Článek
Že se něco takového může dít, překvapilo všechny: policisty, státní zástupce, politiky i odborníky na práva dětí.
Několik let byla Praha centrem byznysu s takzvaným náhradním mateřstvím: ženy z Ukrajiny rodily v Česku děti pro zákazníky, kteří si pak miminka jen několik dní po narození odváželi do celé světa. A platili za ně desítky tisíc eur.
To vše, aniž české či zahraniční úřady tušily, jaký je další osud dětí.
Seznam Zprávy tento neobvyklý a vysoce citlivý případ popsaly dopodrobna přesně před rokem. Detektivové ho tehdy uzavřeli bez obvinění, ale nahlas požádali politiky, ať přijmou zákony, které by už napříště podobným kauzám zabránily.
Jenže ani po roce se téměř nic nezměnilo. „Ve Sněmovně ke smysluplnému řešení nyní vůle nejspíš bohužel není,“ konstatovala nyní místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová z Pirátů.
Politici a úředníci tak teprve začínají vymýšlet, jak náhradní mateřství svázat do jasných paragrafů. A jiná skupina konzervativních poslankyň ANO a KDU-ČSL chce už náhradní mateřství zcela zakázat.
Třicet případů z Charkova
Začátek policejní Operace Španěl, jak vyšetřovatelé případ „prodeje“ dětí nazvali podle prvního zmapovaného zákazníka, se datuje do roku 2019.
Oč se stručně jedná: detektivové postupně zmapovali 30 případů, kdy klinika z Charkova na Ukrajině nabízela osaměle žijícím lidem z celého světa zprostředkování náhradního mateřství - zkrátka že jim na klíč zařídí miminko, které jim odnosí a porodí klinikou dodaná žena.
Náhradní mateřství
Náhradní mateřství je využívané i jako způsob léčby neplodnosti. Páry, které nemohou mít děti, za podmínek - dnes stanovených jen reprodukčními klinikami - si mohou nechat odnosit své biologické dítě jinou ženou.
Jde o altruistický čin, náhradní matce mohou zaplatit jen prokazatelné náklady. Pokud by za dítě zaplatily, jednalo by se již i podle současné legislativy za obchod s dětmi. I náhradní mateřství jako pomoc bližnímu ale chce nově podaný návrh poslankyň a petice konzervativců zakázat, Fialova vláda naopak právě v těchto případech zvažuje zavedení alespoň nějakého právního rámce.
Dnes totiž celá procedura náhradního mateřství je v jakémsi právním vakuu, které nedává jistotu ani náhradním matkám, že v případě potíží jim nebiologické dítě zůstane, ani párům, že jim náhradní matka dítě vydá. Podle českého právního řádu je totiž matkou dítěte žena, která ho porodí.
Na Ukrajině by takový postup nebyl legální – dítě si tam smí takhle pořídit například jen sezdaný neplodný pár a nesmí se jednat o službu za peníze.
Takže náhradní matky létaly rodit do pražských nemocnic. Na pražských matrikách se pak děti „přepsaly“ na nového rodiče, většinou muže. A ten pak, neprověřený úřady, jestli se o novorozence dokáže postarat nebo jaké má pro výchovu dítěte zázemí, odletěl domů – policie přitom zmapovala zákazníky ze Španělska, Švédska, Německa nebo i z Ameriky či Číny.
Jedno miminko takhle stálo kolem 60 tisíc eur.
Rok utekl, a zákon není
Podle závěrů policejního vyšetřování se nejednalo o trestný čin, protože Česko nemá náhradní mateřství promítnuté do civilních ani trestních paragrafů. Na rozdíl od Ukrajiny, kde už aktéry téhle kauzy čeká soud.
„Chtěli bychom zahájit diskusi s různými partnery v bezpečnostní a legislativní oblasti a bavit se o možných změnách v naší legislativě. Chtěli bychom přijít s konkrétními návrhy tak, aby na území České republiky toto už nemohlo být legální,“ řekl tehdy Seznam Zprávám ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
A politici napříč stranami slíbili, že příslušný zákon sepíšou. Nejen takový, který dá náhradnímu mateřství pravidla (ačkoli podle odborníků tento legální institut v Česku funguje už dnes bez větších problémů). Ale který hlavně zabrání podobnému přeshraničnímu byznysu jako v případě ukrajinské kliniky.
Jenže ani po roce paragrafy nejsou na světě.
Poslankyně: Zakázat úplně
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se během roku uskutečnilo několik setkání expertů a zástupců různých ministerstev, pod které tato problematika spadá. A teprve před dvěma týdny se vláda usnesla, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předloží záměr, jak má zákon vypadat.
„Pan ministr dostal na vypracování jeden rok,“ upřesnil Blažkův mluvčí Vladimír Řepka.
Je z toho jasné, že do konce tohoto volebního období se zákon těžko stihne projednat. Další rok obvykle trvá sepsání finální verze zákona a předložení vládě. A to je jaro roku 2025, kdy bude mít vláda před sebou zhruba už jen pět měsíců ve funkci.
Piráti zase přišli před rokem - v reakci na sérii článků Seznam Zpráv - s plánem, že zákon sepíšou jejich poslanci. Ale i to nyní padlo. „Aby změna skutečně přinesla zamýšlené zlepšení, musela by mít širokou podporu Sněmovny,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny Richterová.
Naráží na to, že část poslankyň chce náhradní mateřství výslovně zapovědět.
Dubnová novela poslankyň ANO Zuzany Ožanové a Heleny Válkové zakazuje možnost odnosit dítě jiné ženě v Česku pod pohrůžkou vězení až na deset let. Podle autorek to pomůže v boji proti obchodu s dětmi.
Na scéně ženy z KDU-ČSL
K novele poslankyň Ožanové a Válkové přijala vláda nesouhlasné stanovisko a dohodla se, že téma uchopí po svém - právě z toho vzešel úkol pro ministra spravedlnosti Blažka, ať detaily zákona vypracuje.
K poslankyním ANO se však teď přidávají i členky vládní KDU-ČSL.
Místopředsedkyně petičního výboru Nina Nováková a její dvě stranické kolegyně Romana Bělohlávková a Pavla Golasowská ve středu na tiskové konferenci přijaly petici ultrakonzervativního spolku Aliance pro rodinu, jež požaduje úplný zákaz náhradního mateřství.
„Ne každý má právo na to, mít dítě, a já si za tím stojím,“ uvedla poslankyně Bělohlávková a své tvrzení podepřela ohledy na zájmy dítěte.
Podle poslankyně Golasowské pak je dítě dar, který člověk může, nebo nemůže mít. „Nemyslím si, že mít dítě za každou cenu je to správné,“ dodala s tím, že za jejím stanoviskem je zejména zájem dítěte, které by mělo znát své rodiče.
Vlastní verzi legislativní úpravy chtějí poslankyně KDU-ČSL předložit do konce letošního roku. Novela, kterou Sněmovně předložily zástupkyně hnutí ANO, je podle nich příliš přísná.
Jak už Seznam Zprávy dříve popsaly, v hnutí ANO není na věc jednotný názor a poslankyně, které navrhly náhradní mateřství zcela zakázat, byly na klubu hnutí upozorněny, že příště mají své kroky lépe s ostatními kolegy a kolegyněmi konzultovat.
Pro jasná pravidla náhradního mateřství s možností dobrovolné, neplacené výpomoci je například poslankyně a exministryně spravedlnosti Taťána Malá. Návrh úplného zákazu zcela odmítá.
Příznivci i odpůrci úplného zákazu jsou ale i v koalici Spolu, kde má důležité slovo konzervativní křídlo ODS a lidovců.
