Článek
K soudu se vrací případ falešné restituce, při níž stát přišel o mimořádně lukrativní pozemky v hodnotě 1,4 miliardy.
Vrchní soud na jaře osvobodil Jana Horáka, bývalého právníka Státního pozemkového fondu. Zjednodušeně proto, že Horák podle soudu pouze připravoval podklady – ale sám nic nerozhodoval.
Největší restituční skandál, který se kdy v Česku řešil, sahá do roku 2012 – státní úředníci tehdy dali pozemky rodině restituentů, která na ně podle zákona neměla nárok. Parcely na skvělých pražských adresách pak skončily například u podnikatele Romana Janouška.
Nejvyšší soud nyní podle zjištění Seznam Zpráv osvobozující rozsudek zrušil. Řekl, že se právník Horák mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
„Výkonem pravomoci úřední osoby je nejen samotné úřední rozhodování, nýbrž i předchozí opatřování podkladů pro rozhodnutí,“ prohlásil senát vedený předsedou Jiřím Pácalem v usnesení Nejvyššího soudu, které Seznam Zprávy získaly.
„Obviněný se tedy nemůže zbavit odpovědnosti poukazem na to, že to nebyl on, kdo přímo rozhodoval,“ dodali nejvyšší soudci.
Výrok je to důležitý hlavně proto, že stát se snaží získat restituované pozemky zpět do svého vlastnictví. Pokud by vrchní soud (k němuž se případ po zásahu Nejvyššího soudu vrátí) napodruhé uznal, že je Horák vinen, a navíc že zločin spáchal úmyslně, automaticky by pozemky propadly státu.
V případu jde o restituce po prvorepublikovém velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Jeho rodině komunisté zabavili rozlehlá pole a zastavěli je sídlišti. Po roce 1989 pak měli příbuzní a dědicové nárok na náhradní pozemky od státu.
V roce 2014 se ukázalo, že je část restituce neoprávněná – z jedné ženy vyrobili úředníci ve svých rozhodnutích velkostatkářovu neteř. Ačkoli s ním nebyla vůbec příbuzná. A tedy neměla náhradní parcely nikdy podle zákona dostat.
Následovalo policejní vyšetřování, na jehož konci stáli tři obžalovaní úředníci pozemkového úřadu. Právník Horák dostal loni u prvoinstančního soudu přísných sedm let vězení, ředitelka úřadu Eva Benešová šest let. A její předchůdce ředitel Petr Chmelík jen podmínku.
Podle rozsudku spáchali úmyslný trestný čin, protože restituci špatně prověřili – a věděli, že tím můžou někomu pomoci k ohromnému majetku.
Odvolací vrchní soud ale tresty zrušil nebo zmírnil: Horáka osvobodil se zmíněným odůvodněním, že připravoval pouze dokumenty, ředitelce Benešové a jejímu předchůdci Chmelíkovi rozdal podmínky.
Během vyšetřování se ukázalo, že rodina restituentů ve skutečnosti prodala své nároky na náhradní pozemky Romanu Janouškovi, dalšímu podnikateli a někdejšímu členovi ODS Tomáši Hrdličkovi nebo lidem kolem stavební společnosti Syner.
Detektivové pracovali s verzí, že právě tahle skupina mohla rozhodnutí úředníků ovlivnit – tak, aby na falešnou neteř vydali miliardové parcely. Tvrdé důkazy pro to však policisté nesesbírali. Proto před soudem skončili pouze úředníci.
Nezjistilo se ani, že by úředníci dostali za svá rozhodnutí úplatek. Nebo že by s Janouškem a spol. byli ve styku.
