Článek
Detektivové už několik měsíců prověřují Českou advokátní komoru. A sbírají důkazy, zda by bylo možné tuto vlivnou a respektovanou instituci, sdružující 13 tisíc advokátů, začít stíhat jako právnickou osobu.
Podle pátrání Seznam Zpráv mají detektivové podezření, že se komora mohla nepřímo podílet na případu advokátky Hany Sukové, která okradla desítky klientů o 153 milionů.
Prošetřování komory potvrdily Seznam Zprávám tři různé důvěryhodné zdroje, které mají o postupu detektivů velmi dobré informace. Jeden z těchto zdrojů je přitom spojen přímo s advokátní komorou.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) už podle takto získaných informací chtěli po některých představitelích advokátní komory vysvětlení. Mimo jiné po těch, kteří mají na starosti kontrolu činnosti advokátů.
Tajemník komory Petr Čáp přesto uvedl, že neví o tom, že by policie představitele komory a její zaměstnance kontaktovala. Současně sdělil, že informace Seznam Zpráv nemůže komentovat. „V takové situaci nepovažuji za možné podávat v této věci médiím jakákoli vyjádření či stanoviska,“ odpověděl Čáp.
K případu nechce nic říkat ani policie. „Mohu pouze konstatovat, že náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá, nebo nezabývá,“ reagoval Jaroslav Ibehej, mluvčí NCOZ.
Selhala kontrola?
Česká advokátní komora dohlíží na správné fungování svých členů (právník ostatně nesmí bez členství v komoře vykonávat advokacii). A jak už Seznam Zprávy podrobně napsaly před rokem, komora dostala už v roce 2017 první oficiální a konkrétní podklady, že advokátka Suková provádí s penězi svěřenými od klientů podezřelé transakce.
Komora pak sice poslala k Sukové dvě kontroly, které však nic podvodného nenašly.
Policie se pouští na neznámý terén
Trestní odpovědnost právnických osob, zjednodušeně firem, je v Česku zavedena od roku 2012. Kromě šéfů a majitelů společností tak může jít před soud i celá firma: Jako se to stalo třeba Metrostavu v korupční kauze hejtmana Davida Ratha. Policie se ale zatím nikdy nepustila do stíhání takzvané stavovské organizace, jakou je právě Česká advokátní komora. Tedy zákonem zřízené organizace s vlastními pravidly a zvoleným vedením. Právnická osoba se může podle zákona vyvinit z trestného činu, kdy dokáže, že udělala vše pro to, aby její manažeři zločiny nepáchali – například uplatňovala protikorupční systém, školila zaměstnance a podobně. Česká advokátní komora tento takzvaný „compliance program“ dlouho neměla, zavedla ho až v únoru 2023.
Rozsáhlé a dlouhodobé zpronevěřování peněz prasklo v září 2022: Hana Suková se jako advokátka živila hlavně poskytováním advokátních úschov – při obchodech s nemovitostmi přijímala peníze klientů do doby, než změnu vlastníka zapíše katastr.
Suková však přijaté miliony převáděla na jiné účty nebo je vybírala v hotovosti. A chybějící peníze doplňovala zase z nových úschov. Když se její systém předloni zhroutil, chybělo jí 153 milionů.
Obviněná Suková vyšetřovatelům jen neurčitě řekla, že si od nějakých lidí půjčovala peníze. A aby měla na splácení, sahala na peníze klientů.
„Ono nějakých 150 nebo 200 tisíc měsíčně potřebujete. Nevyděláte to a za tři měsíce už jste skoro na milionu. Pak to začne být fofr,“ vyprávěla pětasedmdesátiletá Suková loni na podzim, jak se údajně na začátku advokátní praxe, se dvěma dcerami na studiích, dostala do finančních problémů.
Ani když ji tehdy reportér Seznam Zpráv dokázal zastihnout (do té doby se novinářům vyhýbala), odmítla říct, kdo jsou věřitelé, jimž podle své verze nosila klientské peníze.
Na machinace s penězi upozornil pět let před zatčením Hany Sukové Finanční analytický úřad, který bojuje s praním špinavých peněz a prověřuje podezřelé pohyby na účtech.
