Policie zablokovala majetky Krejčířova exparťáka. Mezitím zmizely miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kroky policie v kauze investiční firmy Glocin, za níž stojí někdejší člen Krejčířova gangu a opakovaně odsouzený Aleš Kohoutek, opsaly kruh.

Nejprve policie kvůli podezření, že v Glocinu jde o podvod, zablokovala v roce 2020 účty firmy v Podnikatelské družstevní záložně, kam si Kohoutek nechal posílat stamiliony od investorů věřících slibu o zhodnocení těžbou kryptoměn.

Nakonec však detektivové nechali Kohoutka být a několik let vybírat další peníze. Podruhé zasáhli až nyní, kdy už v Glocinu zmizely lidem až tři miliardy korun a kdy Česká národní banka sebrala zmíněné záložně licenci kvůli závažným porušením zákonů proti praní peněz.

Otočka následovala poté, co reportéři Seznam Zpráv pavučinu okolo Glocinu opakovaně popsali a firma spadla do insolvence.

Přihlásilo se zatím více než 1100 poškozených, detektivové nyní však už dokázali zajistit jen nemovitosti ve zlomkové hodnotě vybraných peněz.

Například jde o nedostavěný dům ve Frýdku-Místku původně napsaný na britskou schránkovou firmu, který dle detektivů Kohoutek koupil za 70 milionů (policie dovozuje, že to byly peníze investorů), a v roce 2023 pak prodal za 9 milionů podnikateli Jaroslavu Zbrankovi.

Ten Seznam Zprávám řekl, že Kohoutek tehdy potřeboval peníze, když byl odsouzen za krácení daní a potřeboval zaplatit peněžitý trest, aby mohl zůstat na svobodě. Policejní plomba spadla na dům ve chvíli, kdy se ho i Zbranek pokoušel prodat.

V kauze Glocin policisté Kohoutka ani jeho někdejší blízké spolupracovníky dosud neobvinili.

Podle nynější vyšetřovací verze však Glocin fungoval jako takzvané Ponziho schéma. Kohoutek to sice pro Seznam Zprávy důrazně popřel, avšak plyne to z usnesení, kterým soud zamítl stížnost proti policejní plombě na jedné z nemovitostí a které mají reportéři k dispozici. Samotné prověřování je neveřejné a policie ho ze zákona nekomentuje.

„Zmíněná společnost a další personálně spřízněné společnosti podnikatelskou činnost pouze předstírají, negeneruji žádné zisky, ze kterých by mohly být vypláceny smluvní úroky, a peněžní prostředky nově vstupujících klientů do systému zčásti využívají pro výplatu klientů stávajících,“ shrnul soud ovšem policejní podezření soud s tím, že peníze následně pod fiktivními záminkami mizely v dalších firmách.

Před čtyřmi lety přitom detektivové z té samé pražské hospodářské kriminálky tvrdili pravý opak: „Bylo jednoznačně vyvráceno, že společnost Glocin má činnost pouze předstírat, nemají generovat žádné zisky,“ konstatovali.

Policisté se tehdy spokojili s doklady, které jim dal Kohoutek. Například to, zda skutečně Glocin někde těží kryptoměny, detailně nezkoumali. Případ odložili.

Pražská kriminálka tím šla přímo proti státním expertům na praní peněz z Finančního analytického úřadu, kteří jí původně podezření nahlásili.

Policistům nevadilo ani to, že tok úspor lidí byl jednosměrný.

Glocin miliony euro přeposílal společnost Bit.NXT se sídlem v USA a právě ona je údajně měla zhodnocovat onou těžbou kryptoměn v datových centrech. Nazpět ale žádné zhodnocení, které by Glocin lidem mohl vyplácet, nevracela.

Seznam Zprávy už popsaly třeba příběhy matek na mateřské, jež si kvůli slibům vysokého výdělku prostřednictvím Glocinu braly i půjčky, a pak už vložené peníze nikdy neviděly.

Za Bit.NXT stojí Slovák Maroš Mikláš, někdejší obchodní partner Kohoutka. Oba muži se dnes vzájemně z kolapsu Glocinu a z porušení závazků vůči klientům obviňují.

