Přiznali se. Aktéři zakázky za 150 milionů mohou přesto skončit ve vězení

I když tento týden schválil soud podmíněný trest pro bývalou ředitelku Fakultní nemocnice Bulovka Andreu Vrbovskou a tehdejší zaměstnankyni nemocnice Marii Nushiovou, kauza kolem nemocničních zakázek pro ně ještě nekončí.

Obě - jak zmínil státní zástupce Zdeněk Matula - čelí stíhání v další větvi případu. V něm jde o zakázku na obnovu lineárních urychlovačů, jejíž hodnota měla být podle obvinění ve výši 120 milionů korun.

Vrbovská v první větvi přistoupila na to, že odejde od soudu s nejpřísnější pětiletou podmínkou, ale pokud ji soud v druhé části kauzy uzná vinnou, skončí podle žalobce s největší pravděpodobností ve vězení – i kdyby se opět za přiznání chtěla dohodnout na mírnějším trestu.

„Budou-li mít obvinění v dalším řízení zájem se dohodnout, bude se to muset řešit souhrnným trestem,“ řekl Matula na dotaz Seznam Zpráv.

Vrbovská se rozhodla uzavřít dohodu poté, co státní zástupce přednesl u soudu obžalobu. Jelikož na ni nepřistoupila dříve – ještě třeba když kauzu prověřovala policie –, nemá takový benefit v případě nižšího trestu jako hlavní postava kauzy, podnikatel Tomáš Horáček.

Ten začal s policií spolupracovat a se žalobcem se nakonec v prosinci 2021 dohodl i na mírnějším trestu. Konkrétně se jednalo o šest měsíců ve vězení, které dříve Horáček strávil ve vazbě, pokutu pět milionů korun a na sedm let nesmí působit v obchodních společnostech.

Jenže Horáček musel policistům za nižší trest pomoci rozkrýt trestnou činnost. Díky jeho svědectví byl v případě zmíněné zakázky na obnovu lineárních urychlovačů obviněn také bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr. A navíc Horáček musí vše dosvědčit i u soudu.

Vrbovská takovou povinnost už nemá.

„Ta dohoda nebyla uzavřena jako se spolupracujícím obviněným,“ prohlásil k případům Vrbovské žalobce Matula. „Jedná se o prostou dohodu. Ti obvinění prohlásí, že spáchali daný skutek, a další závazky a další pomoc ve veřejném zájmu tu už není,“ doplnil Matula.

Navíc zmíněný trest, který dostal Horáček, je konečný a neměný. Pro Vrbovskou bude mít tato kauza ještě pokračování.

Takže pětiletou podmínkou, peněžitým trestem (Vrbovská má zaplatit šest milionů) a zákazem činnosti v orgánech zdravotnických zařízení to ještě nemusí skončit.

„Nezlobte se, nechci se k tomu vyjadřovat,“ prohlásila Vrbovská.

V případu, kvůli němuž Vrbovská skončila u soudu, žalobce Zdeněk Matula na více než 200 stranách popisuje ovlivnění dvou zakázek Fakultní nemocnice Bulovka za více než 150 milionů korun. V jednom případě mělo jít na úplatky 7,2 milionu korun.

Podnikatel Horáček, který spolupracoval s vítěznou firmou, podle obžaloby policistům během výslechu řekl, že Vrbovské za podpis smlouvy a následnou realizaci zakázky na úklid nemocnice nabídl částku tři miliony korun.

Vrbovská se k tomu nevyjádřila. Při výslechu na policii nevypovídala a její advokát Ladislav Veselý uvedl, že po celou dobu trestního řízení nebudou na otázky odpovídat.

Zakázka stejně nebyla realizována, protože po zatčení Vrbovské ji další ředitel nemocnice zrušil.

Ve druhém případě figuruje také bývalá Horáčkova firma První chráněná dílna, která svůj byznys založila na zaměstnávání hendikepovaných lidí, díky čemuž mohla soutěžit o veřejné zakázky za zvýhodněných podmínek. Většinu zakázek ale poslala k subdodavatelům.

Žalobce v této souvislosti popisuje, že První chráněná dílna inkasovala neoprávněně 477 tisíc korun za vybudování automatického vjezdového systému nemocnice. A to přesto, že k realizaci této zakázky nijak nepřispěla.

V článku bylo chybně uvedeno, že v případu zakázek na obnovu lineárních urychlovačů byl obviněn i bývalý náměstek Fakultní nemocnice Bulovka František Novák.