Odškodnění za Vrbětice: Politik pomáhal obcím, teď žádá milionové provize

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Europoslanec Stanislav Polčák chce získat miliony z peněz, které stát vyplatil obcím jako odškodnění za ničivý výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku.

Polčák přitom spojil dvě své role. Vedle toho, že je místopředsedou hnutí STAN a europoslancem, je současně i advokátem. Advokátem, který obcím v okolí Vrbětic nabídl, že je bude při jednáních o odškodnění zastupovat.

Zákon, podle nějž stát čtyřem obcím vyplatil skoro 310 milionů korun, schválila Sněmovna loni. A podle zjištění Seznam Zpráv nyní Polčák požaduje po starostech odměnu – 2,5 procenta ze získané sumy. Tedy dohromady 7,75 milionu korun.

„Já jsem jim napsal: Dobře, za těchto podmínek to tedy vezmu – nechci nic, když to bude neúspěšné. Když to bude úspěšné, chtěl bych mít vyplacen nějaký podíl na věci, který si následně dohodneme,“ popsal Polčák, jak spolupráce loni na jaře začala.

Jenže problém je právě v tom, že starostové na zastupování Polčákovou advokátní kanceláří kývli, aniž by věděli, kolik budou muset europoslanci ze státních peněz vyčlenit na jeho odměnu. Tehdy totiž s Polčákem nesepsali smlouvu, takže odměnu jim Polčák předložil až v minulých dnech.

„Na zastupování v právní věci nepotřebujete mít smlouvu. Musíte mít plnou moc. A samozřejmě dohodu o tom, že je můžete zastupovat,“ hájil se Polčák.

Alenu Gajdůškovou (ČSSD), která se loni jako zlínská senátorka na jednáních o odškodnění podílela, Polčákův byznys s obcemi zaskočil. „Já myslela, že to pro ně dělá zadarmo. A už vůbec by mě nenapadlo, že za miliony. Tohle jsem v politice nikdy nedělala – abych za práci pro lidi chtěla extra odměnu,“ řekla Gajdůšková.

V obcích obklopujících vrbětický areál už ale kvůli tomu začíná být dusno. Ve Vlachovicích, vesnici, která si díky odškodnění přišla na 116,5 milionu, zastupitelé o smlouvě s Polčákem hlasovali minulé pondělí.

Smlouva prošla, pro Polčáka to znamená příjem 2,9 milionu.

Dokument vedení obce schválilo i přes odpor opozice, která se divila, proč má vůbec Polčák nějaké peníze dostat. Opoziční zastupitelé si totiž do té doby mysleli, že Polčák pracuje pro obec zadarmo – jako politik, navíc původem ze Zlínského kraje, který chce pomoci dobré věci.

Starosta Zdeněk Hověžák, zvolený stejně jako Polčák za hnutí STAN, dva dny nezvedal telefon, na opakované žádosti o rozhovor odpověděl esemeskou: „Dobrý den, vím o vás.“ Ovšem na další volání nereagoval, ani se neozval zpět.

Ani dalším starostům se příliš nechce o Polčákových požadavcích mluvit. Ve Slavičíně, kde se mimochodem europoslanec Polčák narodil, dalo vedení města naúčtovanou odměnu posoudit svému právníkovi. „Musí to být podložené jeho názorem,“ řekl o případném vyplacení odměn starosta Tomáš Chmela (Probudíme Slavičín).

I starosta Chmela připouští, že na začátku spolupráce neměl Polčák jasně dohodnutou výši provize. „O částkách je řeč až teď,“ připustil opatrně Chmela. Opatrně proto, že starostové jsou teď v delikátní situaci: jsou sice Polčákovi vděční, že jim pomohl s vymožením obrovských peněz – zároveň však zřejmě nepočítali s tím, že Polčákova odměna půjde do milionů.

Slavičínu poslanci přiklepli zhruba 106 milionů, pro Polčáka by to znamenalo 2,6 milionu. „Pokud to byly služby, které spadají do advokátní činnosti, tak by za ně měl dostat peníze. Tak jsem to tehdy na začátku spolupráce vnímal,“ prohlásil slavičínský starosta Chmela. „Ale pro mě je teď nepříjemné o tom mluvit,“ omluvil se.

Také ve Slavičíně se opozice podivuje, kde se náhle bere Polčákův nárok. „Předem na papíře nic nebylo. Nebo nám o tom nikdo neřekl,“ namítl zastupitel Zdeněk Rumplík z ČSSD, který se sám živí jako advokát.

Starosta František Machuča z Bohuslavic nad Vláří, kam ze státního odškodnění přiteklo 36,6 milionu, se o celé věci nechce bavit vůbec. „Já vlastně nevím, kdo mi volá – jestli jste opravdu novinář,“ odpověděl na novinářskou žádost o vyjádření.

Po pár minutách rozhovoru nakonec řekl, že v jeho vesnici se zatím o smlouvě s Polčákem nehlasovalo. Ani prý neví, kdy na to přijde čas. A jeho názor, jestli má obec Polčákovi platit a kolik? „Svůj názor si nechám pro manželku,“ ukončil Machuča telefonát.

Samotný Polčák přiznává, že se mu váhání některých starostů nelíbí. „Já se teď taky cítím rozladěný, protože kdybych na začátku řekl, ať mi dají 10 procent, tak by mi prostě dali 10 procent. Ale já to vnímal jako dobrou práci, mě to s těmi starosty bavilo. A nechtěl jsem se hned na začátku vymezit, že tam fláknu nějakou odměnu,“ říká Polčák.

