Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jedna z největších odpadových firem v Česku se podle policistů celé roky vědomě chovala tak, jako by pro ni neplatily zákony.
Čtyři středočeská města, na jejichž území známá společnost AVE CZ provozuje skládky, kvůli tomu přišla dohromady o více než 1,4 miliardy na poplatcích za ukládání odpadů. A stát o další 2,3 miliardy.
Firmu AVE CZ začali detektivové v polovině srpna trestně stíhat, jako první to uvedl server Lidovky.cz. Seznam Zprávy nyní z neveřejného policejního usnesení vyčetly dosud neznámé podrobnosti z policejního vyšetřování.
Podle detektivů si AVE CZ vymyslela vlastní pravidla pro odvádění poplatků městům a státu. Už v roce 2013 sice dostala od úřadů varování, že porušuje zákon, avšak nadále hradila na poplatcích ročně o stamiliony méně, než měla.
„AVE CZ tuto povinnost úmyslně neplnila,“ napsali policisté v dokumentu, v němž na 42 stranách popisují a zdůvodňují vznesená obvinění.
Ta směřují jen proti firmě jako právnické osobě. Konkrétní odpovědnost manažerů společnosti se totiž policistům nepodařilo prokázat.
Město jako detektiv
Stíhání firmy AVE CZ vychází ze čtyřletého úsilí středočeské Čáslavi, která se kvůli podezření kolem vysokých poplatků pustila s odpadovou společností do sporu.
Případ byl od začátku složitý, stejně jako zákony a další předpisy, které se týkají skládkování odpadu. Takže stručně: provozovatel skládky musí městu posílat speciální poplatky, vlastně jakési odškodnění za to, že lidé žijí v sousedství hory odpadků. Obec má za každou tunu běžného odpadu podle zákona dostávat 500 korun, za tunu nebezpečného odpadu 1700 korun. A státu náleží za tunu nebezpečného odpadu 4500 korun.
V Čáslavi si nové vedení radnice v roce 2018 všimlo rozporu: ačkoli vlastník skládky AVE CZ vozí na skládku stále víc odpadu, posílá městu každý rok méně a méně peněz – z více než 20 milionů postupně odvody klesly na nějakých 14 milionů ročně.
Starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny), jinak povoláním advokát, se s týmem dalších úředníků ponořil do výkazů, jaký odpad AVE CZ na skládku v jednotlivých obdobích navezlo a jak ho oficiálně vykázalo. Někdy to byly excelové soubory o tisících řádků.
Každopádně výsledek pátrání v Čáslavi zněl: odpadová firma nás obrala o stovky milionů.
Trik měl být v tom – a to totéž nyní tvrdí i policejní obvinění –, že AVE CZ vykazovalo použití velké části navezených odpadů (někdy až 90 procent) jako materiál pro stavbu různých zpevňovacích zdí, cest a podobně. Aby skládka držela pohromadě.
Řečí zákona se to nazývá „technické zabezpečení skládky“. A tato kategorie je od poplatků osvobozena.
Co už Seznam Zprávy o kauze napsaly
Čáslav začala na stamilionové nesrovnalosti, které se týkají nejen tohoto města, upozorňovat od roku 2019.
AVE CZ začalo odpadům, které si samo určilo, říkat „konstrukční prvky“, i když v zákoně takový pojem není. A škrtlo si u nich poplatky.
„Jednalo se jen o svévoli společnosti AVE CZ,“ podotkli policisté v dokumentu, jímž firmu obvinili.
Podle starosty Málka se teď ukazuje, že město mělo od začátku pravdu.
„Skoro všichni se nám smáli, firma AVE CZ nás napadala, že tomu nerozumíme, že se snažíme zviditelnit. A že až to celé vyhraje, napočítá nám náhradu škody za poškození byznysu. A teď naše závěry potvrzuje i policie,“ řekl Málek.
O dalších podrobnostech vyšetřování mluvit nechtěl s odkazem na to, že nemá svolení Národní centrály proti organizovanému zločinu, která kauzu vyšetřuje.
Policie: Poráželi tak konkurenci
Systém má podle policistů správně fungovat tak, že kdo přiveze na skládku odpad, tomu AVE CZ k ceně za uložení odpadu napočítá poplatky určené obci a státu. Například: firma vyveze na skládku stavební suť či jiný materiál, AVE CZ vyměří poplatek a ten pak odevzdá městu nebo státu. Odpadovou firmou tedy tento poplatek vlastně jen „proteče“.
Jenže AVE CZ od svých zákazníků podle policie tyto poplatky nevybíralo – se zmíněným zdůvodněním, že jejich odpad použije na konstrukční zabezpečení tělesa skládky. Kriminalisté říkají, že šlo o jasný záměr.
