Kmotři, stínový premiér i senátor. Kdo všechno má schwarzenberský majetek

Skon někdejšího ministra zahraničí a zakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga oživil i debatu o majetku tohoto představitele významného šlechtického rodu, jemuž patří mimo jiné zámky Orlík, Čimelice a Dřevíč. Jenže neméně zajímavý je osud rozsáhlých nemovitostí na jihu Čech, které Schwarzenbergům vráceny nebyly.

Seznam Zprávy přinášejí příběhy 14 schwarzenberských objektů, které před válkou patřily pod bohatší hlubocko-krumlovskou větev tohoto rodu, tedy nikoliv orlickou, a restituce u nich neproběhly.

Osudy těchto vesměs jihočeských nemovistostí zrcadlí celý polistopadový vývoj, s jeho pozitivy i negativy. Rozsáhlý majetek zahrnující mimo jiné největší české rybníky i několik pivovarů prošel v rámci privatizace rukama i takových osob, jako byl muž s pověstí mafiána František Mrázek nebo odsouzený pražský boss Roman Janoušek.

Někteří ze současných vlastníků říkají, že se nemovitostí ujali hlavně proto, aby je zachránili před dalším chátráním a zkázou. To má být i případ rozhledny a chaty na Kleti, které už v roce 2004 odkoupil nynější nezávislý senátor Ladislav Faktor. Nebo krumlovského památníku Ptačí hrádek, jenž jako ruinu v roce 2010 koupila od Lesů ČR rodina nynějšího stínového premiéra a místopředsedy sněmovny za ANO Karla Havlíčka.

Seznam Zprávy se ptaly právě nových vlastníků, co říkají na zákon z roku 1947 „Lex Schwarzenberg“, na jehož základě bylo převedeno na stát rozsáhlé jmění Adolfa Schwarzenberga, posledního majitele zámků Český Krumlov a Hluboká. „Z toho, co jsem si o tom mohl přečíst, to považuji za účelovou krádež,“ prohlásil Karel Havlíček.

To třeba někdejší boss pražské ODS Tomáš Hrdlička, jemuž nyní na Hluboké z větší části patří schwarzenberský hotel Štekl, se s názory některých historiků, že šlo o pošlapání principů práva namířené vůči jedinému člověku, neztotožňuje.

Argumentuje mimo jiné tzv. Habsburským zákonem z roku 1919, který se týkal majetků bývalého panovnického rodu. „Oba tyto zákony byly přijaty legitimním způsobem. Dokonce na tvorbě Lex Schwarzenberg se aktivně podílela Milada Horáková,“ uvedl jako argument nynější majitel hlubockého hotelu Hrdlička.

V malé osadě nedaleko šumavské zříceniny Vítkův hrádek se nachází wellness hotel Svatý Tomáš. Vznikl kompletní přestavbou bývalé schwarzenberské lesovny. Patří firmě Lesovna, kterou přes firmu Val Real většinově ovládají rodinní příslušníci bývalého ministra financí za ODS a někdejšího dlouholetého poslance Vlastimila Tlustého. Sám Tlustý, který byl mimo jiné v 90. letech i náměstkem ministra zemědělství pro oblast privatizace, je od loňska v příslušné evidenci zapsán jako jeden ze dvou skutečných majitelů Lesovny. „Jak se to privatizovalo, vůbec nevím. My jsme se k tomu s rodinou dostali až jako několikátí v řadě. Předtím to i někomu vyhořelo,“ uvedl Tlustý pro Seznam Zprávy. Provoz podle něho řeší druhý společník Vladimír Šlégr. Sám Tlustý uvádí, že na místě už asi deset let nebyl. Ještě v roli místopředsedy rozpočtového výboru ale kdysi v rámci tzv. porcování medvěda podpořil, aby na opravu sousední zříceniny Vítkův hrádek šla státní dotace ve výši 22 milionů korun.

Pivovar v Českém Krumlově vydražil v roce 1991 v rámci malé privatizace za 75 milionů korun podnikatel z Českého Brodu František Mrázek. Veřejně známým se tento „kmotr podsvětí“ stal hlavně po své smrti v roce 2006, kdy byl dosud neodhaleným vrahem zastřelen před budovou zvanou „zámeček“ v pražské Lhotce. Mezitím ale jeho pivovar se značkou Eggenberg chřadl (zvláště po povodních v roce 2002, kdy byl zaplaven). V roce 2014 byla výroba zcela zastavena. Dnes areál vlastní firma Centrum Český Krumlov, kterou majoritně ovládá jihomoravský podnikatel Libor Hledík. Známější je jako majitel společnosti Trade Fides, která se zabývá mimo jiné ostrahou armádních objektů. Hledíkova firma v areálu zprovoznila minipivovar, okolní objekty mají sloužit pro muzejní a galerijní účely. Na revitalizaci areálu směřují dotace přesahující 200 milionů korun.

