Hlavní obsah

Ochránce politiků vyšetřují, zda si přikrádali na přesčasech

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Ředitel ochranné služby Jiří Komorous říká, že zavedl zpřísněnou kontrolu proti vykazování falešných hodin ve službě.

Generální inspekce bezpečnostních sborů má podezření, že šéfové elitního policejního útvaru roky čachrovali se službami. A že jim to vynášelo až 40 tisíc měsíčně k platu.

Článek

Nad policejní ochrannou službou, elitním útvarem střežícím politiky, se vznáší hrozba nepříjemného skandálu.

Týká se podezření, že někteří vysoce postavení důstojníci útvaru si fakticky přikrádali z eráru až desítky tisíc měsíčně. Konkrétně že si po odsloužené směně vykazovali ještě přesčasy, během nichž měli v sídle jednotky v Kapucínské ulici na Hradčanech čekat na případné nasazení do akce. Jenže ve skutečnosti byli doma.

Podezření se týká nejméně tří šéfů v hodnosti majora. Jeden z nich u útvaru letos skončil a odešel do civilu.

Podle informací Seznam Zpráv ověřených z více důvěryhodných zdrojů prošetřuje tyto případy už několik měsíců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) určená k potírání trestných činů policistů.

Když však chtěly Seznam Zprávy znát detaily prošetřování, s dotazy neuspěly. „Není možné na vaše dotazy odpovědět,“ reagovala mluvčí generální inspekce Ivana Nguyenová.

Ředitel ochranné služby Jiří Komorous však potvrdil, že ho GIBS před časem vyzvala k předložení konkrétních dokumentů a výkazů vztahujících se k přesčasům. „Nařídil jsem všem podřízeným naprostou otevřenost a vstřícnost. Dát GIBS vše, co bude chtít,“ řekl Komorous.

Z kanceláře hned na přesčas

Podle podezření GIBS se vše odehrávalo na odboru osobní ochrany, tedy v týmu desítek „bodyguardů“, který má na starosti bezpečnost nejvyšších českých politiků a také těch zahraničních přijíždějících do Česka na návštěvu. A proto si odbor zakládá na maximální profesionalitě.

Policejní manažeři nastupovali ráno do práce v kanceláři, odkud řídí chod útvaru. Po pracovní době se pak podle prošetřovaného podezření dopisovali do odpoledních směn ke svým podřízeným –⁠⁠⁠ speciálně cvičeným na osobní ochranu a nasazovaným do terénu. Takhle si zhruba po dobu dvou až tří let zvyšovali počet odpracovaných hodin o sedm denně.

Seznam Zprávy hovořily se šesti zdroji, které si kvůli citlivosti kauzy přály zůstat v anonymitě. Odhadly, že fiktivní směny mohly důstojníkům vynést 20 až 40 tisíc měsíčně k běžnému platu (některé mluví ještě o vyšších částkách). Tím těmto policistům mohla díky tomu výrazně růst i výše výsluhové renty, na niž má každý policista nárok po 15 letech ve službě.

Zdroje Seznam Zpráv také uvedly, že tuhle praxi –⁠⁠⁠ pod svým jménem a do oficiálního protokolu –⁠⁠⁠ vylíčily i při podání vysvětlení na GIBS. Vyšetřovatelům prý také řekly, že připisování služeb bylo u útvaru dlouhodobé a také tiše tolerované vedením jednotky.

„Nechci hanebníky“

Jak zjistily Seznam Zprávy, podezření na čachrování s přesčasy se objevilo u ochranky už loni. Skončilo ale pouze interním kázeňským vyšetřováním.

Ředitel ochranné služby Komorous i toto potvrdil. Řekl, že loni v srpnu dostal útvar anonymní podnět, původně zaslaný generální inspekci. Ta ho však postoupila Komorousovi, protože byl jen obecný a nebylo se při vyšetřování čeho chytit. Zmíněni v něm ovšem byli dva funkcionáři útvaru.

„Upozorňoval, že se u nás dějí nějaká alotria s přesčasy,“ připustil Jiří Komorous.

Tříměsíční prověrka podle ředitele neodhalila čerpání peněz za neuskutečněné směny, ale špatnou evidenci a kontrolu služeb. „Bylo to porušení povinností velících důstojníků, které mě opravdu naštvalo. Doslova vytočilo doběla. Došlo k personální obměně pěti velících důstojníků, z nichž někteří byli zodpovědní za kontrolu a vedení služeb,“ řekl generál.

Dva důstojníci pak dostali podle něho jeden z nejvyšších možných trestů. Jiří Komorous sice jeho výši neupřesnil, podle zákona o policii je však maximální postih snížení platu o 15 procent na tři měsíce.

Ředitel ochranné služby doplnil, že od začátku roku si proto nechává předkládat přehledy čerpání přesčasů. „Kdyby mě střelilo do oka, že je u někoho velký rozdíl v přesčasech oproti zbytku oddělení, nechám provést kontrolu,“ prohlásil. Uvedl také, že se nezajímá o to, koho z jeho lidí GIBS podezřívá a koho si inspekce zve na podání vysvětlení. To, aby ho prý někdo neobvinil, že zasahuje do vyšetřování.

„Jediné, co jsem udělal: požádal jsem pana ředitele GIBS, jestli by to mohli prošetřit v co nejkratší době. Protože nechci mít v týmu hanebníky,“ dodal Komorous.

Kokain, případ číslo dvě

GIBS neřeší v ochranné službě jen odměny za služby. Jak Seznam Zprávy napsaly začátkem června, vyšetřovatele zajímá i loňský nález zbytků kokainu v Poslanecké sněmovně. Ochranka objevila během nočního jednání poslanců na pánské toaletě papírek, test později odhalil, že v něm byla patrně zabalena droga.

GIBS zajímá (a také se už na to ochranné služby oficiálně dotázala), jak vedení útvaru na nález reagovalo. Neinformovalo totiž politiky ani úřednické orgány Sněmovny. Případ navíc nepředalo kriminalistům k prošetření.

Ředitel Komorous namítá, že drogy zůstalo na papírku tak málo, že nešlo ani o přestupek, natož o trestný čin.

Doporučované