Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Letošní 31. leden byl posledním otevíracím dnem ve slavném obchodním domě Kotva. Sedmipodlažní památkově chráněnou budovu v centru Prahy čeká rozsáhlá rekonstrukce naplánovaná na dva roky.
Plášť domu tvoří desky s obsahem azbestu - nebezpečné látky, která může způsobovat vážné plicní choroby včetně rakoviny. Azbest se podle zjištění úřadů v Kotvě vyskytuje také třeba ve střeše nebo v izolacích.
Spolek Občané Prahy 1 proto žádá, aby majitel Kotvy poskytl podrobné informace, jak konkrétně se bude s azbestem nakládat. A jak zajistí, aby lidé v okolí nebyli vdechováním neviditelných azbestových vláken ohroženi.
„Kontaktovali jsme investora a zdvořile ho žádali o ubezpečení, že likvidace velkého množství azbestu v Kotvě proběhne bezpečně a podle nejnovějších norem, jak je to běžné v jiných evropských zemích,“ řekl předseda spolku Občané Prahy 1 Tomáš Bajusz.
Od společnosti PAN Kotva Prague, firmy ze skupiny Generali, přišel dopis s ujištěním, že „budou striktně dodrženy všechny technické předpisy a právní normy“. To celé zabalené do výzvy, ať spolek odstraní ze svého webu informace o azbestu ve spojení s rekonstrukcí Kotvy. Protože, jak firma píše, jsou „způsobilé vyvolat neopodstatněné obavy a paniku mezi veřejností“ a jedná se o „útok na stavebníka“.
A nadto majitel obchodního domu v dopise sepsaném advokátem varuje, že by mohl povolat i policii. „Dále důrazně upozorňujeme, že svými aktivitami týkajícími se OD Kotva by se spolek a jeho předseda mohli vystavit i riziku postihu za porušení trestního zákoníku,“ stojí v dokumentu.
Firma: Bezpečnost je priorita
Spolek Občané Prahy 1 chce - zjednodušeně - po investorovi takzvaný technologický postup prací s azbestem. O takovém postupu se zmiňují úřady ve stanoviscích při povolování rekonstrukce obchodního domu, který příští rok oslaví 50 let od otevření.
„Odstraňování stavebních materiálů s obsahem azbestu musí provádět renomovaná firma, která zajistí řádný technologický postup demontáže, spočívající především v zavedení důsledných opatření proti rozviřování azbestových vláken do okolního prostředí,“ nařídil ve svém stanovisku například magistrátní odbor ochrany prostředí.
Obchodní dům Kotva, který je dnes kulturní památkou, se otevřel v zimě roku 1975.
Spolek, jak říká, by rád tahle opatření a technologický postup znal před započetím opravy, aby se k nim mohli lidé vyjádřit. „Jde nám zkrátka o to, aby nikdo nemusel zpochybňovat daný postup až v průběhu prací,“ řekl předseda spolku Bajusz. Technologický postup navíc podle spolku není součástí stavební dokumentace. Takže nelze ověřit, jestli investor splní závazné požadavky úřadů.
Firma PAN Kotva Prague pro Seznam Zprávy uvedla, že si je vědoma rizik práce s azbestem a že odstranění bude provádět kvalifikovaný odborný dodavatel. „Bezpečnost pracovníků i veřejnosti je naší prioritou a veškerá činnost bude pečlivě monitorována,“ reagovala firma prostřednictvím PR konzultantky.
Jak škodí azbest
Azbest je přirozeně se vyskytující minerál s tenkými, odolnými vlákny. Je používán v mnoha průmyslových odvětvích, protože jeho vlákna jsou vynikající izolátory (odolné vůči teplu, ohni a chemikáliím, a nevedou elektřinu). Často se používá pro zpevnění cementu a dalších materiálů. Jedná se však o obzvláště nebezpečnou látku. Pokud jsou výrobky obsahující azbest narušeny, mohou být vdechnuta malá vlákna, což v průběhu času vede k onemocněním, jako je azbestóza, mezoteliom, a dalším formám rakoviny.
Azbest lze stále nalézt v některých budovách jako izolaci a byl používán také v brzdovém obložení nebo v izolaci potrubí a kotlů (například na lodích). Může být ještě v některých starších budovách, ale v rámci jejich renovace je postupně odstraňován. Azbest se v současné době obecně využívá velmi málo, protože jsou k dispozici méně nebezpečné alternativy.
Zdroj: www.ec.europa.eu
Na otázku, jestli svůj záměr doplní o kompletní technologický postup likvidace azbestu, firma neodpověděla. A to ani po opakovaném dotazu.
„Sanace azbestové zátěže je složitý technologický proces, který vyžaduje schválení příslušnými státními orgány. Je důležité, aby tyto odborné postupy posuzovali kvalifikovaní odborníci, a nikoliv laická veřejnost,“ dodala firma.
Při otevření obchodního domu Kotva bylo 10.února 1975 k dostání zboží všeho druhu.
„Předpisy nenajdete“
Advokát Petr Malý, který spolek Občané Prahy 1 zastupuje, říká, že z této kauzy vyplynula ještě jedna okolnost: existují sice mimo jiné předpisy a normy, jak se měří azbest v ovzduší nebo jak se odebírají vzorky, avšak už ne na postupy, jak pracovat s azbestem přímo v terénu na stavbě. Tedy jak například z domu odstranit konkrétní materiál a jaká použít ochranná opatření.
„Zjistili jsme, že v současné době nejsou v Česku uzákoněna dostatečná závazná technická pravidla,“ řekl advokát Malý.
Že skutečně podrobná pravidla v českých předpisech nejsou, potvrdili Seznam Zprávám i dva odborníci, kteří se nakládání s azbestem dlouhodobě věnují.
„Žádné takové předpisy nenajdete. Protože jednoduše neexistují,“ souhlasil expert Petr Balvín, jednatel firmy Removal zabývající se likvidací azbestu. Dodal, že v praxi si firmy pomáhají používáním propracovaných německých norem.
Druhý oslovený expert se s ním shodoval, chtěl však zůstat v anonymitě kvůli obavě, aby si tím neuškodil na trhu.
Spolek Občané Prahy 1 kvůli rekonstrukci Kotvy podal v létě i žalobu na Úřad městské části Prahy 1. A to s odůvodněním, že se snaží dosáhnout toho, aby i soud uznal, že pro povolení rekonstrukce nebyly splněné všechny podmínky.
„Praha 1 chápe obavy veřejnosti, a proto dohlíží na to, že investor doloží příslušným úřadům všechny nezbytné technologické postupy a splní svou zákonnou povinnost zajištění bezpečnosti občanů,“ řekla mluvčí radnice Karolína Šnejdarová.
Seznam Zprávy v minulosti podrobně popsaly hned několik případů podezřelého nakládání s azbestovými materiály.
Například při opravě Michelských pekáren v Praze, kdy hygienici uložili stavební firmě rekordní pokutu 1,5 milionu. Ve středočeských Milovicích zase policie prošetřuje bourání budov po sovětské armádě, po němž azbestový odpad skončil v okolních lesích. Vyčištění bude podle předběžných propočtů stát až 1,5 miliardy.
