Hlavní obsah

Přehledně: Koho potopila kauza Stoka a proč Faltýnkovi unikli

Foto: Profimedia.cz, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Poslanec Jaroslav Faltýnek (vlevo) a jeho syn Jiří (uprostřed) v kauze Stoka obviněni nebyli. Jiří Švachula skončil před soudem.

Kauza Stoka, v níž policie vyšetřovala systematickou korupci a ovlivňování veřejných zakázek v Brně, má několik větví. Ve dvou už padly pravomocné tresty. Hlavní část kauzy se po zásahu odvolacího vrchního soudu vrací zpět.

Článek

Hlavní větev nejviditelnějšího případu ovlivňování veřejných zakázek a systematické korupce mezi tehdejšími politiky hnutí ANO bude opět řešit krajský soud.

Na nové tresty v této kauze známé pod názvem Stoka tak bude čekat nejen hlavní aktér –⁠⁠⁠ bývalý místostarosta Brna-středu Jiří Švachula (dříve ANO) –⁠⁠⁠ ale s ním i dalších deset obžalovaných.

Tento případ se za posledních více než pět let rozvětvil do dalších částí a seznam těch, kteří se podle policistů a státního zástupce podíleli na korupci, se rozrostl na nejméně čtyři desítky obviněných. Část z nich si už vyslechla pravomocné tresty: podmínky, peněžité tresty či zákaz činností.

V policejním spise se objevili také poslanec ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn Jiří. Oba policie označila za podezřelé z trestné činnosti. Konkrétně policisté tvrdili, že se Jaroslav Faltýnek snažil spolu s tehdejším předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem ovlivnit tendr na provozovatele mýtného systému.

Dále policie podezřívala Jiřího Faltýnka, že se v Brně spolupodílel na ovlivňování veřejných zakázek. Jenže dostatek důkazů pro svá tvrzení nad rámec několika pořízených odposlechů vyšetřovatelé nezískali. Tak ani poslanec ANO a ani jeho syn nikdy z ničeho obviněni nebyli.

Hlavní větev: Švachula a spol.

Jiřího Švachalu (dříve ANO), který patřil v minulosti mezi přátele obou Faltýnků, však policie označila za hlavního organizátora trestné činnosti. Po obvinění skončil ve vazbě, kde byl celkově 609 dní. U soudu byl poté nepravomocně odsouzen k 9,5 rokům ve vězení.

I šéf ANO a poslanec Andrej Babiš litoval, že se Švachula do jeho hnutí dostal. „Byla zásadní chyba, že se lidé jako pan Švachula do hnutí dostali,“ reagoval pro ČTK Babiš před dvěma roky na rozsudek.

Žalobci se v této souvislosti podařilo prokázat, že zločinecká skupina, jejíž byl právě Švachula součástí, mezi roky 2015 až 2019 ovlivnila zakázky nejméně za 260 milionů. Následně si mezi sebe jednotliví aktéři podle rozsudku soudu rozdělili na úplatcích více než dvacet milionů.

Týkaly se rekonstrukce bytových domů, obnovy zastávky městské hromadné dopravy, vybudování gymnastického sálu v základní škole nebo opravy dalších městských nemovitostí.

Souhrnné tresty kvůli předešlé trestné činnosti v podobě šesti let ve vězení pak v tomto případě dostali u soudu Saman El-Talabani a Pavel Ovčarčin. Další –⁠⁠⁠ třeba jako bývalý místostarosta brněnských Ivanovic Petr Liškutin (dříve ANO) –⁠⁠⁠ odešli s podmíněným trestem nebo byli zproštěni obžaloby. Jenže nyní jejich trest, včetně toho pro Švachulu, neplatí, protože je olomoucký vrchní soud ve středu zrušil.

Úplatky za stavební zakázky

Zhruba rok a čtvrt po zatčení členů skupiny kolem Švachuly, došlo v létě 2020 v další větvi k obvinění šestadvaceti lidí. Jednalo se o zástupce stavebních firem a živnostníky, kteří dávali úplatky za to, aby dostali zakázky na radnici Brna-střed, kde byl tehdejší politik za ANO Švachula místostarostou.

Policisté přitom zjistili, že v této části kauzy Stoka byly ovlivněny zakázky v objemu přes 130 milionů korun. Úplatky byly ve výši patnácti procent z každé vysoutěžené zakázky. A pohybovaly se od 100 tisíc až do dvou milionů korun.

Část zástupců stavebních firem nebo řemeslníků uzavřela se žalobcem dohodu o vině trestu. Další pak odešli od soudu s podmínkami nebo peněžitým trestem.

Na železnici a do nemocnice

Policisté však získali důkazy také o ovlivňování více než tří desítek menších veřejných zakázek brněnské pobočky Správy železnic nebo Fakultní nemocnice Brno. Získávala je firma Kros-stav podnikatele Lubomíra Smolky, který při výslechu přiznal, že za to poté poskytoval manažerům firem úplatek ve výši čtyř procent.

Tato část případu se nakonec týkala devíti lidí. Většina z nich se tento týden u soudu k trestné činnosti přiznala. Šest z nich odešlo i s trestem. Dostali podmínky, peněžité tresty od 90 do 200 tisíc korun či zákaz činností.

Doporučované