Advokátní komora od něj dostala detailní přehled účtů a transakcí, jichž se podezření na vyvádění peněz týkalo. Přesto obě prověrky vedené komorou u Sukové končily závěrem, že má advokátka vše v pořádku.
Právě tohle podle zjištění Seznam Zpráv vyvolává zájem kriminalistů: Zkoumají, jestli tím komora jako právnická osoba neumožnila Sukové rozsáhlou zpronevěru tím, že oznámení o podezřelých převodech peněz podcenila. A že neměla nastaveny takové kontrolní mechanismy, které by bývaly dokázaly Sukovou rychle odhalit.
Advokát: Nedali mi informace
Na jednu z kontrol – v roce 2019 – komora vyslala advokáta Martina Grubnera (jde o běžnou praxi, kdy účty advokáta prověřuje jiný kolega určený komorou), tehdy mimochodem stíhaného pro daňový delikt.
Grubner dnes říká, že v roli kontrolora mu komora postoupila jen povšechné informace, že Suková manipulovala s penězi klientů. „Neměl jsem ale informaci, na jakých účtech, v jaké výši a v jakém časovém období,“ uvedl Martin Grubner.
Dodal, že Suková navíc měla přes 60 bankovních kont a na každém patrně točila ročně stovky úschovních případů. Neboli: Protože neměl informace, co přesně má hledat, bylo podle něj nemožné odhalit toxické transakce.
Martin Grubner je nadto od loňska stíhán kvůli podezření z úplatku: Při jiné kontrole si podle policie řekl kolegovi-advokátovi o 400 tisíc za to, že advokát projde bez škraloupu. Tenhle případ také řeší NCOZ, a jak už Seznam Zprávy dříve napsaly, čerpá z něj rovněž informace pro prověřování postupu komory v kauze advokátky Sukové.
Obviněný Martin Grubner vnímá své trestní stíhání tak, že se na něj policie snaží zpronevěru Sukové hodit. Včetně případné odpovědnosti za kontrolu, kterou prováděl. „Náramně se jim hodím do krámu,“ prohlásil Grubner, jemuž komora loni po obvinění z korupce pozastavila činnost.
Falšovala dokumenty, říká komora
Advokátní komora dlouhodobě vysvětluje, že při kontrolách u Sukové nepochybila. Říká, že advokátka před lety kontrolorům ukázala zfalšované výpisy z účtů – upravené tak, aby na nich nebylo možné dohledat odtékání klientských peněz ani výběry v hotovosti.
„V rámci provedených kontrol předložila advokátka transakční historie k úschovním účtům, které podezření Finančního analytického úřadu nepotvrzovaly,“ řekla mluvčí komory Iva Chaloupková.
Komora odkazuje také na závěr policejního šetření v roce 2019. Pražská hospodářská kriminálka se Sukovou zabývala, ale nakonec případ uzavřela s tím, že se nic trestného nestalo, protože nevznikla škoda.
Podle výkladu vyšetřujícího policisty nebylo trestné, když Suková vysála peníze z úschovního účtu jednoho klienta a nalila na něj peníze druhého (to když bylo potřeba první úschovy vyplatit). A tak policie tehdy postoupila kauzu komoře, aby případně Sukovou kárně potrestala za porušení advokátních pravidel.
Vyšetřovatel navíc – jak se později ukázalo – Hanu Sukovou ani nevyslechl, ani neshromažďoval důkazy. A od stolu kauzu odložil. Loni Městské státní zastupitelství v Praze rozhodlo, že to byla chyba.
Klienti okradení advokátkou Sukovou podali loni na jaře na advokátní komoru trestní oznámení. Přímo do něj napsali, že podle jejich podezření advokátní komora Sukové její zločin umožnila a že v tom hráli roli některé „vedoucí osoby a členové kontrolní rady“.
Není zřejmé, jestli aktuální kroužení detektivů kolem možnosti stíhat komoru jako právnickou osobu s tímto oznámením souvisí. Každopádně prošetřování instituce zastřešující advokáty je pro obě strany citlivé. Policisté a advokáti stojí logicky na dvou různých březích a často mezi nimi panují napjaté vztahy při střetech na konkrétních trestních kauzách.
