Pomluva, hájí se Blažkův náměstek verdiktem soudu. Ten však řešil jiný případ

Když na něho před týdnem upozornilo oficiálně podané protikorupční oznámení, náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) nejprve mlčel.

A to přesto, že do něj jeho přímý podřízený, ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek napsal: „V roce 2016 jsem jako přímý podřízený Antonína Stanislava, který byl tehdy pověřený řízením odboru insolvenčního, informoval vedení Ministerstva spravedlnosti o důvodném podezření, že u zkoušek insolvenčních správců dochází k porušování zákona.“ A doplnil, že následné prověrky, zda je zákon skutečně porušován, byly důvodem, proč Antonín Stanislav před sedmi lety ministerstvo opustil.

Náměstkova reakce přišla s odstupem. Nejprve označilo Benýškovo oznámení jen několik desítek hodin po jeho podání fakticky za lež Blažkovo ministerstvo, podobné prohlášení samotného náměstka bylo zveřejněno později.

„Údaje byly již dříve vyvráceny jako nepravdivé, a to orgány činnými v trestním řízení a trestními soudy,“ uvedl úřad a Blažkův náměstek následně doplnil, že trestní soud označil tvrzení o jeho někdejším nuceném odchodu z ministerstva za pomluvu. Rozsudky ale přes prosbu reportérů nezveřejnil.

Verdikty z let 2018 až 2020, na něž se náměstek Stanislav a ministerstvo odkazují, se však Seznám Zprávám podařilo získat. Patrné jsou z nich dvě věci - soud se omezil na zkoumání pravdivost informací z jediného e-mailu, který se týkal jiného typu zkoušek, než na něž upozorňoval Benýšek. A i v tomto mimoběžném případě navíc konstatoval, že o trestný čin pomluvy nešlo.

Případ, na který se náměstek Stanislav odvolává, začal v roce 2016.

Tehdy jedna insolvenční správkyně, jejíž jméno reportéři znají, poskytla pod podmínkou anonymity redaktorovi serveru Česká justice informace. Bývalý pověřený vedoucí insolvenčního odboru ministerstva Antonín Stanislav podle ní nahrával jinému konkrétnímu insolvenčnímu správci. Například tím, že ho nezval, aby se přezkoušelo oprávnění zvláštního správce, ač by to podle stanovených pravidel a časových lhůt měl dělat.

Problém byl, že se zdroj spletl a informace podal České justici s časovou nepřesností – v termínu zkoušek se spletl o rok. Novinář však informace převzal a téměř doslovně vydal i s chybou.

A když se pak v článku jmenovaný insolvenční správce začal bránit, redaktor České justice mu jméno svého zdroje prozradil. A to přesto, že podle své pozdější výpovědi u soudu slíbil jeho identitu chránit.

Věc se dostala až k soudu, protože napadený kolega podal na prozrazenou insolvenční správkyni trestní oznámení pro pomluvu a dnešní náměstek Stanislav se k němu tehdy připojil.

Právě soudním verdiktem z této kauzy – a tím, že pomluva byla soudem potvrzena - nyní argumentují náměstek Stanislav i Pavel Blažek. Jenomže verdikty získané Seznam Zprávami říkají něco jiného než náměstek a jeho ministr.

Soud se podle nich usnesl, že ani v této izolované kauze o trestný čin pomluvy nešlo. Insolvenční správkyně se s napadeným kolegou vypořádala dohodou a soud ji obžaloby zprostil.

„Obzvláště u méně závažných trestných činů je třeba zvlášť pečlivě zvažovat, zda je skutečně nezbytné postihovat dané protiprávní jednání jako trestné. Toto platí zejména v tomto konkrétním případě, kdy je stíháno jednání, jež má soukromoprávní základ, to znamená, kdy se nabízí uplatnění odpovědnosti a ochrana proti tomuto jednání prostředky soukromého práva,“ uvedl soud v rozsudku.

Navzdory tomu Blažkův náměstek Antonín Stanislav, vystudovaný právník, rozsudek v případu insolvenční správkyně vztáhl jak na protikorupční oznámení svého podřízeného Benýška, tak na text Seznam Zpráv, který o něm informoval.

„Šíření tohoto tvrzení, které se objevilo již v roce 2016, bylo orgány veřejné obžaloby a následně i trestním soudem na základě mnou podaného trestního oznámení označeno za pomluvu,“ uvedl třeba Stanislav i na sociální síti X.

V textu Seznam Zpráv však reportéři popsali jiné případy manipulací, než na které upozorňovala insolvenční správkyně. Také při tom vycházeli z výpovědí svědků, ale i z dokladů získaných z Blažkova ministerstva.

Seznam Zprávy uvedly, jak v době, kdy nynější Blažkův náměstek šéfoval insolvenčnímu odboru, odhalila kontrola na popud Jana Benýška manipulaci u zkoušek insolvenčních správců. Minimálně v jednom případě o vydané oprávnění jedna z insolvenčních správkyň přišla, protože část jejích odpovědí se téměř slovo od slova shodovala se vzorovým zadáním vypracovaným pro hodnotitele, které mělo být utajené.

Zda docházelo k manipulacím zkoušek v době, kdy zodpovědný odbor vedl Stanislav, pak podle rozsudků, kterými se Stanislav hájil, soud ani policie nevyšetřovaly. A nezjišťovaly ani to, zda Stanislav z ministerstva odešel ve vazbě na odhalené manipulace, které nadřízeným nahlásil Benýšek. Orgány se spokojily s obecným konstatováním tehdejší zástupkyně náměstka sekce justiční a legislativní Ministerstva spravedlnosti Kláry Cetlové, že článek České justice o výše popsaném případu neměl na odchod Stanislava z ministerstva žádný vliv.

„Odbor, který řídil Mgr. Stanislav, vykazoval dlouhodobě problémy, byly organizačního rázu a byla dohoda s Mgr. Stanislavem, že tento post opustí,“ uvedla Cetlová s tím, že text České justice vyhodnotili na ministerstvu jako nepravdivý a na působení Stanislava v resortu neměl dopad.

Podrobnosti o výsledku kontrol zkoušek insolvenčních správců, které ověřily Seznam Zprávy za pomoci svědectví i dokumentů, tehdy Klára Cetlová neuvedla.

Tedy ani to, že Antonín Stanislav musel v roce 2016 svým kolegům při prověřování vysvětlovat, jak je možné, že část zkoušek působí opsaným dojmem.

Podle zdrojů Seznam Zpráv seznámených s případem nadřízení tehdy nedokázali, kdo přesně na odboru, kterému Stanislav šéfoval, zkoušky manipuloval. Nynější náměstek ministra Blažka totiž vytvořil systém, při němž utajené informace o zkouškách rozesílal více lidem.