Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
I když vyšetřovatelé odložili prověřování případu reklamy na Čapím hnízdě s tím, že nebyl spáchán trestný čin, další soud nyní potvrdil pochybnosti, které kolem reklamy už dříve zjistil finanční úřad.
Jde o podezření, že společnosti holdingu Agrofert patřícího předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi si účelově vykazovaly zaplacení desítek milionů korun za reklamu na Farmě Čapí hnízdo. Finanční úřad pak konkrétně v jednom z případů zpochybnil, že v letech 2013 a 2014 vykázala ve středočeském multifunkčním areálu reklamu za třicet milionů korun i firma Agrofert.
Odvolací finanční úřad vykázané platby neuznal. Agrofert podle něho neprokázal, že se veškerá zaplacená reklama na Čapím hnízdě skutečně objevila. A nyní se ke stejným pochybnostem připojil i pražský městský soud – jeho soudce Slavomír Novák zamítl žalobu, kterou Agrofert proti rozhodnutí odvolacího finančního úřadu podal.
Důležité je i zdůvodnění, které soudce k verdiktu o žalobě Agrofertu podal a které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Podle soudce Nováka je stěžejní smlouva, kterou Agrofert s firmou Farma Čapí hnízdo uzavřel jak na rok 2013, tak na rok 2014. Obě měly shodné plnění. Agrofert měl být prezentován jako strategický partner areálu. Logo Babišova holdingu se mělo objevit v prezentacích, hotelovém televizním systému nebo webu farmy. Soudce se však pozastavil nad tím, proč Agrofert za stejné plnění platil v roce 2013 částku 25 milionů korun a o rok později to bylo jen pět milionů.
„Soud musí podotknout, že žalobkyní (společností Agrofert) tvrzená přiměřenost ceny je ve značném rozporu se samotnými smlouvami, kdy cena za rok 2014 je pětkrát menší než za rok 2013 při stejně definovaném plnění,“ napsal soudce Novák.
Odmítl i argument, že Agrofert smlouvu s Farmou Čapí hnízdo uzavřel, aby ji „udržel při životě“. Podle soudu však společnost Agrofert měla v takovém případě zvolit sponzoring areálu – jenže Agrofert místo sponzorování sepsal smlouvu o reklamě. „Pokud žalobkyně (společnost Agrofert) zvolila podporu projektu Farmy Čapí hnízdo formou ‚předplacené a nejasné reklamy‘, jedná se o neuznatelnou položku,“ potvrdil dále soudce Novák závěr finančního úřadu.
Agrofert byl během daňového řízení několikrát vyzván, aby prokázal, jaká konkrétní reklama se v areálu Čapího hnízda objevila. Jenže jak uvedl v rozhodnutí soudce Novák – to firma jednoznačně nedoložila. Soud tak další argumenty Agrofertu odmítl, protože takový postup byl podle něj v rozporu se zákonem.
„Soud opakuje, že za situace, že nebyl zcela jednoznačně prokázán rozsah plnění, ani naplnění účelu smlouvy k uznání daňově účinných nákladů nestačí. Pojetí žalobkyně (společnosti Agrofert) by totiž vedlo k tomu, že by daňové subjekty mohly krátit daně částkami za zcela nejednoznačné plnění. Takové pojetí je však zcela v rozporu se zněním a účelem zákona o dani z příjmu,“ konstatoval soud.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
Babišův holding u soudu argumentoval také dvěma znaleckými posudky, a dokonce i postojem policisty Pavla Mikšovského, který kauzu vyšetřoval a nakonec odložil. Všichni podle Agrofertu dospěli tomu, že společnost za reklamu platila a že se stala klíčovým partnerem Farmy Čapí hnízdo. Agrofert navíc uvedl, že finanční úřad hodnotil výslechy svědků odlišně nežli policista Mikšovský.
Soudce Novák však na to uvedl, že v trestním řízení stačí prokázat, že se nějaká reklama ve středočeském areálu objevila, zatímco v daňovém řízením je nutné vše doložit.
„Pokud orgán činný v trestním řízení uznal, že se některé faktury vystavené na dodavatele Farmu Čapí hnízdo mohly týkat reklamního plnění pro žalobkyni (společnost Agrofert), nutně už jen tato skutečnost musela vést k pochybnosti ve prospěch žalobkyně, to samé se týká hodnocení svědeckých výpovědí,“ uvedl soudce Novák.
„V daňovém řízení je však rozdíl v tom, že žalobkyně musí tyto skutečnosti prokázat tak, aby o nich nevznikla žádná pochybnost,“ doplnil.
Kromě Agrofertu neuspěla (u ústeckého krajského soudu) se žalobou proti doměření daně za reklamu na Čapím hnízdě ani lovosická firma Preol, která spadá pod Babišův holding. Finanční orgán jí doměřil daň ve výši 190 tisíc korun, protože Preol v šesti případech uplatňoval reklamu, která podle úřadů ve středočeském multifunkčním areálu vůbec nebyla.
V souvislosti s Farmou Čapí hnízdo je Andrej Babiš ještě stále obžalován z napomáhání k dotačnímu podvodu. Byl sice dvakrát nepravomocně osvobozen, ale čeká se na verdikt odvolacího soudu, k němuž podal státní zástupce odvolání.
