Článek
Europoslanec Stanislav Polčák letos v červnu pozastavil své členství ve vládním hnutí STAN kvůli kontaktům na klíčovou postavu korupční kauzy Dozimetr, zlínského lobbistu Michala Redla.
Seznam Zprávy zjistily, že někdejší místopředseda Starostů a nezávislých nyní projevil zájem o aktivování členství. Na začátku nového roku Polčákův záměr projednají špičky hnutí.
„Ano, tuto informaci od pana Polčáka máme. Zabývat se tím bude vedení hnutí, případně rozhodcovský a smírčí výbor v lednu,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí STAN Sára Beránková.
Europoslanec na dotaz redakce, co jej vede ke snaze obnovit členství v hnutí, neodpověděl.
Předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan v červnu Stanislava Polčáka vyzval, aby ze svých kontaktů na Redla vyvodil politickou odpovědnost. Zatímco ministr školství Petr Gazdík, který se s Redlem rovněž znal, odešel z vlády Petra Fialy, Polčák dál zůstal poslancem Evropského parlamentu.
V hlavní větvi kauzy Dozimetr se pozornost vyšetřovatelů, kteří na začátku obvinili 13 lidí (jeden později zemřel), stočila na Dopravní podnik hlavního města Prahy. Tam skupina obviněných podnikatelů a politiků v čele s exnáměstkem primátora Petrem Hlubučkem a lobbistou Michalem Redlem podle policie úplatně manipulovala se zakázkami.
„Rozhodl jsem se pozastavit své členství v hnutí STAN. Stejně jako Petr Gazdík nejsem aktérem současné kauzy kolem městských zakázek v Praze. A stejně jako Petr Gazdík jsem připraven nebýt součástí užšího vedení hnutí STAN,“ uvedl Polčák několik dnů po vypuknutí případu.
Odmítal srovnání s tehdy zadrženým starostou pražských Lysolají. „Odmítám, abychom byli s Petrem Gazdíkem dáváni naroveň s Petrem Hlubučkem. Přesto plně vnímám, že moje dřívější známost s Michalem Redlem, kterou jsem nikdy netajil, ubližuje hnutí ve světle současného vyšetřování. Zdůrazňuji, že známost s Michalem Redlem nikdy neovlivnila mé politické kroky,“ sdělil tehdy Polčák.
Jak Seznam Zprávy informovaly před Vánocemi, bývalý šéf pražské organizace STAN Hlubuček se brání tomu, aby jej hnutí vyloučilo ze svých řad. Chce se kvůli tomu potkat i se šéfem Starostů Rakušanem, který to však odmítá. Podobně jako Polčák má i Hlubuček od vypuknutí kauzy pozastavené členství ve STAN.
Nebezpečné známosti
Vazbu na Redlovu rodinu pamatuje Polčák už od doby, kdy se v první dekádě nového milénia hnutí Starostů a nezávislých teprve rodilo ve Zlínském kraji. Vždy argumentoval, že se znal především s otcem Petrem Redlem. V roce 2017 kvůli tehdejšímu odhalení svých kontaktů se synem Michalem Redlem již nekandidoval do funkce místopředsedy STAN.
Připomeňme, že lobbista Redl na počátku milénia spolupracoval s uprchlým šíbrem Radovanem Krejčířem, který ho tituloval dle policií zabavených dopisů jako „Míšu“.
Na začátku loňského roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy Polčák přiznal, že se s lobbistou Redlem nadále stýkal. „Nebudu zapírat, že se s Michalem Redlem vídám společensky. V rámci roku se to stane dvakrát, třikrát, ne vícekrát,“ uvedl europoslanec.
Nebyl to v roce 2022 jediný problém, který se v souvislosti s Polčákovým jménem objevil. O post místopředsedy hnutí totiž přišel už v březnu.
Stalo se tak poté, co Seznam Zprávy napsaly, že si řekl o 7,75 milionu korun za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích pro okolní obce.
Polčák se bránil, že peníze nebyly za lobbing ohledně zákona, který měl peníze obyvatelům poškozených obcí poslat, ale za právní služby celé jeho právní kanceláře. Střet zájmů politika a právníka a pochybnosti kolem jeho jednání jej dotlačily k tomu, že se z vedení Starostů stáhl.
Poznámka: Stanislav Polčák se před vydáním článku odmítl pro Seznam Zprávy vyjádřit. Po zveřejnění zaslal reakci, ve které uvádí, že na pozici místopředsedy STAN nerezignoval proto, že by cítil střet zájmů právníka a politika, ale proto, že nechtěl STAN poškozovat informacemi, které byly obsaženy v článcích Seznam Zpráv a s nimiž stále nesouhlasí. „Nebyl jsem ve střetu zájmu politika a právníka,“ uvádí Stanislav Polčák, který svá slova opírá o posouzení ze strany České advokátní komory a Evropského parlamentu. Zároveň zpochybňuje částku 7,75 mil. korun.
