Příběh muže, kterému život zničilo křivé obvinění ze sexuálního obtěžování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před osmi lety musel zaměstnanec Probační a mediační služby Emil Fleischmann na hodinu odejít z práce. Čeho se měl dopustit, se potom následující dny spolu se zbytkem republiky dozvídal z článků v médiích. Novinové titulky tehdy zněly: „Ukájel se před námi, tvrdí úřednice a vedoucí teplické probační služby“ nebo „Šéf šikanoval úřednice, před jednou onanoval!“

Jenže jak ukázalo policejní šetření, k žádnému sexuálnímu obtěžování nikdy nedošlo.

„Odevzdal jsem klíče, telefon. Během pár minut jsem byl doslova na dlažbě. Nedovolili mi ani promluvit s těmi kolegyněmi,“ popisuje dnes Fleischmann.

V tu chvíli už bývalý ministerský úředník hned druhý den podal trestní oznámení pro pomluvu, a případ tak začala prošetřovat policie. Postupně vyslechla Fleischmanna, jeho čtyři podřízené, několik jeho nadřízených, včetně ředitele celého úřadu, a několik dalších lidí.

Policie dospěla k následujícímu závěru: Fleischmann nikdy před svými podřízenými nemasturboval. To nakonec na policii potvrdili úplně všichni. Policejní šetření ale přineslo i jiné poznatky.

Fleischmann měl se svými podřízenými dlouhodobé spory na pracovišti. A to dokonce do té míry, že kvůli tomu všichni podstoupili společné školení, jednali i s mediátorem a s vedením úřadu. Vše vygradovalo ve schůzku, na které si Fleischmannovy čtyři podřízené na svého šéfa stěžovaly vedení úřadu.

A tehdy došlo na historku o onanování před úřednicemi. Policejní protokol několikrát doslovně uvádí, co jedna z Fleischmannových podřízených na schůzi řekla: ‚ „Dá ruku do kalhot, strčí ruku do kapsy, do rozkroku, a jede,“ přičemž tato slova doprovodila gestem pravé ruky spočívajícím v opakovaném pravidelném pohybu shora dolů a naopak.‘

Na schůzi následně padla otázka, jestli je tím myšleno, že Fleischmann onanuje. A tady už se výpovědi rozcházejí. Zatímco jedna z úřednic tvrdí, že tehdy odpověděla ‚ne‘, další účastníci už si tím tak jistí nejsou a uvádějí, že možná otázku přešli mlčením. Po této schůzi zástupkyně vedení volala řediteli celého úřadu, a tehdy už mluvila o tom, že Fleischmann před svými podřízenými onanuje. Následovalo okamžité ukončení pracovního poměru.

Možná omyl, možná zkreslení, možná úmyslná lež tehdy ukončily kariéru státního úředníka a převrátily jeho život naruby.

Ze schůze tehdy vznikl i oficiální zápis. A tady je další zvláštnost celého případu. Jedna ze čtyř Fleischmannových podřízených odmítla zápis podepsat. A to přesto, že i ona měla výhrady k jeho vedení a i podle výpovědi na policii ho nepovažovala za příliš dobrého manažera. Odmítla ale veškerá obvinění ze sexuálního obtěžování. Explicitně to uvádí policejní protokol:

„Již na počátku svého nástupu byla svojí kolegyní dotázána, zda si všimla, jak si pan vedoucí dává na poradách nohu přes nohu a hrabe si na přirození. Do té doby ona sama nic takového neregistrovala, ale následně si uvědomila, že si třeba pan vedoucí dá ruku do kapsy a narovná si v kalhotách penis, což osobně vnímá jako zlozvyk. Nikdy si nevšimla, že by prováděl onanii nebo pohyby rukou v kalhotách, které by bylo možné považovat za masturbaci.“

Tato úřednice místo podpisu připojila k zápisu ze schůze vlastní dodatek, kde jakékoli sexuální obtěžování ze strany Fleischmanna popírá. Při prošetřování případu se cestou z kanceláře probační služby na policejní stanici tento dodatek z nějakého důvodu vytratil ze složky. Policii ho tato úřednice doplnila více méně náhodou, když šla podat vysvětlení a kopii dodatku vzala pro jistotu s sebou.

Policejní šetření vyvrátilo i další pomluvu. Jedna ze tří žen, které Fleischmanna obvinily ze sexuálního obtěžování, zároveň tvrdila, že ho kvůli obtěžování mladých dívek vyhodili z jezdeckého klubu. Údajně jí to řekla majitelka. Policisté ale nelenili a majitelky se zeptali, zda je to pravda. Nebyla to pravda. Fleischmann na čas přestal do klubu chodit, protože pro něj neměli volného koně.

