Příbuzní předsedy ODS v Brně získali městské byty za miliony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předseda brněnské ODS a náměstek primátorky Robert Kerndl se snaží vytvořit dojem řadového obyvatele města.

„Nikdy jsem nic neprivatizoval – kromě bytu, ve kterém jsem bydlel,“ říká.

Ve skutečnosti však v majetku Kerndlova příbuzenstva najdeme více než desítku kdysi městských domů nebo bytů. A co víc: o jejich prodeji z městských rukou rozhodovali – v absolutní většině ve vedení městské části Brno-střed – právě politici z Kerndlovy ODS.

Detailní pátrání reportérů kromě toho ukázalo, že cesta do majetkového portfolia Kerndlovy rodiny často nevedla přímo. Byty původně kupovali jiní vlastníci, aby se pak nemovitosti dostaly právě k příbuzným politika.

Robert Kerndl působil v minulosti jako koncipient advokátní kanceláře Pavla Blažka a právě spojení se jménem nynějšího ministra spravedlnosti dělá z kauz kolem privatizace brněnských bytů citlivou věc.

Některé případy privatizace už vyšetřuje policie, ve vazební cele před měsícem kvůli tomu například skončil další bývalý Blažkův koncipient a člen ODS Otakar Bradáč.

Zatímco detektivové NCOZ se zaměřili pouze na transakce s městským majetkem z posledních let, reportéři Seznam Zpráv šli při pátrání v katastru, v obchodním rejstříku a také u očitých svědků více do minulosti.

Redakce zrekonstruovala, jakým způsobem se Kerndlova rodina k nemovitostem dostávala. Jde přitom výhradně o byty a domy v největší a nejbohatší městské části Brno-střed.

Například v roce 2013 zdejší radnice ovládaná tehdy ODS rozhodla, že se oproti původnímu záměru zbaví domu se třemi velkými byty v ulici Hlinky u brněnského výstaviště. Město dům nakonec prodalo se slevou za celkem 6,3 milionu korun. A to bytovému družstvu, jehož členy jsou nájemníci, kterým předtím politici byty přidělili.

Seznam Zprávy zjistily, že byty dnes kontrolují a pronajímají lidé ze širšího příbuzenstva Roberta Kerndla. Prvním místopředsedou družstva je švagr Kerndlova nevlastního bratra Kamila Kotěry. Družstvo pak podle údajů z obchodního rejstříku řídí Tereza Pecková, která dříve pracovala jako sekretářka tajemníka radnice Brno-střed Stanislava Pšeji z ODS. A to v době, kdy radní privatizaci zmíněného domu schválili.

Reportérům Tereza Pecková přiznala, že sama v družstvu podíl nemá a že v rejstříku je jako předsedkyně zapsaná za úplatu. Uvedla, že ji o požádal právě její někdejší nadřízený. „Já jsem to brala tak, že je to přivýdělek pro mě, jako ze známosti,“ uvedla žena.

Jelikož dům vlastní družstvo jako obchodní společnost, nejde z veřejných zdrojů vyčíst jednotlivé podíly, které členům patří. Navzdory zákonné povinnosti to družstvo neuvádí ani v evidenci skutečných majitelů.

Tereza Pecková však reportérům řekla, že čtvrtinu podílu v družstvu vlastní Stanislav Pšeja, další pak člověk z Kerndlova příbuzenstva. Jde o Libora Launu, který je švagrem Kerndlova nevlastního bratra Kamila Kotěry.

Stanislav Pšeja na dotazy reportérů k domu ani po několika dnech neodpověděl, Kotěrova švagra se redakci kontaktovat nepodařilo – navzdory podílu v bytovém družstvu má trvalé bydliště nahlášeno na úřední adrese magistrátu.

Příběhy privatizovaných bytů jsou podrobně popsány v tomto článku:

Robert Kerndl má dva nevlastní bratry, Kamila a Romana Kotěrovi, přičemž Roman Kotěra je také jednak politikem ODS, a navíc nyní také působí ve vedení městské části Brno-střed. (Podrobnější informace o sourozencích najdete v boxu na konci tohoto článku).

Důležitá je tato informace proto, že část městských nemovitostí v Brně-střed v minulých letech doputovala k Ludmile Kotěrové, společné matce Kerndla a jeho nevlastních sourozenců. Ludmila Kotěrová před dvěma lety zemřela, privatizované nemovitosti tak dnes podle dokumentů o pozůstalosti uložených v katastru nemovitostí vlastní právě její synové.

Pátrání v katastru a v obchodním rejstříku ukázalo, že cesta nemovitostí do rodinného majetku začala v době, kdy ve vedení Brna-střed zasedali jak Robert Kerndl, tak Roman Kotěra a kdy obvod ovládala jejich ODS.

Například blok domů v ulici Úvoz prodalo Brno nájemníkům v roce 2010. Dvoupokojový byt v domě koupil člen ODS Jan Zavřel za 418 tisíc. Za rok ho prodal dalšímu občanskému demokratovi Davidu Gerykovi a ten zase po roce Miladě Kotěrové.

Majitelka sousedního bytu reportérům řekla, že ani jeden ze jmenované trojice majitelů byt neobýval. Město přitom byty prodávalo za zvýhodněnou cenu nájemníkům, kteří je dlouhodobě obývali.