Komu AVE CZ podle policie způsobilo škodu
Díky tomu totiž mohla firma nabízet svým zákazníkům lepší ceny za skládkování než konkurence – ceny měla nižší právě o nevybíraný poplatek. „A navíc se zvýšil prostor společnosti AVE CZ pro marži, a tím i vyšší zisk z provozování skládek,“ uvedli vyšetřovatelé v obvinění.
Firma minulý týden vydala prohlášení, že se bude proti obvinění bránit všemi prostředky. A že policie zahájila stíhání na základě nesprávných závěrů.
„Výše škody uvedená policejním orgánem je založena na nesprávném, čistě mechanickém výpočtu objemu odpadů, které byly AVE CZ využity v souladu se zákonem způsobem, který nedával za vznik poplatkové povinnosti,“ uvedla mluvčí firmy Pavla Ivácková.
Firma také odkazuje na argumenty, které provázejí celou historii její pře s Čáslaví: že se chovala podle povolení k provozu skládky, které jí úřady v minulosti vydaly.
„AVE CZ je nesprávně přičítána k tíži nejednoznačnost zákona, díky níž se nyní správní orgány snaží zpětně změnit svůj výklad povolení k provozu skládek, která dříve schválily,“ dodala mluvčí Ivácková.
Kdo to vymyslel? To se neví
Jak ukazuje policejní dokument, kriminalisté vyslechli manažery AVE CZ i šéfy jednotlivých skládek – v Čáslavi, v Benátkách nad Jizerou, v Hořovicích a ve Mšeně. Nedopátrali se však, kdo konkrétně dal pokyn k postupu, který podle policie porušuje zákon.
Zjistili pouze, že podle policie podezřelé vykazování odpadů se promítalo do interních IT systémů, které byly podle policistů k tomu přizpůsobené. „V rámci dokazování však nebylo zjištěno, kdo byl touto rozhodující osobou,“ uznali policisté v usnesení.
Firma jako taková samozřejmě nemůže jít do vězení, u soudu jí hrozí například vysoká pokuta nebo zákaz činnosti.
Poslanci řekli: Na 600 milionů zapomeňte
Čáslav dlouho bojovala o poplatky ze skládky na všech frontách: přes úřady, soudy, jednáním z firmou AVE CZ. Ale slibně rozehranou partii, v níž měla na své straně například i soud, uťali poslanci. Na sklonku roku 2020 schválili změnu zákona, která jinými slovy řekla, že pokud při skládkování vznikly chyby, není možné poplatky zpětně vymáhat. Tím Sněmovna vzala Čáslavi šanci na doplacení víc než 600 milionů – tehdy vyčíslené škody. Tuto pasáž do zákona navrhli poslanci Antonín Staněk (ČSSD), bývalý ministr kultury, a Jan Zahradník (ODS). „Žádná odpadová lobby nám s tím nepomáhala,“ prohlásil Zahradník později v pořadu Reportéři ČT. „Komunikujeme samozřejmě s poslanci i s Ministerstvem životního prostředí,“ vyhnul se Roman Mužík, tehdejší jednatel AVE CZ, přímé odpovědi na otázku, jestli firma lobbovala za změnu zákona.
Detektivové také zvažovali, jestli je nutné jít na AVE CZ přes trestní zákoník a obvinění z více než dvoumiliardového úniku. Nakonec se rozhodli, že není možné nechat vše jen na úřadech nebo správních soudech, které už dříve spor Čáslavi s firmou řešily.
Policisté v usnesení vypočítávají konkrétní rozhodnutí státních orgánů, kraje a právě soudů, ze kterých podle nich muselo být AVE CZ jasné, že vykazuje odpady v rozporu se zákonem – a výhodně pro sebe.
„S ohledem na skutečnost, že společnost AVE CZ byla opakovaně od roku 2013 upozorňována na nesoulad mezi svojí činností a zákonem o odpadech, a s přihlédnutím k výši škody, která vzniká, došel policejní orgán k závěru, že dosud používané právní prostředky nejsou dostatečně účinné,“ vysvětlili policisté.
Lidé z vedení AVE před dvěma lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy říkali, že vůbec nejde o spor o poplatky a odpadový zákon – ale o politiku. A že si chce starosta Čáslavi Málek jen zajistit smyšlenou kauzou znovuzvolení.
„Pan starosta si musí být vědom důsledků kauzy, kterou rozpoutal,“ řekl tehdejší jednatel Roman Mužík.
K menšinovému podílu v AVE CZ se hlásí skupina Daniela Křetínského, podle jejího mluvčího ovšem nemá zmíněný miliardář manažerský vliv na řízení společnosti. Další část patří společnosti finančníka Karla Pražáka.