Odchod spojenců postsovětské banky zasáhne, říká český vyjednavač

Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila odchod ze dvou ruských bank, ve kterých má Česká republika podíl z dob studené války.

Institucím, do nichž vstoupilo Československo v rámci někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), navíc Češi zasadili bolestivý úder. K odchodu přiměli i Slovensko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko, což bude mít dopad na samotné fungování daných domů – Mezinárodní investiční banky (MIB) a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS).

Klíčovým aktérem celé operace byl náměstek ministra financí Roman Binder (ODS), který v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné popisuje, proč na bankovním „exitu” trvali naši západní spojenci.

Čekal jste, že proces s vystoupením z postsovětských bank nabere takové tempo a podaří se jej dotáhnout takto rychle?

Když jsme se o opuštění postsovětských bank začínali bavit, počítali jsme s tím, že proces zabere mnohem více času. Že nejdříve zpracujeme podrobnou analýzu, co vše bude vystoupení z bank znamenat. Odhadovali jsme, že by se to mohlo protáhnout zhruba do listopadu roku 2023. Vypuknutí války a ruská agrese na Ukrajině se ukázaly jako příležitost, jak odchod urychlit. Zkrátka není možné být nadále součástí ruských bank.

Byl to jeden z úkolů, kterým vás pověřil premiér Petr Fiala či ministr financí Zbyněk Stanjura?

Bylo to téma, které mě zajímalo, rovněž i premiér i ministr to považovali za velmi důležité. Šlo o společné téma s kolegou náměstkem Jiřím Kozákem z Ministerstva zahraničí, o které jsme se zajímali už před volbami. Jsme rád, že jsme to nyní dotáhli. Jakmile ratifikace smlouvy projde schvalovacím kolečkem v parlamentu a u prezidenta, poběží šestiměsíční výpovědní doba.

Bude nás to něco stát?

Máme v bankách splacený kapitál z minulosti, v jedné je nerozdělený zisk a podíl na budovách. V součtu jde přibližně o 1,5 miliardy korun. Budeme samozřejmě usilovat o získání těchto prostředků, ale může jít o běh na dlouhou trať. Rizika spojená se setrváním v těchto institucích jsou ale mnohem větší.

Jak je možné, že Česká republika aktivně participovala na institucích, ve kterých je spolumajitelem od 60., respektive 70. let minulého století z dob studené války?

Vysvětlení nemám, nerozumím tomu. Ono nás to finančně příliš nestálo, zároveň nám to ale nic nepřinášelo, ekonomicky to nedávalo smysl. Už v roce 2017 vláda rozhodla, že vystoupíme z MBHS. Od té doby se ale nic nestalo, dlouho nebyl jmenovaný ani žádný vyjednavač, který by proces dotáhl. Když jsem se bavil minulý týden s vyjednavači ostatních členských zemí, říkali mi, že v uplynulých letech za Babišovy vlády neviděli příliš velkou aktivitu ohledně vystoupení, nebyla snaha.

Souviselo to s prokremelskou politikou Pražského hradu, se kterým se Babišova vláda snažila být zadobře?

Spekuloval bych. Pro dokreslení je třeba obě banky rozlišovat. MBHS byla v roce 2014 v klinické smrti, i Rusové přemýšleli, že banku zavřou. Je to ruská banka, sídlí v Moskvě, od roku 2018 zase vyvíjí činnost. Pak je tu ale MIB, která se přesídlila z Moskvy do Budapešti. Tedy dočasně, protože Česká republika tento přesun neratifikovala. Nabízí se otázka, zda v podpoře této bance nehrálo roli pouto expremiéra Andreje Babiše na maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko dlouhodobě jevilo zájem mít sídlo MIB v Budapešti, což se mu nakonec i podařilo.

Lze potvrdit, že výhrady k české účasti v postsovětských bankách měli spojenci z NATO, kteří varovali před bezpečnostními riziky?

Ano. Takové informace od kolegů z Ministerstva zahraničí zazněly.

Zazněly i konkrétní důvody?

Jsou to ruské banky, Rusové tam mají nejvýznamnější podíl. V případě MIB je zkrátka problém, že ruská instituce sídlí na území Evropské unie. Jako u jiných mezinárodních instituci má i tato banka vyjednané podmínky působení na půdě EU. Jde například o diplomatické pasy, imunita, možnost pohybovat se v rámci EU a podobně. Bezpečnostní služby říkají, že v tomto je riziko a že je to špatně.

Bylo důvodem odchodu i to, že by tyto banky sloužily k obcházení protiruských sankcí?

Může být. Sankce jsou ale přísné a jsou tak masivní, že musíme eliminovat všechna potenciálně slabší místa. Tudíž ani toto riziko jsme nechtěli podstupovat.

Byl jste to vy, kdo minulý pátek na jednání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) zahájil vyjednávání s ostatními členskými státy o odchodu z MIB a MBHS?

Ano. Ve čtvrtek Rusko napadlo Ukrajinu, ministr rozhodl, že je třeba proces vystoupení urychlit. Následně jsem v Paříži na jednání ECOFINu využil příležitosti, že jednání se účastnili zástupci ministerstev financí z těch zemí, které jsou jako my členy postsovětských bank. Byl jsem rád, že dané banky vnímali podobně jako my. Shodli jsme se s Poláky, Slováky, Bulhary a Rumuny, bylo hned vidět, že to má šanci projít. V pondělí jsme se dohodli na společném postupu, v dalších dnech jsme ladili text o tom, že opustíme ruské banky, a zahájíme ratifikační proces vystoupení.

Maďarsko se nepřidalo?

U Maďarska hraje roli fakt, že MIB má sídlo v Budapešti. Přímo o to usilovali, takže se dalo čekat, že se nyní nepohrnou do vystupovacího procesu, respektive že by šli do tak rychlého ukončení členství. Ve středu jsem se spojil s maďarskými kolegy, které jsem informoval o našem záměru – zejména o tom, že jde o více zemí. Řekli mi, že oni nevidí v tuto chvíli důvod, proč by členství v MIB ukončovali.

Jak moc vystoupení několika zemí chod bank ovlivní?

Ovlivní je to hodně, bude to mít značné dopady na jejich chod, zhorší se jim rating. Moc dalších členů tam nezůstane, Česká republika byla v bankách po Rusku významným podílníkem. Ve stanovách MBHS se píše, že když odejdou dvě třetiny členů, banka končí. Tím, že odejde pět zemí EU, bude tento limit splněný. Je pravděpodobné, že dojde k uzavření této ruské banky.

Pomineme-li ekonomickou nevýznamnost daných bank, vnímáte odchod z ruských bank i jako symbolické gesto vůči západním spojencům?

Určitě. Potvrzuje to i reakce americké ambasády, která vyjádřila velké potěšení nad naším krokem.

Odchod z bank musí podepsat i prezident Miloš Zeman. Věříte, že to podepíše vzhledem k jeho vztahu s Putinem do vypuknutí války?

Doufám, že tento záměr vlády podpoří.