Článek
Kateřina Podrazilová vyhrála výběrové řízení na ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a do funkce nastoupila loni 21. září. Tři měsíce poté musela náhle skončit. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ji bez detailního zdůvodnění ve zkušební lhůtě odvolal. Bylo to krátce poté, co své kolegy z vedení ústavu informovala o tom, že výsledky auditu hospodaření, který si nechala vypracovat, nedopadly dobře a že to chce řešit.
„Časově se termín odvolání shoduje s oznámením o výsledku auditu. Při předávání agendy pověřenému řediteli jsem nebyla tázána na jinou agendu, jen na auditní zprávu,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalá ředitelka Podrazilová, proč si svoje odvolání spojuje právě s auditem.
Audit musela hned po svém odvolání odevzdat. SÚKL i Ministerstvo zdravotnictví audit zveřejnit odmítá. Prý proto, že by s jeho zveřejněním podle smlouvy musela souhlasit auditorská společnost KPMG, a to se nestalo. Reportéři Seznam Zpráv se s auditem seznámili (viz box níže).
Co odhalil audit na SÚKL
Vypracováním auditu pověřila renomovanou auditorskou firmu KPMG bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová loni v říjnu. Audit mimo jiné odhalil podezřelé zadávání zakázek, kdy SÚKL „vybíral“ jen z jediné nabídky. Upozornil i na kanceláře ústavu pronajaté za předraženou cenu či zaměstnávání externích programátorů, u kterých není jasné, zda dělají skutečně práci, za kterou jsou placeni.
Více v článku:
Zatímco k auditu ministerstvo víceméně mlčí, „důrazně se ohrazuje“ proti tomu, že by odvolání ředitelky Podrazilové souviselo s výsledky auditu. Hlavními důvody k výpovědi prý bylo, že ředitelka „ohrozila personální stabilitu úřadu“ a že „neprojevila zájem o osobní komunikaci s ministrem ani náměstkem ministra“.
„Okamžitě po svém nástupu prosazovala nekoncepční, individuálně zaměřenou změnu systemizace SÚKL, která by vedla ke snížení počtu odborných zaměstnanců o desítky, což by vedlo k personální destabilizaci ústavu,“ uvedl mluvčí Ondřej Jakob. Odvolaná ředitelka tvrdí, že jí nikdo z ministerstva za celé tři měsíce jejího působení ve funkci o nespokojenosti s její prací nic neřekl.
Proč jste si audit objednala?
Je běžné, že po nástupu do vrcholové manažerské pozice je podobný typ auditu proveden. Nový manažer potřebuje přehled o organizaci, především o ekonomické kondici, aby mohl naplánovat další kroky a rozvoj. To byl i můj záměr. Forenzní audity byly v minulosti v ústavu provedeny, nejednalo se tedy v rámci úřadu o nový postup. Chci upřesnit, že forenzní audit se zaměřil pouze na vybrané oblasti. Nešlo tedy o kontrolu celého hospodaření úřadu za sledované období.
Kdy přesně jste na poradě vedení oznámila, že máte výslednou zprávu o auditu, a co jste tam o ní řekla?
Informovala jsem poradu vedení SÚKL o výsledcích auditu v obecné rovině 18. 12. 2023. Uvedla jsem tři oblasti, kde by bylo třeba přijmout opatření v souvislosti se zjištěním auditu. Měla jsem v plánu o tom informovat také ministerstvo na nejbližší poradě vedení, což připadalo na 21. 12.
Kdy vám bylo oznámeno odvolání a který den bylo datováno?
Odvolání je datováno 18. 12., předáno mi bylo 20. 12. odpoledne.
Kdo vám odvolání předal?
Odvolání mi předal pan státní tajemník ministerstva Stanislav Měšťan, přijel s ním náměstek ministra Jakub Dvořáček. Oba pánové přijeli asi v půl třetí, předvolali si mě k jednání a sdělili mi, že je s okamžitou platností ukončen můj služební poměr, a to bez udání důvodu. Následně byla svolána porada vedení SÚKL, kde bylo mé odvolání vedoucím zaměstnancům SÚKL oznámeno. Přímo na poradě byl pověřen vedením SÚKL Jakub Velík.
Ptali se vás na audit a chtěli ho po vás odevzdat?
