Podle Pirátů sundal Bartoše. Já to nezpackal, brání se „otec digitalizace“ z ODS

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zdeněk Zajíček je v sedmapadesáti letech unikátem české politiky a veřejného života. Téměř 30 let zastává v dresu ODS významné funkce, získal nesporný vliv, ale větší část této kariéry byl téměř neviditelným.

Sám o sobě říká, že pracoval pro všechny premiéry za občanské demokraty - pro Klause, Topolánka, Nečase i pro Fialu. Byl poslancem, ředitelem pražského magistrátu, dělal náměstka na třech ministerstvech. V politických kuloárech je znám jako excelentní vyjednavač.

Vystudovaný právník si vydobyl respekt i díky práci na digitalizačních projektech, jako byly datové schránky, kontaktní centra Czech POINT, systém základních registrů či posléze bankovní identita.

Avšak snad proto, že nikdy neseděl v žádné vládě, zůstal dlouho stranou veřejného zájmu. Až nyní, s blížící se šedesátkou a kdy od loňska zastává post prezidenta Hospodářské komory, se o něm daleko více hovoří. Ale oproti minulosti už nikoliv jen pozitivně.

Bartošovi Piráti viní právě Zdeňka Zajíčka, že je jedním z hlavních viníků „nezdaru“ digitalizace stavebního řízení, kvůli němuž opustili Fialovu vládu. Podkopával prý jejich „o miliardu levnější“ řešení digitalizace.

U muže z ODS, který pomáhal prosazovat příslušnou legislativu a na Ministerstvu pro místní rozvoj působil už za Kláry Dostálové (ANO) v roli poradce, vidí i křiklavý konflikt zájmů. V jejich očích při digitalizaci Zdeněk Zajíček nahrával počítačovým firmám z ICT Unie, jejímž je také prezidentem.

Pro Zajíčka, zvyklého sklízet jen uznání, je to nová situace. „Za vším, co jsem kdy udělal, si stojím,“ brání se kritice.

Ani pirátský expert na IT a Bartošův poradce Michal Bláha neupírá Zdeňku Zajíčkovi jeho předchozí zásluhy. Připomíná, že právě on je „otcem“ i příslušné právní úpravy z roku 2020, spoluautorem architektury i koncepce informačního systému digitálního stavebního řízení.

„Na vymyšlení, obhájení a prosazení moderního stavebního řízení odvedl neuvěřitelné množství práce, za což mu patří velký dík,“ uvedl Bláha.

Nicméně také okamžitě dodává, že v době přípravy příslušné veřejné zakázky byl Zdeněk Zajíček „v učebnicovém střetu zájmů“. „Pomáhal připravovat celý systém z pozice prezidenta ICT Unie, kde zastupoval i společnosti, které se následně o tyto zakázky ucházely,“ poznamenal.

Zdeněk Zajíček ale žádný přešlap nevidí a důrazně odmítá, že by byl nějakým zákulisním hráčem či tajným lobbistou. „Vždy jsem vystupoval zcela transparentně, standardně připravoval legislativu, byl jsem zcela oficiální poradce a bral za to peníze od Ministerstva pro místní rozvoj a nesu za odvedenou práci plnou odpovědnost,“ argumentuje s tím, že všichni poslanci, včetně pirátských, o jeho roli od začátku věděli.

Jedním z členů „Zajíčkovy“ ICT Unie je i firma Vita Software. Právě ona doposud dodávala softwarové řešení (decentralizovaně) většině stavebních úřadů v republice. Pozastavení digitalizace po odchodu Bartoše tak teď fakticky hraje v její prospěch. Bude úřadům moci (neznámo jak dlouho) dále fakturovat za své služby.

„Já to (digitalizaci) ale přece nezpackal. Nemohu za to. Kdyby někdo včas dodal ten centrální systém, který by byl stejně dobrý, nebo lepší než to, co dodává Vita Software, tak už od 1. července stavebním úřadům tahle firma za starý systém nefakturuje,“ namítá Zajíček.

Piráti poukazují i na to, za jakých okolností Zdeněk Zajíček a jeho ICT Unie Ministerstvu pro místní rozvoj poradenské služby poskytovali. Vypichují, že v resortu v dané době působil i Luděk Šteffel, který byl v rámci korupční kauzy Dozimetr v roce 2022 obviněn, že spolu s dalšími členy organizované skupiny páchal trestnou činnost v pražském dopravním podniku.

„Luděk Šteffel jim (ICT Unii a Zdeňku Zajíčkovi) zadával a odsouhlasoval práci na zakázce, které se aktivně jako případní dodavatelé zúčastnili členové ICT Unie,“ popsal jako moment hodný pozornosti Michal Bláha.

Ovšem Zdeněk Zajíček pirátskou argumentaci Štefflem označuje za „účelovou manipulaci“, jež má prý zakrýt „pravý stav věcí“.

Šteffel podle Zajíčka přebíral výsledky práce i ostatních poradců a konzultantů a na jeho výběr neměli lidé z ICT Unie žádný vliv ani s ním neměli žádný smluvní vztah. A už vůbec podle něho dění na ministerstvu nesouvisí s kauzou dopravního podniku. „Před jeho příchodem a po jeho odchodu z ministerstva přebíraly práci za MMR jiné osoby,“ zdůrazňuje Zajíček.

