Policista s 2,39 promile získá doživotní rentu. Přispěl k tomu jeho šéf

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Když loni 24. září dostal náměstek ředitele středočeské policie Jan Krejčí okamžitou výpověď ze služby, vypadalo to jako rázný krok jeho nadřízených a ostudný konec více než dvacetileté kariéry v uniformě.

Jana Krejčího zastavila půl roku před tím hlídka na dálnici D8 při návratu z pracovní porady, náměstek za volantem nadýchal 2,39 promile – odpovídalo to asi osmi pivům vypitým před jízdou.

Jakmile pak v září dostal Jan Krejčí od vyšetřovatelů obvinění z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, jeho přímý nadřízený, ředitel krajské policie Václav Kučera, hned rozhodl o propuštění ze služby. Seznam Zprávy zjistily, že zvolil takový „propouštěcí“ paragraf, že to vyhozenému náměstkovi umožnilo požádat si navzdory vážnému provinění o doživotní rentu, kterou policisté dostávají po odchodu z více než patnáctileté služby.

V Krejčího případě, jak už Seznam Zprávy napsaly, může výsluha činit kolem 35 tisíc měsíčně.

„Neměl jsem podle zákona jinou možnost,“ řekl redakci krajský ředitel Kučera k tomu, proč právě tímto způsobem svého náměstka ze služby propustil. Paragrafy služebního zákona však umožňují i jiný postup vůči provinilci, který by nárok na výsluhu zmařil.

Středočeský policejní ředitel zároveň potvrdil, že jeho bývalý náměstek má skutečně na rentu nárok.

Přitom ani řada právníků zabývajících se služebním policejním zákonem nevěděla, že v případě, jako je ten Krejčího, taková možnost existuje. Že policista, který sedne za volant služebního auta s více než dvěma promile alkoholu v krvi, nemusí nárok na výsluhu ztratit.

„Ano, podle mého právního názoru by (Krejčímu) takový nárok vznikl,“ dodal ředitel Kučera.

Jak se ukazuje, jde v Krejčího případě o příběh pozorného čtení paragrafů, přesněji nalezení skuliny, která rentu i přes závažný čin umožňuje.

Náměstka Krejčího nadřízený ředitel Kučera propustil podle paragrafu 42, písmeno d) služebního zákona. Pro takzvané zavrženíhodné jednání, v tomto případě tedy pro řízení v opilosti.

Podle těchto ustanovení služebního zákona „příslušník musí být propuštěn, jestliže se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst policejního sboru“.

Podle dalšího paragrafu 157 o výsluhách nemá na rentu nárok policista, který byl propuštěn kvůli úmyslnému trestnému činu a byl kvůli němu později odsouzen, nebo když státní zástupce stíhání zastavil s tím, že se trestný čin sice stal, ale není potřeba poslat případ až před soud.

V případě, kdy tedy náměstek Krejčí u policie skončil podle odstavce o zavrženíhodném jednání, je důvodem pro odebrání výsluhy pouze pravomocné odsouzení. Jan Krejčí odsouzen nebyl a státní zástupce jeho kauzu podmíněně zastavil, neboť podle něho náměstek splnil všechny podmínky pro takový postup: přiznal se, dal 60 tisíc na charitu a na 30 měsíců si nechal zabavit řidičák.

Středočeský krajský ředitel Václav Kučera měl podle zákona ještě jednu možnost, jak se ke Krejčímu postavit. A ta by náměstkovi rentu spolehlivě sebrala. Mohl totiž podle zákona náměstka nechat takzvaně v postavení mimo službu. Takový policista je doma a bere půlku platu.

V případě postavení mimo službu pak už podle služebního zákona stačí, když je policistův případ podmíněně zastaven (nebo padne-li pravomocné odsouzení) a policista automaticky o výsluhu přichází.

Proč ředitel Kučera tento postup nezvolil? Na dotaz reagoval tím, že pak by mu zase mohl někdo vyčítat, že Krejčímu platil několik měsíců – do verdiktu státního zástupce nebo soudu – zbytečně polovinu platu.

„Byla by to účelová záležitost proti smyslu zákona. Jednal jsem tak, jak jsem řekl na začátku: jakmile jsem dostal v září usnesení, že bylo zahájeno trestní stíhání, okamžitě, hned druhý den, jsem pana Krejčího propustil,“ uvedl ředitel Kučera.

Na druhou stranu jsou známé případy, kdy stíhaní policisté trávili třeba i dlouhé roky v režimu dočasného zbavení služby, kdy nesměli do práce a dostávali padesát procent platu. Když pak od soudu odejdou s trestem, překlopí se tento režim do definitivního propuštění. A bez renty.

Tento týden například soud osvobodil bývalého vedoucího olomoucké hospodářské kriminálky Radka Petrůje, obžalovaného za vynášení informací z trestních kauz. Petrůj byl tímhle způsobem mimo službu dlouhých osm let. Očištěný Petrůj se teď chce vrátit do služby, policie mu navíc musí doplatit druhou půlku mzdy.

Alexander Burda z Odborové organizace bezpečnostních sborů v Plzni navíc upozorňuje, že často přicházejí policisté o výsluhu kvůli mnohem menším prohřeškům než byl Krejčího večerní návrat z pracovní porady pod vlivem alkoholu.

„Když někdo jede – a teď se omlouvám – takhle nalitý, je to jasný trestný čin. A jestli má takový člověk dostat výsluhu, je to jednoznačně proti duchu zákona,“ kritizuje postup středočeského policejního ředitele odborář Burda.

Služební zákon jinak myslí na různé únikové varianty, tak aby obviněný z průšvihu nevyvázl s rentou. Dokonce o výsluhu přichází i policista, který dá raději sám výpověď – když ještě není obviněný, ale tuší, že bude vyšetřován.

„Vždyť to nedává smysl – kdyby si krajský náměstek žádost o propuštění napsal sám, výsluhu nedostane. Zatímco když ho jeho nadřízený vyhodil, tak na ni má nárok? To je jasná chyba zákona,“ podivil se odborář Burda.

I Policejní prezidium přiznává, že policistovi propuštěnému způsobem jako Jan Krejčí renta podle zákona náleží. A nově to pro Seznam Zprávy potvrdilo i Ministerstvo vnitra, jež žádosti policistů o výsluhu posuzuje.

Jediný, kdo tvrdí, že rentu nedostane, je sám Jan Krejčí. „Fakta jsou jasná, žádný nárok na výsluhy, žádné mi nebyly přiznány. Děkuji a nezlobte se, už chci mít klid,“ odpověděl Jan Krejčí na jeden z dotazů zasílaných po esemeskách. Nic bližšího uvést nechtěl, z jeho stručného vyjádření není poznat, jestli tedy o výsluhu požádal.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že nemůže poskytovat informace, kterým konkrétním policistům přiznalo rentu a kolik je její výše. Ale zároveň poněkud neurčitě doplnilo, že v Krejčího případě nemá podklady od policie, aby mohlo o rentě rozhodnout (to je obvyklý postup: ministerstvo nejprve prostuduje materiály od policie ke konkrétnímu případu a pak vydá stanovisko).

Znamená to tedy, že buď bývalý náměstek Krejčí o výsluhu už požádal, ale ještě nejsou na ministerstvu pohromadě všechny náležitosti. Anebo si Jan Krejčí ještě oficiální žádost o rentu nepodal.