„Nikdy se tam dlouhodobě nepohyboval nikdo konkrétní, bydleli tam většinou nějací študáci,“ řekla Seznam Zprávám sousedka. Uvedla to sice pod podmínkou zachování anonymity, avšak podobné informace podal i dlouhodobý člen vedení družstva.

Vysvětlení, proč se první dva majitelé bytu zbavili, proč a zda Jan Zavřel skutečně porušoval podmínky privatizace anebo proč David Geryk skutečně (jak je uvedeno ve smlouvách získaných redakcí) prodal Miladě Kotěrové byt za stejnou cenu, za niž jej získal, se od aktérů uvedených transakcí získat nepodařilo.

Jan Zavřel ani na opakované dotazy a snahu o kontakt nereagoval. David Geryk nejprve na otázku reportérů, proč byt už po roce držení v roce 2013 dále přeprodal Miladě Kotěrové, odpověděl, že si to už nepamatuje. Poté začal tvrdit, že přeprodávání nemovitostí je jeho „hobby“. Přiznal však, že syn Kotěrové a nevlastní bratr Roberta Kerndla je jeho přítel a spolužák ze střední školy.

Další příběh privatizace nemovitostí je už z roku 1999. Tehdy prodej dalšího domu schválilo zastupitelstvo Brna. V radě městské části Brno-střed, která se domu vzdala, seděl i nynější ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Dům v Lidické ulici získalo bytové družstvo, v jehož vedení o dva roky později zasedl Robert Kerndl. Jeho nevlastní bratři si pak v roce 2006 ve stejném domě díky povolení družstva vybudovali dva půdní byty 3+1. Jak ukazují dokumenty, družstvu za to zaplatili každý po tisícikoruně.

Sám Kerndl pak začal jednotlivé byty z bytového družstva převádět do osobního vlastnictví. Manželé Kerndlovi tak podle údajů v katastru nemovitostí v roce 2016 získali byt 4+1 o rozloze 125 metrů čtverečních a ve stejný den byl další byt 4+1 převeden na Kerndlovu manželku Kateřinu. Pravost podpisu na smlouvách přitom jako právnička garantovala nynější primátorka Brna Markéta Vaňková – rovněž Blažkova bývalá koncipientka.

Ministr spravedlnosti v reakci k tomuto případu vyloučil, že by privatizace ovlivňoval ve prospěch spřízněných občanských demokratů. „V radě městské části jsem byl před dvanácti a více lety a nikdy za mnou nikdo nebyl, abych mu jakkoli ‚pomáhal s byty‘,“ napsal Seznam Zprávám Blažek. Primátorka Vaňková na dotazy týkající se podrobností tehdejší transakce nereagovala.

Seznam Zprávy pak při pátrání narazily i na případ, kdy Brno-střed prodalo byt i Kerndlovu nevlastnímu bratrovi. V roce 2002 zprivatizoval Kamil Kotěra byt 1+1 v klidné Bayerově ulici u Lužáneckého parku v srdci Brna za 80 tisíc korun. Zhruba čtyřicetimetrovou nemovitost do prodeje poslala rada městské části Brno-střed, v níž tehdy seděl opět i Pavel Blažek.

Všechny tři sourozence se reportéři Seznam Zpráv pokoušeli během posledních 14 dnů opakovaně kontaktovat. Na Roberta Kerndla reportéři čekali celkem čtyři hodiny před jeho kanceláří na magistrátu. Náměstek primátorky o tom věděl, ale na dotazy přesto neodpověděl. Nakonec kolem nich beze slova prošel a na otázky, které slyšel, nereagoval.

Romana Kotěru se redakce celkem třikrát pokoušela zastihnout na radnici Brno-střed. A to i v době, kdy měl místostarosta úřední hodiny nebo zasedání rady. Nebyl přítomen ani jednou.„Já neznám jeho program. To se musíte obránit na něj,“ řekl na radnici reportérům starosta a Kotěrův spolustraník Vojtěch Mencl. Doporučil vyřídit věc telefonicky, avšak Roman Kotěra hovor nezvedá. Bez úspěchu skončila i snaha oslovit Romana Kotěru v místě bydliště. Na zvonění reportérů nepřišla žádná reakce, i když byl politik doma.

Kamil Kotěra pak sice ve svém bytě po zazvonění domácí telefon zvedl, ale stejně nic nevysvětlil. „Já vám k tomu nemám co říct,“ konstatoval.

Všichni tři sourozenci v minulosti spojení s jakýmikoli nelegálními majetkovými machinacemi razantně popírali.

Například Kerndl už v roce 2020 nechal na stránky brněnské ODS vyvěsit prohlášení, v němž popřel, že on či jeho bratři privatizovali městský majetek. „Kromě bytu, ve kterém jsem bydlel a koupil jsem jej od města Brna jako tisíce jiných Brňanů koncem devadesátých let, kdy jsem nebyl členem ODS a nebyl jsem nijak veřejně činný,“ uvedl tehdy a dodal, že k „žádné manipulaci nájemního bydlení nikdy nedocházelo“.

Primátorka Vaňková a její náměstek Kerndl v říjnových komunálních volbách své posty obhájili. A slibují, že město lidem zajistí dostupné bydlení. Třeba výstavbou dalších družstevních bytů. Kupní cena bydlení už dávno ve městě přesáhla sto tisíc korun za metr čtvereční.