Další ze schwarzenberských pivovarů, na trhu známý pod značkou Platan, je dnes součástí skupiny Pivovary Lobkowicz, kterou ovládá čínská státní korporace Citic zastoupená v Česku exministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. I tento pivovar si prošel složitou privatizační anabází. Od akciové společnosti Jihočeské pivovary podnik v roce 2000, v době, kdy hrozilo jeho uzavření, na čas převzalo samo město Protivín. To jej ale brzy prodalo dál skupině podnikatelů. Součástí uskupení Pivovary Lobkowicz Group (dříve nazývané K Brewery Group) je protivínský pivovar od roku 2008, v čínských rukách je celá skupina od roku 2015.

V 90. letech byl tento schwarzenberský pivovar několik let součástí akciové společnosti Jihočeské pivovary, který prošel kuponovou privatizací. Společně s třeboňským Regentem patřil do této společnosti ještě budějovický Samson a protivínský Platan. V roce 1999, kdy Jihočeské pivovary ovládal někdejší předseda fotbalového svazu František Chvalovský a firma se ocitla v krizi, byl jako recept k ozdravení naordinován odprodej Regentu i Platanu. Třeboňskou výrobu od roku 2000 vlastní rodinná firma Bohemia Regent v čele s jihočeským podnikatelem Ferdinandem Staskem. Pětasedmdesátiletý muž, jenž pracovní kariéru začínal jako voják z povolání, ovládá Regent dodnes.

Firma Rybářství Třeboň je největším producentem sladkovodních ryb v Česku i v Evropě se zhruba 12 tisíci hektary vodních ploch. Jejím základem jsou původní schwarzenberské rybníky včetně těch nejznámějších, jako je Rožmberk, Bezdrev a Svět. Firma šla v 90. letech do kuponové privatizace, přičemž dnes je s podílem téměř 40 procent jejím největším akcionářem Jana Dlouhá, což je manželka vlivného jihočeského bosse ODS a dlouholetého místostarosty Hluboké nad Vltavou Pavla Dlouhého. „Stejně to nakonec zdědí syn,“ poznamenal Dlouhý nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Jak uvedl už dříve, manželka první akcie rybářství získala právě v rámci kuponové privatizace a posléze dokupovala další.

Hospodářský dvůr Vondrov se nachází nedaleko Hluboké nad Vltavou, v blízkosti loveckého zámku Ohrada a tamní zoo. Byl vystavěn Schwarzenbergy v letech 1895 až 1898 a ve své době byl nejmodernějším v celé monarchii, kdy byl nazýván „palácem pro dobytek“. I dnes slouží k ustájení a výcviku koní, vlastní ji firma Agriprod CZ. Té samé společnosti patří v centru Hluboké i hotel Podhrad, vedlejší historický Knížecí dvůr a restaurace Hubert. Jako skutečný majitel firmy Agriprod CZ je v evidenci uveden místní podnikatel Karel Hájek. Jde o člověka blízkého hlubockému bossovi ODS a stálému návštěvníkovi Huberta Pavlu Dlouhému, jenž v 90. letech v roli ředitele Školního zemědělského podniku spolurozhodoval o privatizaci. Dlouhý v areálu „Hájkova“ dvora Vondrov letos slavil své sedmdesátiny, a to za účasti 1200 lidí, jak se pochlubil pro Seznam Zprávy. Podobně zde v minulosti pořádal oslavu svých padesátin i šedesátin.

Třeboňský penzion Schwarzenberský seník byl – jak název napovídá – vybudován na místě původního seníku v majetku Schwarzenbergů (z roku 1900), jenž byl určen na ukládání sena z okolních mokrých luk. Stavba proběhla v letech 2010 až 2011. Objekt patří firmě DDS Tour, ovládané podnikateli Ondřejem a Matějem Pastrňákovými. Jde o cestovní agenturu, která zprostředkovává pronájmy chat a chalup. Oba dva jmenovaní dnes sedí i v orgánech firmy Rybářství Třeboň, zahrnující někdejší schwarzenberské rybníky, kterou ovládá rodina podnikatele a politika z Hluboké Pavla Dlouhého.

Budova dnešního hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou je stejně stará jako nedaleký schwarzenberský zámek. Kdysi sloužila coby obydlí pro vyšší zámecké úředníky, část objektu také jako psince a konírna. Zatímco turisty vyhledávaný zámek Hluboká zůstává českému státu, Štekl prošel privatizací. V současné době ji vlastní společnost Projekt Hotely, od níž vedou nitky ke kyperské společnosti Kupiano Investment Group a odtud k někdejšími zákulisnímu hráči pražské ODS Tomáš Hrdličkovi. „Jsem 95procentním vlastníkem hotelu,“ popsal svou majetkovou situaci pro Seznam Zprávy Hrdlička. Jak uvedl, vlastníkem se stal koupí pražské stavební firmy Prominecon (dříve známá jako Navatyp), pod níž Štekl patřil dříve a právě Hrdlička s ní byl často spojován. Hrdličkova firma Projekt Hotely vlastní ještě další historický objekt na jihu Čech – hotel Gold situovaný v centru Českého Krumlova.

