Článek
Martin Vondrášek, od dubna nový policejní prezident, slibuje utěsnit zjevnou díru v zákoně: policista přistižený, že řídí pod vlivem alkoholu, musí v budoucnu podle něj v každém případě přijít o doživotní výsluhovou rentu.
Na mezeru v paragrafech služebního policejního zákona upozornily Seznam Zprávy, když zkraje roku popsaly případ bývalého náměstka středočeského policejního ředitele Jana Krejčího. Hlídka tohoto důstojníka před rokem chytila ve služebním kodiaqu se 2,4 promile. I přesto však může brát výsluhu, na niž mají policisté nárok po patnácti letech ve službě. V Krejčího případě nárok na rentu převyšuje vzhledem k délce jeho služební kariéry částku 35 tisíc měsíčně.
Podle policejního prezidenta Vondráška se však v Krejčího případě ukázala chyba v zákoně. „Hodně z nás se muselo začervenat, protože jsme o ní nevěděli. Zákon v tomhle opravdu zasluhuje změnu,“ prohlásil Martin Vondrášek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Že má někdejší krajský náměstek nárok na desítky tisíc měsíčně, přestože měl při řízení v krvi tolik alkoholu, jako by před jízdou vypil osm piv, umožnil souběh dvou okolností.
Zaprvé – Krejčího vyhodil po incidentu jeho nadřízený podle paragrafu služebního zákona, v němž se hovoří o takzvaném zavrženíhodném jednání.
Zadruhé – aby policista přišel o rentu, musel by být podle nynějšího znění zákona pravomocně odsouzen. Krejčího provinění však před soud nedošlo. Státní zástupce stíhání důstojníka pro ohrožení pod vlivem návykové látky podmíněně zastavil. A to proto, že se bývalý středočeský náměstek přiznal, souhlasil s odebráním řidičáku a zaplatil 60 tisíc na charitu.
V tu chvíli tak Krejčí získal na výsluhu nárok.
„Není to v pořádku a je to jedna z věcí, která prostě nebyla domyšlená. Protože v okamžiku, kdy je někdo pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin nebo je to trestní řízení ukončeno jinak, třeba podmíněným zastavením, by takový člověk neměl mít na výsluhu nárok. Je to opravdu díra v zákoně,“ uznal nový policejní prezident.
Obvyklý postup v případech, jako se stal Krejčímu, přitom je, že policistu pošlou jeho šéfové takzvaně mimo službu – je doma za poloviční plat. To platí do doby, než ho soudy potrestají nebo žalobce (tak jako u Krejčího) rozhodne o podmíněném zastavení.
V obou případech se ale výsledek bere tak, že je policista vinen. Proto se s rentou musí podle zákona rozloučit.
U okamžitého propuštění pro zavrženíhodné jednání, jak postupoval nadřízený u Krejčího, je to jinak: zákon o ztrátě výsluhy při podmíněném zastavení stíhání výslovně nemluví. A to Krejčímu pomohlo.
Podle policejního prezidenta Vondráška však změna zákona přijde až za dva roky. Ministerstvo vnitra totiž pracuje na velkých úpravách, do nichž se má otázka výsluh při porušení zákona zapracovat. Dokončené mají být zhruba v polovině roku. Další čas pak bude potřeba na sepsání konkrétních paragrafů a na to, aby novela prošla Sněmovnou a Senátem.
„Služební zákon je opravdu norma, která má řadu souvislostí. A každý, kdo se rozhodne si prosadit systémovou změnu v řádu měsíců, je odsouzen prostě k nezdaru,“ řekl Vondrášek.
Krejčí už dříve Seznam Zprávám řekl, že se výsluhy vzdal, a tedy žádné peníze brát nebude. „Fakta jsou jasná, žádný nárok na výsluhy, žádné mi nebyly přiznány. Děkuji a nezlobte se, už chci mít klid,“ reagoval v lednu.
Podle oficiálního vyjádření ministerstva vnitra ale policista nemůže o nárok na výsluhu podle zákona přijít. Nemusí si o rentu požádat hned po odchodu od sboru – stačí klidně, když to udělá třeba za rok nebo za dva. Pak mu nejenže začnou peníze od státu chodit, ale navíc dostane zpětně doplacené i roky, kdy peníze dobrovolně nepobíral.
Podle statistik policejního prezidia se navíc ještě v historii nestalo, aby se policista nároku na rentu sám zcela vzdal.
