Právník Teryngel se přiznal k úplatku, přesto se zkouší vrátit do advokacie

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Loni v červnu Jiří Teryngel dobrovolně skončil jako advokát –⁠ vystoupil z České advokátní komory a podle zákona tím ztratil možnost poskytovat právní služby.

„Nechci advokacii dělat ostudu,“ vysvětlil tehdy serveru iRozhlas –⁠ a narážel tím na fakt, že ho policie viní ze stotisícového úplatku v kauze stíhaného vrchního soudce Zdeňka Sováka.

Teryngel nedlouho na to uzavřel takzvanou dohodu o vině a trestu, úplatek pro soudce Sováka přiznal a od soudu odešel s milionovou pokutou.

Podle informací Seznam Zpráv se ale koncem loňského roku opět pokusil o návrat k advokátskému řemeslu: požádal Českou advokátní komoru, ať ho znovu přijme. Ale neuspěl.

„Představenstvo komory naznalo, že ta věc je ještě živá,“ potvrdil Teryngel pro Seznam Zprávy.

Teryngel šel z pohledu advokátní komory do předem prohrané bitvy. „Žádosti Jiřího Teryngela o jeho opětovný zápis do seznamu advokátů Česká advokátní komora nevyhověla,“ řekla mluvčí komory Iva Chaloupková.

Podle představenstva komory Teryngel nesplnil jednu ze základních podmínek, aby by se mohl stát znovu advokátem –⁠ totiž právě tu, že nesmí být odsouzený pro trestný čin.

Naopak Teryngel byl přesvědčený, že odsouzení za korupci není překážkou, aby dál pracoval jako advokát. Vycházel z toho, že soudem nařízenou milionovou pokutu zaplatil –⁠ a v tu chvíli, říká Teryngel, se stal z pohledu advokátských předpisů netrestaným.

„Zaplacením se trest zahlazuje. Komora se ale na bezúhonnost dívá odlišně,“ uznal Teryngel.

Třiasedmdesátiletý Teryngel, jeden z nejznámějších advokátů, se korupčním případem soudce Sováka spíše jen mihl. Přesto je jeho role pro policisty důležitá.

Sovák je už druhým rokem obviněný pro 150milionový úplatek, který chtěl podle detektivů získat od firmy Metrostav –⁠ za to, že českému stavebnímu gigantu zařídí příznivý trest v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha z ČSSD.

Z odposlechů policisté zjistili, že si Sovák z jedné návštěvy u svého dávného kamaráda Teryngela v Loděnici u Berouna přivezl v tašce 100 tisíc. Šlo o peníze, které –⁠ jak později Teryngel přiznal –⁠ dostal Sovák za to, aby se přimluvil u jednoho z kolegů na Vrchním soudu v Praze.

Teryngelův známý stál před vrchním soudem jako obžalovaný a Sovák měl zařídit, aby jeho kolega-soudce (jehož jméno Teryngel vyšetřovatelům neřekl) případu věnoval náležitou pozornost.

„To byl důvod, proč jsem Sováka požádal, aby toto odvolání někdo pečlivěji přečetl a nenechal to pouze na asistentovi soudce,“ nadiktoval advokát do protokolu při loňském výslechu.

Těch 100 tisíc v tašce pak mělo být podle Teryngela odměnou za Sovákovu ochotu. „Protože jsem nechtěl, aby to dělal zadarmo,“ vysvětlil detektivům Teryngel předání peněz, které Sovák dostal v tašce společně s uloveným srnčím.

Soudce Sovák loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že od Teryngela odjížděl s tím, že si opravdu veze jen maso. „Ale byly tam prachy. Už cestou od Teryngela jsem si to promíchal v hlavě a rozhodl se, že by bylo urážlivé jít za nějakým kolegou s žádostí: Pořádně se na to podívejte. Takže jsem tu intervenci neprovedl a při nejbližší příležitosti Jiřímu ty peníze vrátil,“ prohlásil Sovák.

Teryngelovo přiznání a odsouzení dohodou o vině a trestu je každopádně v Sovákově případu důležité. Teryngel jím totiž fakticky Sováka v téhle části rozvětvené kauzy usvědčil.

Není teď jisté, kdy a jestli vůbec půjde před soud i Sovák –⁠ nejen za 100tisícový úplatek od Teryngela, ale také kvůli zmíněné obří korupci související s trestní kauzou Metrostavu.

Seznam Zprávy před měsícem napsaly, že jednasedmdesátiletý Sovák se kvůli špatnému zdraví tak dlouho omlouval z výslechů, až ho detektivové nechali přezkoumat soudním znalcem. Protože zároveň měli zadokumentované, že občas popíjí v restauracích.

Znalec uzavřel, že Sovák má nemocné ledviny, třikrát týdně tráví dlouhé hodiny na dialýze a k tomu trpí dalšími vážnými chorobami. Finální shrnutí posudku tedy znělo: Sovák není schopen výslechů a nemůže ani chodit k soudu.

Advokát Teryngel ve své kariéře dvakrát balancoval na hraně vyškrtnutí z komory.

V roce 2001 novináři v Mladé frontě Dnes rozplétali okolnosti, za nichž tehdejší sociálnědemokratický ministr zahraničí Jan Kavan pronajal Český dům v Moskvě, lukrativní hotelový komplex, soukromé firmě. A to za nevýhodných podmínek.

Teryngela tehdy komora vyloučila, protože podle ní zastupoval obě strany smlouvy –⁠ jak vládu, pro niž tehdy jako advokát pracoval, tak budoucího nájemce Českého domu. To je z pohledu advokátských předpisů jeden z nejtěžších prohřešků.

Teryngel, který za komunismu pracoval jako prokurátor a byl i členem Lidových milicí, ozbrojených dělnických jednotek, se kvůli vyškrtnutí soudil a nakonec vyhrál. Podle Nejvyššího správního soudu neexistovaly jasné důkazy, že v téhle věci skutečně poskytoval právní rady Ministerstvu zahraničí.

Podruhé se dostal do problémů po odsouzení ve stamilionové kauze krácení daní při obchodech s tabákem. V roce 2017 dostal podmínku, komora ho však podržela. Zdůvodnila to tím, že součástí trestu nebyl i zákaz činnosti v advokacii. A tudíž mu komora členství ponechala.