Policejní šéf bude jednat s politiky. Chce zastavit prodej dětí na zakázku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policisté začnou přesvědčovat politiky, ať zastaví obchod s novorozenými dětmi. S miminky, která jsou doslova vyrobena na zakázku.

O pozadí byznysu, který se organizuje na Ukrajině, ale významnou měrou se odehrává v České republice, přinesly Seznam Zprávy sérii textů. Ukrajinská klinika nabízí zájemcům z celého světa odnošení dítěte náhradní matkou. V Praze pak tyto ženy porodí, přepíšou dítě na nového rodiče, který za „službu“ zaplatí. A ten si pak novorozeně odváží domů, aniž úřady vědí, co je zač a jestli se o dítě dokáže postarat.

Takto obchod zdokumentovali detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, zjistili v posledních letech zhruba dvacet případů. Jenže narazili na to, že v Česku chybí zákon, který by jasně určil podmínky pro náhradní mateřství. Tedy pro případy, kdy například cizí žena porodí dítě páru, který má problémy s početím.

„Chtěli bychom zahájit diskusi s různými partnery v bezpečnostní a legislativní oblasti a bavit se o možných změnách v naší legislativě. Chtěli bychom přijít s konkrétními návrhy tak, aby na území České republiky toto už nemohlo být legální,“ řekl teď Seznam Zprávám ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Právě mezery v českých zákonech podle policie využívala ukrajinská klinika lékaře a odborníka na léčbu neplodnosti Alexandera Feskova. Osaměle žijící muži nebo homosexuální páry si u ní online objednávali, jaké dítě si přejí. Poslali sperma a klinika jim našla náhradní matku, většinou chudou Ukrajinku, která za odnošení dítěte dostala 10 tisíc dolarů.

A aby se klinika vyhnula ukrajinským zákonům, podle nichž si děti narozené z náhradního mateřství smějí pořizovat jen bezdětní manželé, posílala matky rodit do Prahy. V Česku také zástupci kliniky vyřídili otcům potřebné papírování na matrice. Dítě „na klíč“ vyšlo přibližně na 60 až 70 tisíc eur.

Majitel kliniky profesor Feskov a další lidé jsou na Ukrajině stíhaní pro obchod s lidmi. Podle ředitele Mazánka z NCOZ mělo obvinění na Ukrajině alespoň jeden pozitivní dopad: případy nelegálního náhradního mateřství tím ustaly.

„V tuto chvíli nemáme poznatky, že by to pokračovalo,“ dodal Mazánek.

Jedním z politiků, kteří jsou změnám v legislativě náhradního mateřství nakloněni, je ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka. Seznam Zprávám řekl, že chce, aby s novými paragrafy o náhradním mateřství nečekalo až na konec volebního období této vlády. „To musí být dřív. Ty příběhy, které jste popsali, ukazují, že tuhle věc nemáme legislativně ani technicky pokrytou,“ uvedl.

Ministr říká, že má v plánu se sejít se s kolegy z vlády, například s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) nebo ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), aby sladili, co je potřeba změnit. „Pak si to převezmou naši lidé, kteří píšou legislativu,“ slíbil Jurečka (KDU-ČSL).

K přijetí zákona o náhradním mateřství se přihlásili i Piráti. „Naši odborníci nyní analyzují možná řešení, návrhy pak předložíme koaličním partnerům a dohodneme se, zda podáme za Piráty poslanecký návrh, nebo půjdeme resortní cestou,“ řekla pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová už v červnu, kdy byla odhalení o byznysu zveřejněna.

Problém byznysu provozovaného ukrajinskou klinikou v Praze byl ten, že dítě si mohl pořídit kdokoli – stačilo mít dost peněz. Čeští vyšetřovatelé narazili na případy, kdy si otcové odváželi z Prahy kojence a nevěděli, jak se o dítě mají starat. Nebo si ho pořizovali jen pro rozptýlení. Jeden ze zákazníků ze severní Evropy při výslechu policistům řekl, že si dítě pořídil, protože jeho maminka chtěla vnouče.

Český advokát lékaře Feskova popřel, že by jeho klient vydělával na nelegálním obchodu. „Skutečnost, že policie či české úřady mají s danou věcí nějaké etické či morální problémy, sama o sobě neznamená, že je provozování náhradního mateřství nelegální,“ uvedl advokát Marek Eichler.

Náhradní mateřství, ačkoli z pohledu zákonů plave ve vzduchoprázdnu, nabízejí kliniky v Česku už roky. Ale vždy je pod dohledem úřadů a také soudu, který ve finále schvaluje osvojení dítěte. To znamená právní „převod“ z náhradní matky, která dítě porodila, na rodiče.