Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bývalý přední žalobce Libor Grygárek získá od státu celkem více než tři miliony korun jako satisfakci za to, že ho úřady trestně stíhaly, ale nakonec byl u soudu osvobozen.
Poté, co už bylo Grygárkovi vyplaceno odškodné přes 1,36 milionu za neoprávněné obvinění, mu nyní pražský městský soud přiznal další peníze, o které bývalý žalobce stát také zažaloval.
Podle mluvčí tohoto soudu Adama Weniga jde o odškodnění za ušlý výdělek, za nepřiměřenou délku trestního řízení a také mu stát zaplatí náklady za obhajobu, kterou si kvůli stíhání musel najmout.
Libor Grygárek, který v roce 2012 odešel z postu náměstka pražského vrchního žalobce, čelil zhruba šest let obvinění, že pomáhal přikrýt podezřelé transakce jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů v Praze Romana Janouška. Jenže Grygárkův případ se žalobcům zhroutil, když soudy - jak bylo zmíněno - stíhání zastavily.
Bývalý státní zástupce poté zahájil spor se státem ohledně odškodnění. Krom jiného žádal finanční satisfakci za to, že mu Česká advokátní komora právě kvůli stíhání pozastavila mezi roky 2018 a 2019 výkon advokacie a on nemohl pracovat jako advokát.
Městský soud v Praze si nechal v této věci zpracovat znalecký posudek a teď řekl, na jakou částku má Grygárek nárok. „V rámci odvolacího řízení byla přiznána částka 1 151 017 korun se zákonným úrokem z prodlení,“ uvedl mluvčí soudu Wenig.
Za co dostane Grygárek odškodnění
- Kvůli neoprávněnému trestnímu stíhání již dříve získal odškodnění přes 1,36 milionu korun.
- Soud mu nyní přiznal 1,15 milionu a navíc více než 210 tisíc jako úrok za to, že nemohl kvůli stíhání pracovat jako advokát.
- Za nepřiměřenou délku trestního řízení má dostat přes 80 tisíc korun.
- Stát mu zaplatí také náklady za advokáta. Půjde celkově o více než 230 tisíc korun.
Že soud pravomocně rozhodl v případě jeho další žaloby, potvrdil redakci sám Libor Grygárek. „Daňové poplatníky, bohužel nikoliv pány Šlachtu a Ištvána, to bude stát v řádech milionů korun,“ uvedl Grygárek.
Připomněl tím, že právě Robert Šlachta řídil Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu, který jeho kauzu vyšetřoval. A Ivo Ištván pak v době Grygárkova stíhání vedl olomouckého vrchní státní zastupitelství, jež případ dozorovalo.
Grygárkův advokát Radek Šmerda uvedl, že jeho klient není ani přes přiznané odškodnění spokojen. „Nezákonně stíhaný člověk, kterému státní zástupci stále sedící ve funkcích ukradli práci a kteří neponesou za své zneužití pravomoci nikdy žádnou odpovědnost, nemůže být spokojen nikdy a s ničím,“ napsal redakci Šmerda.
I přes to, že státní zástupci s obžalobou na Grygárka neuspěli, tak si za jejím podáním stojí. „V konkrétní trestní věci nám nezbývá než respektovat výsledek řízení před soudem. Na druhou stranu setrváváme na názoru, že existovaly důvody pro zahájení trestního stíhání a pro postavení obviněného před soud,“ uvedl náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš.
Podstata případu se týká doby, kdy Grygárek ještě jako žalobce řešil právní pomoc od švýcarských vyšetřovatelů. Stíhán byl za to, že podle žalobců nedal pokyn k řádnému objasnění případu a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům s Romanem Janouškem.
Šlo o případ, kdy Švýcaři na přelomu roku 2008 a 2009 zajišťovali důkazy k podezření na praní špinavých peněz. Týkalo se to účtů, k nimž měl Roman Janoušek dispoziční právo (účty byly vedeny na firmu Botanic Finance, jež sídlí v Panamě, a na jméno Janouškovy matky).
Švýcarskou justici na to upozornila v září 2008 banka v Ženevě, která na zmíněných účtech zajistila 197 milionů korun (později je však odblokovala).
Soudy už dříve dospěly k závěru, že neexistuje důkaz, že by se Janoušek s Grygárkem v té době znali. Sám Grygárek přiznal na policii kontakty s Janouškem až po roce 2010.
Soudce Nejvyššího soudu Jan Bláha v této souvislosti navíc uvedl, žádný z důkazů neprokazuje, že by Grygárek tehdy jakkoliv zasahoval do práce policie, která zpracovávala odpověď pro švýcarské vyšetřovatele.
Případy ze Šlachtovy razie
Případ „trafik“
- Zásah na Úřadu vlády se v červnu 2013 týkal případu, v němž si trojice exposlanců ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř nechala slíbit lukrativní posty ve státních firmách výměnou za to, že složí mandát poslanců, a nechá tak projít vládní daňový balíček, s nímž v roce 2013 nesouhlasili. Všichni byli zadrženi a skončili ve vazbě. Zhruba měsíc po razii je však dostalo na svobodu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jejich stíhání bylo poté zastaveno, protože jednání, ve kterém policie spatřovala trestný čin, bylo kryto poslaneckou imunitou. Všichni tři nakonec získali odškodnění: Dohromady šlo o 1,9 milionu.