Článek
Jedna z nejziskovějších firem z holdingu Agrofert - přerovská firma Precheza - dostala nový trest za ekologickou havárii.
Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) má zaplatit pokutu za to, že na podzim roku 2014 ohrozila desítky tisíc obyvatel. „ČIŽP vydala ve věci ‚Precheza‘ rozhodnutí o přestupku a stanovila pokutu,“ potvrdil pro Seznam Zprávy mluvčí inspekce Jiří Ovečka.
Kvůli tomu, že bylo rozhodnutí chemičce odesláno teprve před několika dny a firma se může odvolat, nechce inspekce v tuto chvíli uvést další podrobnosti.
Ani Agrofert se k případu nechce zatím vyjadřovat. Jeho mluvčí Pavel Heřmanský ani neodpověděl na dotaz, jestli se holding odvolá. „Naše jednotlivé procesní kroky nekomentujeme,“ napsal Heřmanský.
Precheza vyrábí titanovou bělobu a spadá do svěřenského fondu poslance a šéfa ANO Andreje Babiše.
Česká inspekce životního prostředí se případem musela zabývat poté, co do něj loni před koncem roku zasáhl Nejvyšší správní soud. Zrušil dřívější rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které bylo podle soudu nesrozumitelné.
Resort totiž v éře vlády ANO a ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) snížil ze sedmi milionů na 500 tisíc pokutu, kterou dříve Precheza dostala. Firma však žádnou vinu nepřiznala a později podala žalobu.
Inspekce vyměřila v únoru 2016 původní trest ve výši sedmi milionů za havárii, která se odehrála v noci z 28. na 29. října 2014. Podle měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěné v samém centru Přerova byl povolený hodinový limit oxidu siřičitého těsně po půlnoci překročen šestatřicetkrát, desetiminutový dokonce šestačtyřicetkrát.
Naštěstí většina lidí tou dobou byla doma a spala. Přesto se to neobešlo bez následků. Dva policisté ve službě, kteří se nadýchali vzduchu nasyceného SO2, museli vyhledat pomoc v nemocnici. Došlo u nich k popálení a poleptání hrtanu. Oba byli nakonec v neznámé výši finančně odškodněni. Nikoliv ale „pachatelem“, nýbrž olomouckým policejním ředitelstvím.
Vše se stalo přesně v době, kdy Precheza po předchozí technologické odstávce obnovovala výrobu kyseliny sírové. Proto byla logicky také první na ráně, když se začal hledat viník. Ostatně žádný jiný takto významný zdroj oxidu siřičitého v Přerově ani nepřichází v úvahu.
Inspekce životního prostředí tehdy vyhodnotila chování Prechezy jako vědomé ohrožení zdraví obyvatel Přerova, a to prý v čistě ekonomickém zájmu. Výrobu kyseliny totiž rozjížděla za nepříznivých rozptylových podmínek.
