Článek
Jan Horák byl jednou z nejdůležitějších postav na státním Pozemkovém úřadu. Rukama tohoto právníka procházely roky ty nejsložitější spory – vesměs žádosti lidí, kteří chtěli zpět půdu ukradenou komunisty.
Ve středu dostal Horák po letech vyšetřování a soudů pravomocný trest za účast v největším restitučním skandálu české historie: Pozemkový úřad vydal kvůli jeho rozhodnutí mimořádně lukrativní pozemky v Praze a okolí lidem, kteří na ně neměli nárok. V pozadí restituce vystupují i známí pražští podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička.
Horáka za to soud potrestal tříletou podmínkou. Do vězení nepůjde proto, že podle soudce Jiřího Lněničky šlo chybu – ne o úmyslný zločin. „Lze těžko uzavřít, že by obžalovaný chtěl vydat nezákonné rozhodnutí, chtěl poškodit stát a chtěl zvýhodnit restituenty,“ řekl soudce Lněnička.
„V žádném případě se nejednalo o neúmyslné pochybení,“ nesouhlasil však s rozsudkem státní zástupce Jiří Pražák.
Příbuzní nebyli příbuzní
V kauze jde o pozemky, které rodině zámožných prvorepublikových velkostatkářů Bečvářových po roce 1948 zabrali komunisté a postavili na nich několik sídlišť.
Podle zákona měli v 90. letech původní majitelé nebo jejich příbuzní možnost požádat o náhradní parcely z majetku státu.
Pozemkoví úředníci ve svých rozhodnutích udělali z jedné z žadatelek o restituci velkostatkářovu neteř, ačkoli vůbec nepatřila do rodiny. Velkostatkářovi dědicové, včetně této „neteře“, sice měli nárok na značný majetek, ale takhle se jim otevřela cesta ke získání ještě mnohem větších náhradních pozemků.
„Rozklíčování příbuzenských vztahů bylo vadné,“ uznal ve středu Jiří Lněnička, předseda senátu Vrchního soudu v Praze.
Podle obžaloby tak stát přišel o majetek v hodnotě 1,4 miliardy. V aktuálních tržních cenách to však je ještě víc.
V případu jsou obžalováni kromě právníka Horáka bývalí ředitelé pozemkového úřadu Eva Benešová a Petr Chmelík.
Ode zdi ke zdi
I když se o podezřelých okolnostech restituce vědělo už od roku 2013, detektivové se jimi začali zabývat až o několik let později. Pomohli si odposlechy pořízenými v kauze Jany Nagyové, kdy vyšetřovali nejen vliv milenky bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) na vojenskou tajnou službu, ale také byznys podnikatelů Romana Janouška, Tomáše Hrdličky a Ivo Rittiga.
Díky tomu zjistili, že restituci z pozadí ovlivňovali právě Janoušek s Hrdličkou a pražským advokátem Danielem Honzíkem. Zaplatili jednorázově restituentům 40 milionů a tím si vlastně jejich nároky na náhradní pozemky koupili. S úřady jednali jejich jménem, sami však zůstávali skryti. A jakmile se jim podařilo od státu získat cenné pozemky, hned parcely převáděli do firem s anonymními majiteli.
Vyšetřování nikdy neprokázalo, že Janoušek a spol. nějak obžalované úředníky ovlivňovali, nebo je dokonce upláceli.
„Nebylo prokázáno, že by obžalovaní měli nějaké styky s restituenty nebo jejich právními zástupci,“ dodal soudce Lněnička.
To ostatně úředníci před soudem od začátku zdůrazňují: dopustili se omylu, ale ne schválně. „Tam jsem udělal chybu, ale rozhodně ne úmyslnou,“ přiznal Horák, když měl vysvětlit, proč považoval žadatelku o restituci za neteř, ačkoli to nebyla pravda – Horák měl k dispozici dokumenty, ze kterých mohl zjistit, jak to s jejím vztahem k velkostatkáři ve skutečnosti je.
„Ty detaily si opravdu nepamatuju, to není žádná výmluva,“ dodal Horák.
Policejní pátrání neodhalilo ani to, že by šlo o podvod, o němž věděli sami restituenti. Naopak, před soudem se ukázali tak, že vůbec netušili, jak velký majetek se podařilo nashromáždit.
Bývalý referent Horák má mimochodem podle pátrání časopisu Reportér zajímavou kariérní minulost. V 70. a 80. letech pracoval na československých ambasádách ve Velké Británii a v Austrálii, kde působil jako rozvědčík tajné komunistické policie. Za úkol měl podle archivů například hlídat ostatní úředníky nebo vytipovávat vhodné spolupracovníky rozvědky.
Rozhodování soudů v téhle kauze se dá popsat jako klasické justiční „ode zdi ke zdi“. Prvoinstanční soud rozdal ředitelce Benešové a Horákovi mnohaleté tresty vězení. Při odvolání už ale byla pro Benešovou podmínka a Horáka senát úplně zprostil obžaloby. Další bývalý ředitel Chmelík odešel poprvé i podruhé s podmínkou.
Nejvyšší soud ale na sklonku loňského roku rozsudek zrušil. Jasně řekl, že v Horákově případu vidí úmyslný trestný čin: jako zkušený právník si musel být vědom, jak obrovské následky hrozí, když k téhle největší restituční kauze v dějinách Česka přistoupí nedbale a nároky na pozemky přizná nesprávným lidem.
Aktuálně je tedy právník Horák už pravomocně odsouzený k podmínce, Benešovou teprve další rozhodující soud čeká. Podmínka pro bývalého šéfa úřadu Chmelíka je už také pravomocná.
Na tom, jak skončí opakovaný odvolací soud s Benešovou, závisí, jestli se stát dostane k pozemkům zpět. Nebo zda zůstanou podnikatelům Janouškovi a Hrdličkovi. Pokud bude Benešová odsouzena za úmyslný trestný čin (a nikoli jako Horák jen za nedbalost), propadnou miliardové parcely státu.
Nejvyšší soud, jehož právní názor je závazný, už loni řekl, že v jednání Benešové vidí úmysl.