Už je to 200 let, co byla na vrcholu Kleť nedaleko Českého Krumlova z podnětu Schwarzenbergů vystavěna rozhledna, nejstarší kamenná v Čechách (Josefova věž). A v roce 1925 přibyla tamtéž pro potřeby turistů horská chata (nazvaná Tereziina). Majitelem těchto někdejších schwarzenberských nemovitostí je současný českobudějovický nezávislý senátor Ladislav Faktor (člen klubu ODS a TOP 09). Právník s minulostí hudebníka, skladatele a zakladatele jihočeského Hitrádia Faktor koupil rozhlednu s chatou v roce 2004 za 7,1 milionu. Jak uvedl v jednom z rozhovorů, měl k místu od dětství citový vztah a nemohl ji prý nechat „polorozbořenou“. „A dneska mám obrovskou radost z toho, kolik lidí tam přijde, všichni se cítí hezky,“ uvedl také.

Nedokončený klasicistní památník v Českém Krumlově byl vybudován na oslavu vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem Bonapartem v bitvě u Lipska (1813), jimž velel polní maršál Karel I. ze Schwarzenbergu. Nevelký objekt dnes vlastní rodina stínového premiéra za opoziční hnutí ANO a bývalého podnikatele Karla Havlíčka. Jak politik vzpomíná,  s manželkou-architektkou jej koupili v roce 2010 jako „totální ruinu“, což dokládá i dobovou fotografií. „Máme k tomu místu vztah, oba jsme z jižních Čech a kousek mají rodiče chatu, tak jsme do toho šli,“ poodhalil Havlíček, co předcházelo investičnímu rozhodnutí. Považovali prý za vhodné se svým plánem seznámit i Karla Schwarzenberga. „Tehdy mi v nadsázce řekl ‚hlavně z toho nedělejte hampejz‘,“ vybavuje si slova knížete. S výsledkem prací, dokončených v roce 2014, je spokojen Havlíček a potěšen se prý zdál být i Schwarzenberg. „Myslím, že se to povedlo, místo po letech ožilo,“ říká nynější místopředseda Sněmovny.

Z někdejší schwarzenberské lesní správy a hájovny v Bližší Lhotě u Lipna je dnes hotel Knížecí cesta. Jeho majitelem je firma mactra, která patří podnikateli Pavlu Kopačkovi. Ten vešel ve známost zejména jako vlastník firmy Crowsnest, která od pražského dopravního podniku před lety získala spornou zakázku na provozování systému SMS jízdenek. Kontrakt byl spolu s dalšími předmětem policejního vyšetřování, nicméně žádný trestný čin prokázán nebyl. S Kopačkou měl v minulost společný byznys i někdejší pražský radní za TOP 09 Jiří Nouza.

Po vyvlastnění protivínského zámku na základě Lex Schwarzenberg sloužil objekt krátce jako výcvikové středisko Sboru národní bezpečnosti. Poté se dostal do působnosti Ministerstva školství. Na sklonku komunismu sloužil pro rekreaci pražských dětí, když ho převzal Obvodní národní výbor Praha 4. V roce 2007 městská část Praha 4 zámek prodala firmě Swiss Czech Marketing, která původně patřila druhdy klíčovému zákulisnímu hráči pražské politiky Romanu Janouškovi. Po něm ji vlastnil jeho blízký partner Zoran Kazimirovič. V roce 2021 se objevila informace, že zchátralý zámek koupil malajsijský královský fond a chce do obnovy investovat kolem půl miliardy korun. Jak ale ukázalo nedávné rozsáhlé pátrání Seznam Zpráv, za okázalým příběhem o sultánovi je skupina IC Group založená rusko-tádžickým podnikatelem Hasanem Kuchakovem. Jediným kapitálovým zdrojem holdingu byla česká investiční firma Diversity Capital, z níž zmizelo 1,5 miliardy korun.

Střípky o pohnutých osudech někdejšího rozsáhlého schwarzenberského majetku lze doplnit i případem známé krokodýlí zoo v Protivíně. Od roku 2005 se expoziční část zoo nachází v centru jihočeského města, v historické hospodářské budově, která původně patřila k místnímu schwarzenberskému zámku. V 19. století sloužila jako stáj pro koně, kočárovna a služební byt pro kočí. Nedaleko je i někdejší schwarzenberský pivovar Platan. Budovu odkoupil zakladatel protivínské zoo Miroslav Procházka (jinak též majitel zemědělské společnosti AGRO Šumava) od potomků předchozího majitele, jenž objekt využíval jako truhlárnu.

Pivovar Louny byl co do výstavu původně největší ze schwarzenberských pivovarů. V roce 1935 dle dobových statistik Ministerstva financí uvařil téměř 76 tisíc hektolitrů piva (až za ním byl Protivín, Třeboň a Český Krumlov). Před válkou se řadil k nejmodernějším pivovarům v Československu. Po vyvlastnění na základě Lex Schwarzenberg byl po větší část éry komunismu součástí podniku Severočeské pivovary. V 90. letech byl privatizován, v roce 2008 jej ovládla nadnárodní skupina Heineken. V rámci „optimalizace“ byl v roce 2010 uzavřen a přeměněn na distribuční centrum, které je v Lounech dodnes. Pivo pod značkou Louny se k malé radosti místních začalo vařit ve Velkém Březně u Ústí nad Labem.