Přes „Fialovu“ záložnu se vypařily úspory tisíců lidí. Investovali tři miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Služby Podnikatelské družstevní záložny (PDZ) využíval nynější premiér Petr Fiala, ale s financemi v minulosti pomohla i mnohým dalším vlivným lidem z ODS.

Pátrání Seznam Zpráv nyní odhaluje, že kampelička sice fungovala jako jakýsi klub jen pro zvané, avšak sehrála zásadní roli i ve zmizení stamilionů korun z úspor tisíců lidí. A to za přihlížení policie i České národní banky. Za člena totiž přijala kromě politiků i britskou firmu Glocin Limited, jejíž hlavou je opakovaně odsouzený Aleš Kohoutek, někdejší člen Krejčířova gangu.

Zatímco jiné finanční ústavy v Česku odmítaly vést Glocinu bankovní účty, konto v Podnikatelské družstevní záložně tato firma měla a mezi lety 2019 a 2022 na něj přicházely peníze drobných investorů, aby následně mizely v síti dalších firem v zaraničí.

Seznam Zprávy popsaly třeba příběhy matek na mateřské, které si kvůli slibům vysokého výdělku prostřednictvím Glocinu braly i půjčky a pak už vložené peníze nikdy neviděly.

O pozadí tohoto byznysu se nyní Aleš Kohoutek rozhodl vůbec poprvé promluvit. Ví, že kolem nedobytných miliard krouží policie, a pokouší se dát najevo, že nemá co tajit.

Zakladatel Glocinu Aleš Kohoutek připouští, že otevření účtu v kampeličce bylo pro fungování jeho byznysového plánu zásadní. „Byl to pro projekt Glocin neskutečný benefit téměř za jakékoli peníze – mít klid na práci,“ řekl Seznam Zprávám Kohoutek.

Podle interního systému, jehož výpisy reportéři viděli, Glocin za dobu své existence od lidí vysbíral celkem na 110 milionů eur - v dnešním přepočtu asi 2,8 miliardy korun.

Glocin podle Kohoutka mohl podnikat právě díky kontu v PDZ, aniž se musel bát, že mu kampelička účet vypoví, jak se mu to předtím stalo u jiných bank. Finanční ústavy mají totiž ze zákona povinnost zamezovat praní špinavých peněz.

Aleš Kohoutek Seznam Zprávám řekl, že bankovní účet pro Glocin dojednal v kampeličce přímo s někdejším předsedou představenstva Podnikatelské družstevní záložny René Szonowským.

„Když se o našich ‚problémech‘ s bankovními účty dozvěděl, nabídl mi, že by mohla platební služby pro Glocin zajišťovat právě PDZ, kterou tehdy řídil,“ uvedl Kohoutek.

Ten zase z peněz klientů Glocinu poskytl finanční injekci ve výši kolem 15 milionů firmě Xixoio, v níž byl Szonowský akcionářem. Bylo to na poslední chvíli - před tím, než Glocin nakoupil takzvané tokeny Xixoio, byla pokladna na dně a hrozila insolvence.

Že peníze pro Xixoio byly součástí dohody ohledně finančních služeb od záložny pro Glocin, Kohoutek potvrdil. „Nebýt nákupu tokenů XIX, nejspíše bychom museli celý projekt Glocin přesunout do jiné jurisdikce, případně ho zcela ukončit,“ dodal.

Glocinu z milionové investice do Xixoio zbyly jen ony virtuální tokeny. Na konci roku 2020 totiž v sídle Xixoio zasahovala policie a dnes Národní centrála proti organizovanému zločinu stíhá členy vedení za podvod - podle obvinění žili za peníze investorů v luxusu, místo aby je zhodnocovali.

Richarda Szonowského se na souvislosti zeptat nelze, protože už zemřel. A samotná Podnikatelská družstevní záložna přes svou mediální zástupkyni Dagmar Schejbalovou vzkázala, že se k okolnostem, za jakých poskytovala služby Glocinu, vyjadřovat nebude.

„Zákon ukládá finančním institucím povinnost zachovávat ohledně klientských informací mlčenlivost,“ odepsala na dotazy reportérů.

V minulosti PDZ podíl na praní peněz či čemkoliv nelegálním odmítla. V roce 2020 jí ale ČNB udělila pokutu - mimo jiné právě za nefungující kontrolní systém, a to také v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti. Výše sankce? 200 tisíc korun.