Jak ale reportéři zmapovali, část peněz od investorů zůstala u každého z nich.

Podle interních dokumentů Glocinu, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odešlo na 25 milionů eur, tedy přes 600 milionů korun, do slovenské firmy, v níž dle rejstříku figuruje Miklášova příbuzná.

Zda čeští policisté udělali nějaké kroky k tomu, aby se dostali ke stamilionům, které na Slovensku ve struktuře firem kolem Mikláše zmizely, není jasné. Prověřování Glocinu a souvisejících vazeb je totiž ze zákona neveřejné.

Mikláš částku 600 milionů na dotazy Seznam Zpráv nijak nerozporoval. K tomu, kde peníze skončily, se ale vyjadřoval jen neurčitě a tvrdil, že jejich vrácení lidem v posledních dvou letech bránily administrativní překážky.

Aleš Kohoutek peníze odesílal z kont u Podnikatelské družstevní záložny, která jako jediná byla ochotná Glocinu konta vést.

Jak i v řadě jiných případů ukázalo šetření ČNB, spokojila se jen s formálními doklady, proč finance z účtů odcházejí, ač ze zákona měla povinnost ujistit se, že tak sama nepomáhá k praní peněz.

A tak i to, zda se takto kampelička nepodílela na podvodu, je podle zdrojů Seznam Zpráv předmětem policejního prověřování.

Ač se Mikláš profiluje jako úspěšný podnikatel, slovenský rejstřík evidoval hned pět exekucí a už v roce 2008 mu americké úřady na neurčito zakázaly burzovní obchody, protože dle nich podvedl jiného investora.

Zatímco detektivové se nyní pokoušejí „dohnat“ vývoj v Glocinu, část jeho někdejšího vedení, která se rozkmotřila s Kohoutkem, dnes provozuje další projekt pro investory nazvaný EVA.

Řídí ho Michal Krása, někdejší člen užšího týmu Glocinu, který dokonce za společnost dříve komunikoval s reportéry místo Kohoutka. Sám Mikláš na akcích EVA po republice, kde finanční poradci lákali další investory, přednášel. Reportérům ale tvrdil, že za projektem nestojí.

I tento projekt už se ale zadrhl. A i v tomto případě jeho šéf Krása nyní ukazuje na Mikláše. Na začátku ledna přišel s podobným prohlášením jako před lety Kohoutek - tedy, že k vloženým úsporám ani slibovaným úrokům až 21 procent ročně se lidé nedostanou, protože je Mikláš zadržuje.

Ukazuje se, že tentokrát lidé své peníze prostřednictvím EVA neposílali do USA jako Glocin, ale rovnou do Hongkongu. Nabídka zhodnocení těžbou kryptoměn ale zůstala stejná.

„Firma Quant Plus Limited nedoplnila svůj dodavatelský účet a tím pádem nedošlo k zúčtování prostředků,“ potvrdil reportérům Krása s tím, že nyní s Miklášem jednají.

Kolik peněz takto lidé postrádají tentokrát, Krása nechtěl upřesnit. Tvrdí nicméně, že EVO je jen zprostředkovatel a pochybení je na straně Mikláše, který má výnosy vyplácet.

Na dotaz, zda nejde o stejný scénář, jako už nastal u Glocinu, Krása odpověděl: „Já si to nemyslím, ale podobnost by se tam najít dala, pokud byste ji v tom hledal.“

Mikláš nyní na dotazy Seznam Zpráv nereagoval.

Firma Quant Plus Limited přitom sehrála podstatnou roli už v Glocinu. Je podepsaná pod analýzou, která policisty původně pomohla přesvědčit, že Glocin není podvod.

Kdy bude jasné, jak dopadne druhý pokus Glocin prověřit, Městské státní zastupitelství v Praze, které práci policie dozoruje, říci neumí.

„Přípravné řízení trestní je významně dynamickou fází trestního řízení, v jejímž průběhu jsou shromažďovány důkazy a v návaznosti na jejich vyhodnocení je stanovován další postup,“ odůvodnil to mluvčí žalobců Aleš Cimbala.