a peněžitém trestu 300 tisíc. Jenže soudce prohlásil, že je to za takový druh korupce málo – a zvýšil Teryngelovi pokutu na rovný milion.
Dohoda o vině a trestu padla dokonce už také u doživotního trestu. Zdánlivě nelogicky - vzhledem k tomu, že jde o nejtěžší trest, který může v Česku soud vynést.
Stalo se to v případu Zdeňka Konopky, který v Bohumíně zapálil byt a úmyslně zabil 11 lidí včetně dětí. I právník pozůstalých ocenil, že vše proběhlo rychle a příbuzní, už tak dost psychicky zničení, nebyli stresovaní soudním líčením.
