Polčákova smlouva s obcemi: 47 tisíc za hodinu práce

Je to smlouva, která má pět stránek. Plus jeden list přílohy.

Ale pro europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) by možná znamenala životní byznys. Stačí počítat: 62 hodin práce za 2,9 milionu. Takže odměna 46,7 tisíce za hodinu.

Smlouvu s Polčákem uzavřela obec Vlachovice na Zlínsku. Europoslanec jí loni pomohl sepsat a projednat s politiky speciální zákon o odškodnění za výbuch muničního areálu v sousedních Vrběticích.

Díky přijatému zákonu Vlachovice nakonec dostaly od státu odškodné 116 milionů. A jak už Seznam Zprávy začátkem týdne podrobně popsaly, s Polčákem zpětně uzavřely zmíněnou písemnou smlouvu, že mu vyplatí 2,9 milionu korun – tedy 2,5 procenta ze získaného odškodnění. Jako provizi za úspěšnou misi.

Polčák ani starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák (zvolený rovněž za STAN) nechtějí o podrobnostech smlouvy mluvit, natož ji zveřejnit. Polčák navíc v noci na čtvrtek oznámil, že od smlouvy odstupuje a rezignoval na funkci místopředsedy STAN.

Seznam Zprávám se však dokument podařilo získat. Redakce smlouvu získala ze dvou zdrojů a ověřila, že je pravá.

Smlouva s Polčákem, kterou Vlachovice jako malá obec nemusí zveřejňovat v registru smluv, zní na „právní zastoupení ve věci náhrady škody a jiné újmy vzniklé v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničního skladu ve Vrběticích“.

Polčák ve smlouvě píše, že dosáhl „plného úspěchu“. Odkazuje na to, že Sněmovna i Senát loni jednomyslně odhlasovaly zákon, že pěti obcím kolem Vrbětic (včetně Vlachovic) náleží odškodnění v celkové výši 308 milionů.

Ke smlouvě s Vlachovicemi, kterou minulé pondělí schválilo tamní zastupitelstvo, Polčák přiložil i přehled, kolik toho pro obec vykonal. A kolik mu to zabralo času.

Dokument říká, že europoslanec začal pro obec pracovat 18. dubna – hned den poté, co premiér Andrej Babiš zveřejnil překvapivý závěr policejního vyšetřování, že vrbětický sklad odpálili dva agenti ruské rozvědky. Právě na 18. dubna Polčák vykázal, že měl online poradu se zástupci Vlachovic k takzvané Vrbětické výzvě – šlo o prohlášení, v němž – zjednodušeně řečeno – starostové obcí žádali, aby si stát pospíšil s odškodněním, na které obce čekaly dlouhých šest let.

Další položky jsou hodinové nebo dvouhodinové, jen zřídka delší. Jde o jednání s politiky a úředníky, tiskové konference, schůzky se starosty, účast na výborech ve Sněmovně a v Senátu, kudy každý zákon musí povinně projít.

Nejvíc času – šest hodin – Polčák podle přílohy strávil činností, kterou popsal jako „návrh zákona o odškodnění“.

Europoslanec nejprve slíbil, že se ke smlouvě vyjádří. Před středeční půlnocí však poslal e-mail, v němž nic nevysvětlil. „Děkuji za dotazy, spolehněte se, že na ně budu odpovídat jiným novinářům, ale rozhodně ne vám,“ napsal.

Na provizi 2,5 procenta se Polčák domluvil i v dalších obcích, celkem si tedy mohl přijít na téměř osm milionů. Brání se ale výkladu, že ve věci odškodňovacího zákona mohl zneužít svou politickou funkci a přetavit ji do několikamilionového výdělku.

Polčák je dlouholetým vysokým politikem s kontakty ve Sněmovně a v Senátu. Ve Sněmovně i v Senátu tak hlasovali pro odškodnění i jeho spolustraníci ze STAN. Ostatně – celý zákon prošel mimořádně hladce, nikdo z poslanců a senátorů nebyl proti bez ohledu na politickou příslušnost.

Polčák tvrdí, že v tomhle příběhu nebyl lobbistou za přijetí zákona, nýbrž hlavně právníkem, který pracoval na podobě zákona a na společném postupu obcí.

„Jednání s poslanci a senátory bylo až to finální, nejprve jsme museli dosáhnout shody mezi obcemi, jak postupovat, jaké bude mít každá obec nároky, následně jednotně postupovat v tlaku na vládu (vláda Andreje Babiše zákon schválit nechtěla, Ministerstvo financí a Ministerstvo obrany se postavily proti), absolvovali jsme desítky rozhovorů, příprav na ně a tak dále. Šlo o vysoce kvalifikovanou práci, jednání s poslanci a senátory bylo spíše třešničkou na dortu,“ prohlásil Polčák.

„V žádném případě nejde o provizi za prosazení zákona,“ zopakoval pak v noci na čtvrtek v prohlášení, jímž oznámil rezignaci na post místopředsedy hnutí STAN.