Fleischmannovo trestní oznámení pro pomluvu policie nakonec stejně odložila. Vyšlo sice najevo, že Fleischmann před nikým nemasturboval a nikoho sexuálně neobtěžoval, ale zároveň se ani nepodařilo dokázat, že by to někdo otevřeně tvrdil. Co přesně zaznělo na schůzi Fleischmannových podřízených s jeho nadřízenými, není jasné. A kdo deníkům Blesk a MF Dnes vykládal o onanování na pracovišti, to redakce policii neprozradily.

Probační a mediační služba se ale na základě rozhodnutí soudu musela Emilu Fleischmanovi omluvit.

Jediný, kdo je dnes ochotný se k celé kauze vyjádřit, je Fleischmann spolu s jedinou úřednicí, která ho tehdy odmítla křivě obvinit. Dnes pracuje v jiném kraji a ani ona nechce uvádět své jméno do médií. Je ale ráda, že se Fleischmann po letech dočkal alespoň nějaké omluvy.

„Jsem za to (za zveřejnění omluvy, pozn. red.) strašně moc ráda, doopravdy si to zaslouží. Pan Fleischmann se skutečně nikdy žádného sexuálního obtěžování ani ničeho podobného nedopustil. Strašně mě za něj celá ta věc mrzí,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Jedna ze tří Fleischmannových podřízených, které ho obvinily ze sexuálního obtěžování, je dnes v důchodu. Další dvě spolu dodnes sedí v teplické kanceláři, první se stala vedoucí oddělení a druhá se z pozice asistenta přesunula na lépe placenou židli úředníka.

Na otázku, co se tehdy v kanceláři odehrálo a proč obvinily svého nadřízeného ze sexuálního obtěžování, obě odmítají odpovědět.

„Obraťte se na tiskového mluvčího,“ říká první a odmítá další hovor. Druhá zvedne telefon, vyslechne si otázku a odpoví: „Předám vám naši vedoucí.“

„Někdo volá kvůli naší kauze,“ říká tlumeně a podává telefon té první. „Nezlobte se, já se k tomu nebudu vyjadřovat. Já ty texty ani nečtu. Obraťte se na naše tiskové oddělení,“ opakuje vedoucí.

Ani současná ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková nechce kauzu nijak komentovat. Také ona se odvolává na tiskové oddělení. A mluvčí úřadu Martin Bačkovský lakonicky shrnuje: „Je to stále živá kauza, stále běží soud, proto se k tomu nemůžeme nijak vyjadřovat.“

Stejně reaguje i Fleischmannův bývalý nadřízený Pavel Štern. Právě on tehdy jako ředitel Probační a mediační služby podepsal jednostrannou výpověď pro Fleischmanna.

Štern si mimochodem vysloužil mediální pozornost v roce 2014, když po třinácti letech ve vedení probační služby povýšil na Ministerstvu spravedlnosti na pozici náměstka, přímo pod tehdejší ministryni Helenu Válkovou. Skončil ale neslavně. Válková po Šternovi požadovala informace o tendru na elektronické náramky pro vězně propuštěné do domácího vězení. Štern jí ale odmítal informace poskytnout. Vše vygradovalo do absurdní situace, kdy na ministryni podal její vlastní náměstek trestní oznámení a ona ho následně odvolala.

Ani dnes není Štern zrovna sdílný, přestože už u probační služby ani jinde na Ministerstvu spravedlnosti podle informací redakce nepracuje. Na otázku, proč před osmi lety podepsal vyhození Fleischmanna, redakci řekl: „Už je to poměrně dlouhá doba a já k té věci nemám žádné informace. Nevím, jestli k tomu probíhá nějaký soudní spor nebo nějaké řízení, takže se k tomu teď nemůžu vůbec vyjadřovat.“

Bývalý šéf teplického střediska Probační a mediační služby se dodnes potýká s propadem na společenském žebříčku.

„Zůstal jsem tehdy zcela bez příjmů. Šel jsem se zaregistrovat na úřad práce, abych alespoň nemusel platit pojištění. Tam mi rovnou řekli, že s tímhle paragrafem nedostanu nic, to mi bylo jasné. V listopadu 2013 byla situace na trhu práce taková, že ani na pokladně v Bille pro mě nebylo místo. Musel jsem zrušit i veškeré připojištění. Zaplatit jsem právničku a nezbylo mi nic,“ říká Fleischmann.

Se stigmatem sexuálního devianta nemohl dlouho sehnat žádnou práci, k tomu se přidaly vážné zdravotní problémy. On sám je přesvědčen, že je pocit křivdy stres z bezvýchodné situace.

Poměrně brzy uspěl se stížností proti ukončení pracovního poměru, kvůli zdravotnímu stavu ale už nemohl do práce reálně nastoupit a po tříměsíční výpovědní lhůtě byl vyhozen podruhé, tentokrát v souladu s právním řádem. Dnes jezdí se sanitkou, přestože jeho vzdělání a kvalifikace by odpovídaly prestižnějšímu povolání.

Probační a mediační služba se mu po listopadovém rozsudku musela oficiálně omluvit na stránkách MF Dnes, soudní spor o náhradu škody ale běží dál.