Postsovětské banky jako riziko pro NATO. Spustí Češi mezinárodní operaci?

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jak Seznam Zprávy informovaly, vláda Petra Fialy (ODS) zahájila přípravu k dotažení procesu, na jehož konci by měl být odchod České republiky ze dvou bankovních institucí z doby studené války.

Ministerstvo financí a ministerstvo zahraničí vytvořily společný pracovní tým, který sestaví a vyhodnotí jízdní řád odchodu z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB).

Seznam Zprávy nyní zjistily, že celá akce může mít širší mezinárodní přesah. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) bude česká strana jednat o vystoupení s dalšími členskými státy NATO, které mají v postsovětských bankách podíl – jde o Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Naši bezpečnostní partneři nás v tomto ohledu dlouhodobě upozorňují. Problematika těchto bank je součástí konverzace našich bezpečnostních partnerů. Budeme zkoumat, zda jsou i další státy členské v NATO, které by s námi chtěly banky opustit. Jde o Slovensko, Rumunsko a Bulharsko, se kterými se o opuštění MIB můžeme bavit,“ řekl Seznam Zprávám Kozák, jenž je členem meziresortního týmu.

Vystoupení z MIB a MBHS, o kterém se mluví od roku 2017, bude tedy vyžadovat důkladnou strategickou a diplomatickou přípravu nejen ze strany Černínského paláce, ale i ministerstva financí.

„Stát je v bankách účasten skrze resort financí, v bankách máme zástupce České republiky. Rozhodnutí vystoupit z daných bank ale nemůže být jen naším rozhodnutím, neboť to má mezinárodní přesah. Proto chceme naši aktivitu a podmínky k vystoupení koordinovat s ministerstvem zahraničí, mají specializovaný diplomatický aparát,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra financí Roman Binder.

V roce 2017 schválila odchod Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), proces však dosud nebyl dotažený do finále. Jednání o vystoupení z Mezinárodní investiční banky je v tomto ohledu ještě o krok zpět a vleče se.

Dle dokumentu, který shrnuje informace od diplomatů a kterým disponují analytici pracovní skupiny ministerstev financí a zahraničí, kritizují severoatlantičtí spojenci přesun sídla Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti v roce 2019. Díky tomu se instituce navazující historicky na éru Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) usídlila na území Evropské unie.

„Členství ČR v obou bankách je dlouhodobě tématem bilaterálních vztahů s USA, zejména z americké strany. V letech 2020 a 2021 je američtí partneři zmiňují při jednáních na pracovní úrovni i úrovni náměstků. Obávají se toho, že banky slouží Rusku jednak k prosazování svých ekonomických zájmů, ale i pro zpravodajskou činnost ve střední Evropě,“ stojí v ministerském materiálu, do kterého Seznam Zprávy nahlédly.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák je přesvědčený, že právě budapešťské sídlo je pro Rusko velice cenné. „Banka tak sídlí na území Evropské unie, je to ale Rusko, kdo rozhoduje o personálním obsazení banky. Strategicky to není ideální. Česká republika zatím neodsouhlasila přesun sídla do Budapešti, proto je to sídlo podmínečné. Toto bude součástí analýzy, co a v jakém časovém rámci se bude dít, když přesun neodsouhlasíme,“ řekl Seznam Zprávám Kozák.

Zájem o vystoupení z bank ze strany spojenců Severoatlantické aliance zesílil po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, v níž získaly většinu strany a hnutí poukazující dlouhodobě na nebezpečí spojená se zájmy Ruska a Číny v České republice.

„Zájem o téma vystoupení z bank se z US strany opět zvýšil po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2021 a zejména vítězství opozičních stran. V nich USA vidí potenciál pro odchod z obou organizací, navíc v situaci, kdy Rusko svojí agresí vůči Ukrajině dokazuje své ambice návratu do studenoválečné sféry vlivu,“ píše se v citovaném dokumentu, který má k dispozici pracovní skupina ministerstev financí a zahraničí.