Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ani třetí firma patřící bývalému premiérovi a poslanci hnutí ANO Andreji Babišovi neuspěla u soudu se žalobou podanou v kauze reklamy na Čapím hnízdě.
Tedy v případu, v němž se policie i finanční úřady zabývaly podezřením, že si firmy z holdingu Agrofert účelově vykazovaly zaplacení desítek milionů za reklamu v prostorách středočeského multifunkčního areálu a tím si mimo jiné snižovaly základ k výpočtu daní.
Zatímco policisté uzavřeli kauzu s tím, že nebyl v této souvislosti spáchán trestný čin, Odvolací finanční ředitelství zpochybnilo, že se skutečně všechna vykázaná reklama na Čapím hnízdě objevila. Už tři soudy tento závěr potvrdily.
Naposledy minulý týden, jak zjistily Seznam Zprávy, zamítl žalobu přerovské společnosti Precheza ostravský krajský soudce Michal Jantoš.
„Žaloba Prechezy byla zamítnuta. Odůvodnění rozhodnutí zatím není k dispozici,“ potvrdil mluvčí ostravského krajského soudu Igor Krajdl.
Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský se nechtěl k rozhodnutí soudu vyjádřit. „Probíhající řízení nebudeme komentovat,“ napsal.
Mluvčí ostravského krajského soudu Igor Krajdl doplnil, že společnost Precheza ve stejný den, kdy byl vyhlášen rozsudek, svoji žalobu stáhla. Případ tak brzy skončí.
Další dvě firmy - mateřská společnost Agrofert a také další holdingová firma Preol z Lovosic - v uplynulých týdnech podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Preol ji však už rovněž stáhnul.
Na Nejvyšší správní soud se obrátily poté, co prvoinstanční soudy v odůvodnění také zpochybnily část plateb, které obě firmy vykázaly za reklamu na Farmě Čapí hnízdo.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
Třeba soudce pražského městského soudu Slavomír Novák, který řešil žalobu Babišova holdingu, se například pozastavil nad tím, proč Agrofert za stejné plnění platil v roce 2013 částku 25 milionů korun a o rok později to bylo jen pět milionů.
„Soud musí podotknout, že žalobkyní (společností Agrofert) tvrzená přiměřenost ceny je ve značném rozporu se samotnými smlouvami, kdy cena za rok 2014 je pětkrát menší než za rok 2013 při stejně definovaném plnění,“ napsal soudce Novák.
V případě firmy Preol finanční orgán doměřil daň ve výši 190 tisíc korun, protože v šesti případech tato společnost uplatňovala reklamu, která podle úřadů ve středočeském multifunkčním areálu vůbec nebyla.
V souvislosti s Farmou Čapí hnízdo je navíc Andrej Babiš nadále obžalován z napomáhání k dotačnímu podvodu. Byl sice dvakrát nepravomocně osvobozen, ale čeká se na verdikt odvolacího pražského vrchního soudu, k němuž podal státní zástupce odvolání.
Tento soud o něm zatím nerozhodl, protože Babišova spoluobžalovaná Jana Nagyová má po letošním zvolení do Evropského parlamentu imunitu. A zatím se nehlasovalo, zda ji Evropský parlament této ochrany zbaví.
