Článek
Nejprve se zdálo, že kariérní náraz vysoce postaveného policejního důstojníka Jana Krejčího nemůže být tvrdší: dnes už bývalý náměstek středočeského policejního ředitele nadýchal loni na dálnici 2,39 promile – a to za volantem služebního kodiaqu, když jel z pracovní porady.
Od policie ho propustili, zároveň byl obviněn z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.
Krejčího případ však žalobce podle serveru iDnes.cz podmíněně zastavil, bývalý policejní důstojník tedy nepůjde před soud.
Podle zjištění Seznam Zpráv smí díky tomu čerpat takzvanou výsluhu – doživotní rentu, na niž policistům vzniká nárok po 15 letech služby. V případě exnáměstka krajského ředitele tato částka nejspíš přesáhne 35 tisíc měsíčně.
A Jan Krejčí navíc může díky rozhodnutí státního zástupce počítat podle služebního zákona s jednorázovým odchodným, které se vyšplhá na několik set tisíc.
Když není soud, peníze zůstanou
Důvod je právě v tom, že státní zástupce Jana Krejčího neposlal před soud.
Když policista spáchá trestný čin a je za něj odsouzen, ztrácí podle služebního zákona výsluhovou rentu. Jenže Krejčího příběh se před soud vůbec nedostal, skončil „od stolu“ už zmíněným podmíněným zastavením. A na takové případy zákon nepamatuje žádným postihem, pokud jde o rentu. Na policistu se zkrátka z pohledu výsluh a odchodného hledí jako na příslušníka, který nikdy nic nespáchal.
„Příslušník má nárok na výsluhové náležitosti, neboť ztráta nároku na výsluhové náležitosti je v tomto případě spojena pouze s pravomocným odsouzením pro trestný čin spáchaný úmyslně,“ potvrdil mluvčí policejního prezidia David Schön s odkazem na příslušné paragrafy služebního zákona.
Že je výklad policejní prezidia správný (tedy že renta Krejčímu náleží), potvrdil i Václav Vévoda, právník a expert na služební zákon. „Jedná se o jeden z vícero právních nedostatků zákona, kdy je stíhaný příslušník propuštěn výhradně pro zavrženíhodné jednání a zákon mu zároveň umožňuje doživotní vyplácení výsluhy,“ souhlasil právník Vévoda, jenž v minulosti působil i jako vyšetřovatel Generální inspekce bezpečnostní sborů, která řeší trestné činy policistů.
Bývalý náměstek Krejčí však přesto tvrdí, že na výsluhu nárok nemá.
„Přečtěte si zákon pořádně. Zjistíte, že nárok nemám vůbec na nic,“ reagoval v SMS zprávě, když předtím na pokusy o přímý telefonický rozhovor nereagoval. Po dalších otázkách připustil, že o výsluhu skutečně požádal. Avšak vedení policie, tvrdí Krejčí, jeho žádost zamítlo.
„A takový je i stav, výsluhový nárok mi nebyl přiznán,“ napsal Krejčí.
Ověřit jeho tvrzení nelze: zákon říká, že údaje o výsluhách jsou důvěrné, ke konkrétním policistům není možné si je vyžádat ani podle informačního zákona.
Seznam Zprávy se Jana Krejčího také ptaly, jestli o výsluhu oficiálně požádal. A zda má skutečně v ruce úřední rozhodnutí, že ji nedostane. Bývalý náměstek jasnou odpověď nedal. „Myslím, že už jsem odpověděl na vše. Pro mne je to uzavřená kapitola, proto mne již nekontaktujte, prosím,“ reagoval.
Žalobce: Rentu řešit nesmím
O zastavení stíhání Jana Krejčího rozhodl loni v listopadu státní zástupce Jakub Grmela. Pro Seznam Zprávy řekl, že policejní důstojník Krejčí splňoval všechny podmínky pro to, aby nemusel před soud.
To znamená, že se přiznal a projevil lítost – na charitu věnoval 60 tisíc korun.
Žalobce také upozornil, že státní zástupce nemůže podle zákona hledět na to, jestli tím otevře policistovi cestu k penězům. „Státnímu zástupci nepřísluší řešit věci spojené s řízením ve věcech služebního poměru,“ zdůraznil Jan Grmela.
I když informace o rentě jsou důvěrné, jaké výše by mohla dosáhnout v případě Jana Krejčího, lze zhruba vypočítat.
Výsluha se stanovuje podle počtu odsloužených let nebo z platu, který bral policista v posledním roce – záleží na tom, co je pro příslušníka zrovna výhodnější.
Plat zástupce krajského ředitele obvykle převyšuje i s odměnami 75 tisíc měsíčně, Jan Krejčí měl navíc odslouženo přes 20 let. Seznam Zprávy propočet konzultovaly s několika bývalými i současnými policisty, všichni se shodli, že výsluha bývalého náměstka by se pohybovala mezi 35 až 45 tisíci měsíčně.
Právník Vévoda navíc připomněl, že Jan Krejčí má podle zákona právo ještě na takzvané odchodné, které tvoří šestinásobek platu. U policie sice musel po incidentu s alkoholem skončit. Ale opět: protože podle zákona nebyl odsouzený, má nárok na odchodné. „Tedy asi 500 tisíc korun,“ spočítal právník Vévoda.
Mimochodem, Jan Krejčí na tom byl lépe než jiní policisté i během půlročního vyšetřování deliktu. I když ho vedení středočeské policie mohlo rovnou propustit, a velmi často skutečně policisté v podobných případech ve službě na hodinu končí, postavilo Krejčího pouze mimo službu.
Takže náměstek byl sice doma, ale bral podle zákona aspoň polovinu platu. Kdyby dostal okamžité ukončení poměru, neposílala by mu policie ani korunu.
Udělejte to jako Krejčí
Krejčího případ tak může sloužit jako návod pro všechny policisty, kteří sednou za volant s alkoholem a mají tu smůlu, že je kolegové přistihnou. Pokud kvůli řízení pod vlivem alkoholu není nikdo zraněn, stačí vše přiznat a nehledat právní obezličky. A věnovat peníze na charitu – jako důkaz, že policista lituje toho, co spáchal.
Pak podle zákona může státní zástupce navrhnout, aby případ vůbec nešel k soudu. A aby skončil, tak jako u exnáměstka Krejčího, podmíněným zastavením.
A nejde jen o policisty, kteří hrají o výsluhu. O podmíněné zastavení, jež je jednodušší pro státního zástupce i pachatele, mohou při splnění těchto podmínek usilovat všichni stíhaní.
Například diplomatka Jana Hybášková nabourala loni v Praze čtyři auta, policie jí naměřila 1,5 promile. Také v jejím případě státní zástupce rozhodl o podmíněném zastavení – Hybášková poslala peníze na pomoc obětem trestných činů a přijala, že rok a půl nebude řídit.
Naopak soudkyně Markéta Lehká dostala loni čtyřměsíční podmínku a stotisícovou pokutu za to, že měla 1,8 promile. Lehká se bránila, že si před jízdou autem vzala kapky proti kašli – tuhle obhajobu ovšem rozvrátil znalecký posudek, že po lécích nemohla mít rozhodně v krvi tolik alkoholu.
Soudní senát pak při vyhlašování rozsudku podotkl, že kdyby se Lehká už během vyšetřování přiznala a nevymýšlela si, mohla její kauza skončit také bez soudu, tedy podmíněným zastavením stíhání.