Jestli je to tak, jak Polčák říká, ověřit nelze. Starostům obcí sice prý kromě výkazu hodin a základního popisu činností předal, jak říká, i „štos dokumentů“, které všechnu práci dokládají. Zveřejnit tyto listiny ale s odkazem na advokátní mlčenlivost nechce.

A například místostarosta Vlachovic Ladislav Obadal (STAN) se o smlouvě s Polčákem nebo o dodaných dokumentech nechce vůbec bavit. „Já do dalších detailů chodit nebudu, nezlobte se,“ odmítl.

Vlachovický starosta Zdeněk Hověžák (STAN) zase nejprve týden nezvedal reportérovi Seznam Zpráv mobil a posílal zprávy, že je zaneprázdněný. Nakonec ve středu odpověděl, ale jen esemeskou: „Nebudu ztrácet čas s někým, kdo píše polopravdy.“

Polčák říká, že prací pro obce strávil velké množství času. „Věnoval jsem tomu stovky hodin,“ uvedl.

Z výkazu, který je přílohou smlouvy s Vlachovicemi, plyne, že některé úkony v roli advokáta mohl vykázat a účtovat i ostatním obcím, protože šlo o stejné činnosti pro všechny. Například „porada před tiskovou konferencí“ zřejmě nebyla jiná pro Vlachovice a jiná pro další čtyři obce.

Stejně třeba jednání 19. června s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem z ANO se nejspíš také netýkalo jen Vlachovic.

Smlouva také potvrzuje, co už Seznam Zprávy napsaly v pondělí – že obce se nechaly Polčákem od loňského jara zastupovat, aniž měly v ruce písemnou dohodu, kolik je budou europoslancovy služby stát. Sepsaly ji teprve před několika týdny.

Europoslanec argumentuje, že to je běžný postup podle advokátských pravidel a že to byli sami starostové obcí, kdo nakonec zpětně navrhl odměnu 2,5 procenta ze získaného odškodnění.

„Na začátku jsem si myslel, že to bude jen pár hodin a vlastně ani nic nebudu účtovat. Potom se ukázalo, že opravdu toho může být daleko víc a já jsem jim napsal: ‚Dobře, za těchto podmínek to tedy vezmu – nechci nic, když to bude neúspěšné, když to bude úspěšné, chtěl bych mít vyplacen nějaký podíl na věci, který si následně dohodneme.‘ Oni mi na základě toho vystavili plnou moc,“ řekl už dříve Polčák.

Ale třeba ve Slavičíně, další odškodněné obci, která dostala přes 100 milionů, jsou z Polčákovy provize zjevně rozladěni. Vzali si jiného právníka, který teď zkoumá, zda má Polčák na peníze za těchto podmínek nárok.

Jak vypadají smlouvy (a výkazy Polčákovy práce) v dalších obcích, není možné v tuto chvíli ověřit.

Starosta Haluzic, které jsou připraveny za Polčákovy služby vyplatit provizi 900 tisíc korun, je ochoten popsat smlouvu jenom zběžně. „Bylo tam zhruba 40 dní, myslím, že přesně 38 dní, ve kterých byla jednání,“ řekl starosta František Marecký.

Smlouvu však neukáže. „Ty smlouvy jsou napsané jako důvěrné, takže bez jeho (Polčákova) vědomí je zveřejnit nemůžu,“ zdůvodnil starosta Marecký.

Není to však přesné: ve smlouvě, kterou schválily Vlachovice (a není důvod se domnívat, že smlouvy s ostatními obcemi se zásadně liší), nic o zákazu zveřejňování není. Pouze obsahuje pasáž, že důvěrným je takzvaný advokátní spis, který starostové dostali jako přílohu. Mělo by se jednat o zmíněné dokumenty, které Polčák v souvislosti s odškodněním vypracoval a starostům je předal jako důkaz, co vše pro ně udělal.

„Jedná se o diskrétní advokátní službu, já vám ho nemůžu dát,“ vysvětloval minulý týden Polčák.

Ohledně smlouvy a odevzdané práce tak nastala patová situace: starostové tají dokumenty související se smlouvou s odvoláním na Polčáka, ten zase odkazuje na starosty.

Smlouva mezi Polčákem a Vlachovicemi také ukazuje, že europoslanec a advokát mohl mít v budoucnu vliv i na to, jak ve Vlachovicích 116 milionů od státu utratí.

Podle smlouvy měl Polčák takzvaně administrovat veřejné zakázky obce. Tedy kdyby ve Vlachovicích chtěli peníze z odškodnění použít třeba na nové koupaliště nebo chodníky, podmínky veřejné soutěže a doporučení, která firma má tendr vyhrát, by zpracovával právě Polčák.

Jak si to obec přesně představovala a jaké zakázky plánovala Polčákovi svěřit, vlachovický místostarosta Obadal neví. Vedení obce to podle něj dosud neřešilo.