Po skončení porady vedení mne vyzval pověřený ředitel, abych odevzdala PC, přístupové karty, klíče a další svěřené věci. Dále mne vyzval, abych mu sdělila, kde je auditní zpráva, kdo k ní má přístup a kdo je s ní seznámen. Pod jeho dohledem a dohledem dalších pracovníků SÚKL jsem otevřela zamčenou skříňku a vydala všechny uložené podklady, mj. i zapečetěnou obálku se zprávou.
Proč si svoje odvolání spojujete právě s auditem?
Časově se termín odvolání shoduje s oznámením o výsledku auditu. Při předávání agendy pověřenému řediteli jsem nebyla tázána na jinou agendu, jen na auditní zprávu. Ačkoliv agenda ředitele SÚKL je velmi rozsáhlá a zejména na konci roku je třeba celou řadu úkolů dokončit, jiné otázky než na audit mi položeny nebyly.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že výběr auditora byl z vaší strany netransparentní, protože jste nepoptala více firem, a že i toto byl jeden z důvodů odvolání. Co na to říkáte?
Audit byl zadán jako podlimitní zakázka, smlouva je založena v registru smluv. Na zakázku pod dva miliony korun podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, není třeba vypisovat výběrové řízení.
Na postup zadání auditu jsem byla tázána státním tajemníkem Ministerstva zdravotnictví, postup zadání jsem zdůvodnila písemně a přiložila k tomu i interní směrnici pro zadávání zakázek, která postup v těchto případech upravuje. Žádnou výtku ani další dotazy k zadání auditu jsem po zaslání odpovědi neobdržela. Pro úplnost dodávám, že stejným způsobem byly zadávány i další zakázky za období předchozího vedení úřadu a ministerstvo uvedený postup nikdy předtím nezpochybnilo.
Vysvětlil vám někdo důvody vašeho odvolání? Ministr zdravotnictví hovořil o „nespokojenosti se způsobem řízení ústavu“.
Za dobu mého působení mi nebyly sděleny výtky k vedení úřadu. Pravidelně jsem se zúčastňovala porad vedení ministerstva, jednání o odborných agendách, s pracovníky ministerstva jsem byla v pravidelném kontaktu. Při jednáních jsem nebyla informována o „nespokojenosti se způsobem řízení SÚKL“. Při vlastním odvolání mi rovněž nebyl sdělen žádný konkrétní důvod.
Náměstek ministra Jakub Dvořáček uvedl, že vaše působení vedlo k tomu, že byla ohrožena personální stabilita SÚKL. Prý jste prosazovala nekoncepční a individuálně zaměřenou systemizaci ústavu, která by vedla ke snížení počtu odborných zaměstnanců zhruba o padesát.
Ohrazuji se proti tvrzení, že pod mým vedením byla ohrožena personální stabilita, respektive že mělo dojít ke snížení počtu odborných zaměstnanců o desítky. SÚKL odborníky potřebuje a nedává žádný smysl prosazovat jejich odchod. Nevím, na základě čeho mě ministerstvo viní z personální destabilizace.
Systemizace míst v SÚKL podléhá schválení nadřízeného úřadu, tím je Ministerstvo zdravotnictví. Při systemizaci postupoval ústav za mého vedení dle pokynů státního tajemníka Měšťana.
Náměstek ministra: „Je to tvrzení proti tvrzení.“
Náměstek ministra zdravotnictví za TOP 09 Jakub Dvořáček uvedl, že výsledky auditu KPMG teď ověřuje svou vlastní kontrolou vnitřní auditorka SÚKL. Ministerstvo se také obrátilo s požadavkem o prověření na Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V samotném ústavu prý audit potrvá několik týdnů, u NKÚ jsou takové kontroly většinou na řadu měsíců.
„Já si počkám na kontrolu NKÚ, až mi řeknou, zda jsou tam nějaká zjištění, která jsou zásadní,“ vysvětloval následný postup náměstek Dvořáček, který označil několik oblastí v auditu za „kritické“. „Není tam ale žádný výstup, který by se jmenoval - podejte trestní oznámení. To tam prostě není,“ prohlásil.
Náměstek ministra se zároveň důrazně ohradil proti tomu, že by právě audit byl důvodem odvolání ředitelky Podrazilové. Podle něj byly důvody v zásadě tři. Prvním z nich byla jí chystaná systemizace ústavu, která podle něj v podstatě počítala s ukončením pracovního poměru pro více než 50 odborných zaměstnanců. Hrozila prý personální destabilizace, na což ředitelku podle jeho slov ministerstvo dvakrát upozornilo.