Miliardový Glocin ale v Podnikatelské družstevní záložně i potom dále fungoval. Lidé vršili na jeho účet v kampeličce další a další vklady, které pak odtékaly pryč.

Firma s virtuálním sídlem v britském Manchesteru se stala v PDZ, druhé nejmenší kampeličce v Česku se zhruba 150 členy, významným klientem. Konto sice bylo průtokové, ale Glocin na něm držel až tři miliony eur. Podle dobových účetních závěrek to byla téměř polovina všech klientských vkladů, s nimiž záložna hospodařila.

Aleš Kohoutek říká, že členských schůzí v záložně se neúčastnil on, ale Glocin zastupovala přímo nynější místopředsedkyně představenstva kampeličky Hana Kosová.

Dokonce Kohoutek tvrdí, že ho sami zástupci kampeličky instruovali, aby peníze najednou nevybíral a vždy na účtech držel alespoň milion eur - jinak by to mohlo vyvolat zájem Finančního analytického úřadu (FAÚ), který v Česku odhaluje praní peněz.

Záložna se ani k tomu nevyjádřila.

Členství Glocinu v kampeličce neukončilo ani trestní oznámení FAÚ z roku 2020. A ani to, že policie následně nechala na účtu Glocinu zmrazit 2,6 milionu eur. Kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Vyšetřující policisty dokázali Kohoutek a jeho spolupracovníci přesvědčit, že podnikání Glocinu je zcela legální a že peníze skutečně zhodnocuje. Hospodářská kriminálka pražského policejního ředitelství tak po půlročním prověřování případ odložila a v září 2020 odkývala, aby kampelička peníze rozmrazila.

Usnesení, které mají reportéři k dispozici, má čtyři stránky. Pražská kriminálka v nich jde ve svých závěrech přímo proti státním expertům na praní peněz. Spokojila se přitom s papírovými podklady, které Kohoutek dodal.

„Doloženými listinami bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení oznamovatele o tom, že společnost Glocin má činnost pouze předstírat, nemá generovat žádné zisky, ze kterých by mohly být vyplaceny smluvní úroky, a finanční prostředky, které vloží do projektu noví klienti, používá na výplatu pro klienty stávající, nebo jsou vyváděny na bankovní účty spřízněných společností za fiktivní činnost,“ napsali policisté.

Glocin samotný dlouho nedělal nic, čím by peníze mohl zhodnotit. Policisté ale uvěřili tomu, že tak činí společnost Bit.NXT se sídlem v USA, které peníze přeposílá - těží v datových centrech kryptoměny.

Za Bit.NXT stojí Slovák Maroš Mikláš. Kohoutek detektivům poskytl i údajnou forenzní analýzu vypracovanou hongkongskou firmou ovládanou dalším Slovákem, z níž plynulo, že roční zhodnocení může být i 1800 procent.

To, že na účty Glocinu se prakticky žádné peníze ze zhodnocení nevracejí, už detektivové nezkoumali.

Glocin tak účet v záložně uzavřel až v roce 2022. Ve stejném roce se systém Glocinu zhroutil. Kohoutek s Miklášem se dle e-mailové komunikace, kterou reportéři mají k dispozici, začali dohadovat o peníze klientů. A těm přestali vyplácet požadované výběry.

Kohoutek dnes kategoricky vylučuje, že by více než deset tisíc investorů Glocinu chtěl podvést. Hájí se, že jim skutečně chtěl peníze zhodnotit. Za zkolabování projektu podle něj může právě jeho byznysový spolupracovník Maroš Mikláš, kterému peníze přeposílal a jeho úkolem bylo slibovaného zhodnocení dosáhnout.

Podle Kohoutka dnes Mikláš zadržuje zhruba 25 milionů eur. Mikláš naopak z odklonění peněz a rozpadu spolupráce obviňuje zase Kohoutka. Další miliony eur totiž podle toho, co reportéři zmapovali, odtekly do Švýcarska, do kryptoměn, do nemovitostí v Dominikánské republice či do zkrachovalého Našeho Finančného Družstva ze slovenské Starej Ľubovně.

Klienti Glocinu na vrácení svých úspor už druhý rok čekají marně. A policie dodnes nikoho z lidí kolem Glocinu z ničeho neobvinila. Naprázdno vyšla i trestní oznámení na samotnou záložnu.

A ČNB, která má v popisu práce dohlížet nejen na investiční firmy, ale také na samotnou záložnu, teprve před čtrnácti dny oznámila, že kvůli „závažným nedostatkům“ v činnosti kampeličky zahájila řízení směřující k odebrání licence.