S výhradami vůči Zajíčkovi však teď nevystupují jen Piráti, ale i další, kteří se kolem přípravy nového systému stavebního řízení točili. Třeba předseda České komory architektů Jan Kasl. „On (Zajíček) má prostě pocit, že mu tu digitalizaci ukradli,“ uvedl.

Jemu naopak bylo prý sympatické, že pirát Ivan Bartoš se snaží oproti původnímu rozpočtu z éry Kláry Dostálové, jenž počítal s částkou 1,6 miliardy korun, výrazně ušetřit. „Mně se na Bartošovi líbilo, že má snahu to udělat za rozumné peníze, odlehčený systém,“ uvedl Kasl. Přičemž ale na druhou stranu uznává, že tento pokus - i kvůli velmi krátkým lhůtám a zásahům antimonopolního úřadu do vyhlášených tendrů - dobře nedopadl.

Zdeňka Zajíčka kritika právě od bývalého primátora Kasla moc nepřekvapuje - vychází prý přitom ze starých zkušeností, které získal, když byl ředitelem pražského magistrátu v Kaslově primátorské éře.

„To je bohužel standardní postup Jana Kasla. Možná že když se podíváte do archivu, najdete, jak v okamžiku, kdy byl jako primátor vystaven tlaku novinářů kvůli taxikářům okrádajícím turisty při cestě na letiště, se k tomu ‚hrdě‘ postavil a řekl, že za všechno může ředitel magistrátu. Tedy já,“ vybavuje si Zajíček historku asi čtvrt století starou, která podle něho naznačuje kořeny vzájemných rozporů s Janem Kaslem.

Mimochodem, v době, kdy byl Zajíček ředitelem magistrátu, přijal tam jako mladého tiskového mluvčího Martina Kupku, dnes místopředsedu ODS a ministra dopravy. A právě tento ministr (jemuž dělal Zajíček v počátku mandátu i poradce) po odvolání Ivana Bartoše dostal za úkol vymyslet ve spolupráci s odborníky, co s digitalizací stavebního řízení dál.

Vláda má teď říct, zda začít opět úplně od nuly, nebo využít to, co po Bartošovi zůstalo. Zmíněný Jan Kasl se přimlouvá, aby se rozpracované dílo „úplně nebouralo, ale dotáhlo“.

Jakou roli bude v celé české digitalizaci po těchto přestřelkách zastávat Zdeněk Zajíček působící vedle ICT Unie i na prestižním postu prezidenta Hospodářské komory, je otázkou.

Třeba bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek jej označuje za „skutečného otce české digitalizace“, který by podle něj byl schopen celý proces dále úspěšně řídit, pokud by měl kolem sebe podobné podmínky a podobně nastavené lidi jako za jeho vlády. Právě tehdy Zajíček pod ministrem vnitra Ivanem Langerem připravoval už zmíněné datové schránky, systém kontaktních míst Czech POINT, systém základních registrů.

„Od té doby tady přes spousty proklamací a desítky miliard nebyla podobná konstelace,“ soudí Topolánek.

Ostatně sám Zajíček si je jistý, že toto bylo zlaté období české digitalizace. „Kdyby bylo možné pokračovat v takovém tempu jako v letech 2006 až 2009, byli bychom dnes na úrovni Estonska nebo Dánska. O tom jsem přesvědčen,“ říká.

Co by dělal, kdyby dnes - ve zralém věku - dostal konečně příležitost řídit digitalizaci jako člen vlády? Přijal by tuto funkci a vzdal by se kvůli tomu všech ostatních postů?

S odpovědí Zdeněk Zajíček chvíli váhal, nakonec ale zavrtěl hlavou. „Já bych s největší pravděpodobností chtěl zůstat tam, kde jsem, protože jsem se posunul do pozice, kdy můžu transparentně a legitimně ovlivňovat to, jak se bude podnikat v téhle republice, jaký bude hospodářský výkon, jak bude tento stát konkurenceschopný. A digitalizace je v tom jedna dílčí část,“ vidí teď svou roli v čele Hospodářské komory.

O tom, že Zdeněk Zajíček už dávno neřeší jen digitalizaci, svědčí i výčet aktuálních funkcí, kterých Seznam Zprávy napočítaly deset (včetně Zajíčkových privátních firem, viz přehled uvedený v infoboxu výše v textu). Přitom jsou slyšet i výtky, že řadu z nich nevykonává řádně, zjevně kvůli nedostatku času.

Například od loňského května, kdy rozhodnutím Fialovy vlády získal v resortu dopravy post člena správní rady Správy železnic, se dle veřejně dostupných zápisů zúčastnil jen poloviny jednání. Nebyl ani na posledním na konci září. Přitom za práci v radě členové pobírají nemalé odměny - kolem půl milionu korun ročně. Zajíček podle zápisů téměř nechodí i na výbor pro energetiku v rámci pražského zastupitelstva, kde je také členem.

Že by kvůli tomu chtěl některou z funkcí opustit, ale zatím asi nehrozí. Zdeněk Zajíček sice problém s časem nezastírá, ale říká, že může být těmto institucím prospěšný i jinak než přímou účastí na zasedání. „Budeme teď posuzovat lidi, jestli něco umí nebo neumí nebo pro společnost něco dělají podle toho, zda jsou uvedeni v zápisu z jednání?“ nastoluje řečnickou otázku.

„Pokud ale kolegové budou mít pocit, že jim tam fyzicky scházím, samozřejmě zvážím, jestli pokračovat. Tu nabídku jsem jim už opakovaně dal,“ tvrdí „otec české digitalizace“.