Druhým důvodem měla být její špatná komunikace s ministerstvem, především s jeho Odborem léčiv a zdravotnických prostředků nebo se Státním zdravotnickým ústavem.„Vím, že je to tvrzení proti tvrzení, ale obracely se na mě odbory ministerstva s tím, že tady prostě neběží žádná komunikace,“ uvedl Dvořáček.
Poslední kapkou prý skutečně byl ředitelkou Podrazilovou požadovaný audit. Ne ale kvůli jeho výsledkům, nýbrž kvůli způsobu, jakým jej zadala. Zakázka byla těsně pod hranicí dvou milionů korun, u kterých se nemusí vypisovat výběrové řízení. Podle Dvořáčka měla ale zakázku poptat u více než jedné společnosti. „Zadat objednávku přímo je prostě minimálně zvláštní,“ prohlásil Dvořáček. Zároveň ale připustil, že zákon ředitelka neporušila, a není si jistý ani tím, jestli porušila nějaký vnitřní předpis.
Podle ministerstva jste navíc i špatně komunikovala. Prý jste „neprojevila zájem o osobní komunikaci s ministrem zdravotnictví ani náměstkem ministra“. Nedošlo prý ani k navázání nabízené spolupráce s Odborem léčiv a zdravotnických prostředků, který byl vaším hlavním věcným partnerem v rámci Ministerstva zdravotnictví.
Ani v tomto případě nevím, z čeho ministerstvo vychází. Nejméně jednou týdně jsem se setkávala jak s panem náměstkem Dvořáčkem, tak s pracovníky odboru léčiv, a řešila s nimi odborné agendy. Například před mým odvoláním ve středu odpoledne 20. 12. jsem byla na ministerstvu, v pondělí 18. 12. a v úterý 19. 12. Schůzky byly pravidelné a nikdy mi nebyla sdělena žádná výtka kvůli komunikaci nebo špatnému vedení úřadu. V prosinci z mojí iniciativy proběhla tři jednání s dalšími zaměstnanci ministerstva ohledně agend SÚKL.
Podle našich informací auditoři odhalili v hospodaření SÚKL například předražený pronájem kancelářské budovy v ulici Benešovská. Jak jste se to chystala řešit?
Pronájem budovy v ulici Benešovská jsem sama uvedla kolegům v ústavu jako jeden z výstupů auditu, který je třeba začít řešit. Řešením by mohla být revize smlouvy s pronajímatelem, nebo efektivnější využití budovy.
Další výtky se týkaly řady výběrových řízení, kam se přihlásil jen jeden zájemce, tedy nebylo možné vybírat z více nabídek. Přesto SÚKL soutěže nezrušil. Vnímala jste to jako problém?
Kontrolou zadávání zakázek jsem se za svého působení zabývala a od kolegů, kteří mají veřejné zakázky na starost, jsem opakovaně žádala doplnění informací o průběhu vypsání zakázek a jejich plnění. Cílem veřejné zakázky je získat co nejvýhodnější podmínky pro zadavatele, což při jediné nabídce nemusí být splněno. Auditní zpráva obsahuje doporučení pro zlepšení zadávání ve smyslu podání většího počtu nabídek, což by bylo rovněž cílem opatření, které jsem chtěla zavést. Z počtu zakázek s jednou nabídkou je zřejmé, že jde o problém, který je třeba řešit.
Jak hodnotíte zjištění auditu?
Závěry auditu jsem vnímala jako závažné a chtěla jsem připravit nápravná opatření. Některá zjištění byla ve zprávě označena jako rozporná se zásadami správného hospodaření s veřejnými prostředky.
Proč je ve smlouvě s auditorem KPMG uvedeno, že musí dát souhlas se zveřejněním výsledků? Ministerstvo se tím teď hájí, že jste to „takto zasmluvnila“, a proto, když souhlas nedostali, nemohou se ke zprávě vyjadřovat.
Zástupci ministerstva mají přístup k celé zprávě, ke všem podkladům a smlouvám k auditu. Já nyní k podkladům ani ke zprávě přístup nemám. Nicméně si nejsem vědoma, že by se ministerstvo nemohlo ke zjištěným závěrům vyjádřit.
