Případ Putinova pašeráka není ojedinělý. Rusko pašeráctví legalizovalo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve snaze oslabit ruskou ekonomiku a donutit Vladimira Putina, aby zanechal válčení na Ukrajině, přijala Evropská unie bezprecedentní arzenál sankcí. Od začátku války na Ukrajině přijala již devět balíčků vztahujících se na zákaz dovozu ropy, špičkových technologií, čipů, luxusního zboží nebo například technologií dvojího užití.

Zahraniční zboží a příjmy z exportu jsou však nezbytné pro chod ruské domácí i vojenské ekonomiky. A tak se Putinův režim snaží sankce obcházet.

Jak?

Kromě náhražek západních značek (psali jsme například zde) a prohlubování svých obchodních kontaktů s Čínou, Tureckem a Indií se Rusko pokouší financovat svoji válečnou mašinerii pomocí pašování zboží přes moře či ostatní státy, rozvojem šedé ekonomiky nebo například praním špinavých peněz.

Jednu z pašeráckých cest, kterými se ruské zboží dostává do Evropy a naopak, zmapoval v minulých týdnech reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa. Pod krycí identitou se zkontaktoval se šéfem pašerácké sítě vyvážející embargované komodity, jako je dřevo, železo či chemická hnojiva. Do Ruska pak naopak dováží například neprůstřelné vesty či helmy.

Jak zjistil reportér přímo od šéfa sítě Ernesta Rochala, zboží se vozí kamiony přes Gruzii do Turecka, nebo lodí z Novorosijsku do Istanbulu. V Turecku je změněna země původu a zboží je dále převezeno do Bulharska a prodáno do Evropy.

V případu Ernesta Rochala jde mimo jiné o vývoz dřeva, které ruské společnosti navzdory embargu vyvážejí ze země ve velkém.

Jak informoval deník Washington Post s odkazem na organizaci The Environmental Investigation Agency, Rusko každý měsíc přepraví více než 40 tisíc metrů krychlových dřeva do Číny, kde je v dokumentaci změněna země původu, a dřevo je dále prodáno přes Vietnam do Spojených států.

Další cesty vedou například přes Kazachstán či Arménii. Deníku Financial Times se podařilo získat rozhovor s pašerákem Stanislavem. Ten uvedl, že evropské zboží nakupuje přes své společnosti sídlící v EU, následně je převezeno do některé ze zemí, které sdílejí celní unii s Ruskem – například do výše zmíněného Kazachstánu, a odtud je dopraví do Ruska.

„Jakákoli značka, která opustila Rusko, bez ohledu na to, co to je – vysavače, oblečení, alkohol – to vše se stejně dováží,“ uvedl pro list další z Rusů, který je v síti zapojený.

Jak list zároveň upozorňuje, tyto praktiky však nedokážou nahradit dovoz zásadních komponentů potřebných k chodu ruského průmyslu, jakými jsou například mikročipy.

Pašování zboží je navíc stále těžší. Začátkem tohoto měsíce EU navrhla, aby se obcházení sankcí stalo trestným činem, což by státům ulehčilo zabavování majetku společností a jednotlivců, kteří se pokusí porušit sankce. Stanislav uvedl, že okamžitě pocítil masivní pokles dodavatelů. Jedna z jeho dodávek navíc uvízla na celnici v Kazachstánu.

Mezi další opatření proti porušování sankcí, která Evropská unie přijala, patří například iniciativa nesoucí název „operace Oskar“, která propojuje Europol, Frontex a Eurojust s členskými státy za účelem vyšetřování trestné činnosti spojené s invazí.

Experti varují, že Rusko by mohlo dále prodávat do Evropy i některé z embargovaných strategických komodit.

Jednou z nich může být například ropa – a to i přesto, že na začátku prosince 2022 začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, import rafinovaných ropných produktů z Ruska má pak začít platit v únoru 2023.

Jedním z běžných triků je vyložení nákladu v mezinárodních vodách z ruského plavidla do druhého tankeru, který poté označí ropu jako pocházející ze země, která není pod sankcemi. Mezi další praktiky patří například záměrné vyhýbání se check-pointům nebo vypnutí sledovače polohy plavidel.

O to se nedávno pokusil například tanker nesoucí jméno Kapitan Šemilkin.

Nezisková organizace Global Fishing Watch odhalila, že loď vysílala pomocí automatického identifikačního systému (AIS) falešnou pozici, podle které měla kroužit v řeckých vodách. Ve skutečnosti v danou dobu – od května do července – navštívila pobřeží Malty, o měsíc později navštívila elektrárnu Teknecik v Severním Kypru, jak píše deník Financial Times.

Server Politico nedávno informoval, že Írán, který již Rusku poskytuje zbraně, se s Moskvou rozhodl sdílet své know-how, jak efektivně obcházet mezinárodní sankce pomocí rozsáhlé sítě společností a bank. Pokud by se Rusku povedlo tento systém okopírovat, především pro vývoz ropy a plynu, výrazně by to mohlo snížit účinnost sankcí.

Rusko také v posledních měsících shromáždilo „stínovou flotilu“ více než 100 starších tankerů pocházejících ze Středního východu, Turecka a jihovýchodní Asie. Moskva totiž momentálně spoléhá v přepravě ropy na zahraniční společnosti.

Ve světle nových sankcí (například zastropování ceny za ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel, které přijala EU a skupina G7) by se tak mohla pokusit tento výpadek nahradit. List Financial Times však upozorňuje, že k udržení současného exportu by Rusko potřebovalo více než 240 těchto plavidel.

Experti také varují před nárůstem počtu tzv. ghost ships neboli lodí, které oficiálně neexistují, nejsou registrované u Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mají vypnutý automatický identifikační systém. Podobné techniky používaly k obcházení sankcí i Írán a Venezuela.

Pašování se ovšem netýká pouze ropy – v říjnu agentura AP informovala o ruské operaci, při níž Moskva propašovala obilí z ukrajinských okupovaných území v hodnotě nejméně 530 milionů dolarů do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemích.