Článek
František Brožík byl jako poslanec známý nechutí odhalovat své majetkové poměry.
Jeho kolega Miloslav Vlček zase pomáhal zařídit poslaneckou dotaci pro kamarádův soukromý hotel.
Dva někdejší poslanci ČSSD, jak nyní zjistily Seznam Zprávy, spolu v posledních letech působili ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Loni v létě ze státní organizace odešli: se statisícovým odstupným a navrch s mimořádnou odměnou.
Exposlanec Brožík dostal dle interních dokumentů ústavu na odchodnou 372 tisíc korun, dalších 45 tisíc tvořila prémie a dalších 43 tisíc činila proplacená dovolená. Vlček obdržel odstupné 387 tisíc, odměnu 31 500 korun a přes 22 tisíc jako náhradu za nevyčerpané volno.
Brožík působil v ústavu jako ekonomický náměstek, Vlček pracoval pod ním. Devětašedesátiletý Brožík přišel do ústavu v Uhříněvsi za ministra Miroslava Tomana z ČSSD. Vlček ho následoval později.
Ředitel: Běžná dohoda
Ředitel uhříněvského ústavu Pavel Čermák řekl, že na ukončení zaměstnání a na odstupném se s oběma expolitiky dohodl. Dle Čermáka byla úvaha o výši odstupného následující: kdyby musel dát Brožíkovi a Vlčkovi výpověď, dle zákona by měli oba nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu a vzhledem k odpracovaným rokům i na tři platy.
„Běžně se stává, že se zaměstnavatel s tím člověkem dohodne a řekne: My vám vyplatíme hned těch pět měsíců, které bychom vám stejně museli dát. A zítra už – lidově řečeno – nechoďte do práce. Moje personální pracovnice na ústavu ani moje právnička na tom neshledaly žádné pochybení,“ prohlásil ředitel Čermák.
Exposlanec Vlček, jakmile slyšel v telefonu reportéra, ihned ukončil hovor: „Nashle, děkuji.“ František Brožík řekl, že si už po sedmi měsících na výši odstupného nepamatuje. „Možná to mám doma v poslední výplatní pásce,“ uvedl.
Proč museli pryč?
Nevysvětleno zůstává, proč vlastně Brožík s Vlčkem ústav opustili. Každopádně z kontextu odpovědí je znát, že to nebylo dobrovolné loučení. „To se zeptejte pana ministra, a ne mě,“ reagoval Brožík, jako by jeho konec v zaměstnání měl chtít ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), pod nějž ústav spadá.
Ministr Výborný však na dotaz, jímž chtěly Seznam Zprávy zjistit podrobnosti odchodu bývalých politiků, neodpověděl.
Ředitel ústavu Čermák jen opakoval, že odchod byl výsledkem oboustranné dohody. „Nechápu, co na tom komu vadí, a proč do toho šťourá,“ podotkl.
Do ústavu zamíří tento týden kontroloři z Ministerstva zemědělství. „Jde o standardní komplexní kontrolu hospodaření a provozu organizace za rok 2024,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Dodal, že kontrola se zaměří například na zaměstnanecká výběrová řízení, na smlouvy nebo objednávky. A dle informací Seznam Zpráv z více zdrojů i na vyplacené odchodné.
Deník N v roce 2020 napsal, že František Brožík ještě před působením v ústavu pro živočišnou výrobu získal místo ředitele Výzkumného ústavu rostlinné výroby - nahradil v šéfském křesle uznávaného odborníka a vědce Jibana Kumala. Následně Brožík v téhle organizaci rovněž zaměstnal bývalého spolustraníka Vlčka.
Čtyřiašedesátiletý Miloslav Vlček to během let ve Sněmovně dotáhl až na funkci předsedy dolní komory. Před volbami v roce 2010 rezignoval kvůli pětadvacetimilionové státní dotaci pro soukromý hotel v Harrachově, jež se navenek tvářila jako příspěvek na sportovní areál. Za projektem navíc stál Vlčkův poradce.
Devětašedesátiletý Brožík v politických funkcích dlouho odmítal mluvit o rodinných nákupech nemovitostí, které zaujaly novináře. Když se ČSSD rozhodla, že její politici už nebudou kvůli střetu zasedat v placených orgánech státních a polostátních firem, jediný Brožík se tomu vytrvale bránil - tehdy byl členem dozorčí rady ČEZ. Nakonec ho strana donutila v roce 2001 tuto funkci složit.