Upozorňuje, že se drží advokátních předpisů a že jeho odměna nevybočuje z oficiálních tarifů, které advokát smí účtovat klientovi. Naopak s ní šel Polčák, jak tvrdí, „výrazně níž“. Potvrdit, že se jedná o dvě a půl procenta z vymoženého odškodnění, však nechtěl.

„Pošlete mi, prosím, otázky e-mailem,“ reagoval Polčák, když po něm Seznam Zprávy chtěly další informace k jeho práci pro obce.

Později Polčák poslal písemné vyjádření, že to byli starostové, kdo ho první oslovil s žádostí o pomoc. Přesvědčovali ho, aby obce zastupoval. Co ale pro obce zasažené výbuchy z roku 2014, evakuací a následným mnohaletým pyrotechnickým čištěním areálu přesně udělal? Starostové se o tom očividně bavit nechtějí a Polčák znovu odkazuje na advokátní mlčenlivost.

„Já jsem dal starostům celý obsah právního spisu, dostali ho v deskách. Je to štos dokumentů. Bylo toho hodně, zejména na začátku. Ale opět: jedná se o diskrétní advokátní službu, já ten spis nemůžu dát,“ řekl Polčák.

Starostové ohlásili spolupráci s Polčákem loni v pondělí 19. dubna. Zveřejnili výzvu, ať vláda schválí obcím kompenzace a omezí ruský vliv v Česku.

Pouhé dva dny před tím, v sobotu večer, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil závěry vyšetřování explozí ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva zbrojíři: sklad podle policie i tajných služeb odpálili dva agenti ruské rozvědky, aby zabránili převozu munice na Ukrajinu a do Sýrie.

Polčák tvrdí, že od té doby strávil právními službami pro obce stovky hodin. „A nejen já. Kolegové z mé kanceláře se věnovali výpočtům, podkladům. Ty lidi jsem musel také platit,“ argumentoval Polčák.

Z důvodové zprávy k zákonu nelze vyčíst nic bližšího o tom, jak těžké bylo k odškodnění a jeho pravidlům dojít. Zpráva jen uvádí přesné částky a popis, že k nim autoři zákona došli – zjednodušeně – přepočtením, kolik jednotlivé obce přinášejí na daních do státního rozpočtu.

„Pan Polčák nám měl pomoci zajistit odškodnění. A to jsme získali formou zákona. Takže panu Polčákovi máme platit za právní služby. Nebo spíš za lobbing? Protože jestli za lobbing, tak už bychom byli někde v Turecku – úplně za hranou,“ podivil se zastupitel a právník Rumplík ze Slavičína.

V písemném stanovisku Polčák uvedl, že odměnu si účtuje nejen za vznik zákona. Ale že se svým právním týmem vyhotovil také například analýzu možností odškodnění, vyčíslil výši nároků obcí včetně odůvodnění (tyhle informace putovaly na tři zodpovědná ministerstva), vypracoval rovněž teze, jak by mohl odškodňovací zákon znít.

„Například přes více než týden jsme jen s kolegy intenzivně propočítávali nároky obcí a občanů, aby byl návrh zákona spravedlivý a legitimní v regionálním srovnání. Své podklady jsem následně zasílal na ministerstva (především Ministerstvo vnitra, ale také některým poslancům), abych je přesvědčil, že nároky obcí a jejich občanů jsou legitimní,“ uvedl Polčák.

Podle mediálních archivů se nezdá, že by kolem zákona vznikly ostré třenice. Navíc Ministerstvo vnitra mělo zákon předpřipravený z minulosti. „Pokud vím, tak na vnitru už zákon v nějaké formě existoval, a proto se také velmi rychle dostal do Sněmovny,“ potvrdila bývalá senátorka Gajdůšková.

Skutečně: v červnu ministerstvo představilo finální verzi a už posledního července zákon schválila Sněmovna. A politici napříč stranami byli zajedno, že si lidé odškodnění zaslouží. Ostatně, zákon v létě proklouzl Sněmovnou i Senátem nebývale hladce – ani jediný poslanec či senátor nehlasoval proti.

A to je další rozměr Polčákova angažmá.

Polčák, místopředseda STAN a europoslanec (s platem 175 tisíc měsíčně a navazujícími bruselskými benefity v řádech dalších desítek tisíc), vystupoval při jednáních o kompenzacích jako právní prostředník mezi obcemi a politiky.

To znamená i mezi starosty a poslanci a senátory Polčákova hnutí STAN, kteří tím, že pro zákon bez námitek zvedli ruku, zároveň Polčákovi otevřeli cestu k mnohamilionové odměně. Neboli: Polčák prosazoval odškodnění přes politiky, jež dobře znal a k nimž měl zároveň exkluzivní přístup.

Na otázku, jestli nemohl pomáhat obcím k penězům zdarma, když je politikem placeným z veřejných peněz, Polčák neodpověděl napřímo: „Myslím, že to prostě byla unikátní situace, kterou bylo nutno využít. Ale opět jdu hodně nad rámec toho, co bych měl komentovat. Já vás odkážu na obce, protože ony jsou mými klienty. Nemám povolení vám k této věci dávat jakékoli stanovisko.“