Hlavní obsah

Obrat: Polčák se vzdá milionových provizí za odškodnění obcí u Vrbětic

Europoslanec Stanislav Polčák.

aktualizováno •

Ještě v devět hodin dopoledne mluvil o dezinterpretaci, o čtyři hodiny později europoslanec Stanislav Polčák (STAN) obrátil a vzdal se milionových provizí, které měl inkasovat od obcí, jimž pomohl k odškodnění za kauzu Vrbětice.

Článek

Stanislav Polčák, europoslanec a advokát v jedné osobě, vystavil účet obcím, jimž pomáhal získat miliony za následky ničivých výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích. Jako advokát žádal bezmála 8 milionů korun. Poté, co na milionové provize upozornil server Seznam Zprávy, se ale europoslanec svých peněz vzdal.

„Jako politik se své části odměny přesto zříkám. Se starosty jsme se už domluvili, že bude uhrazena jen práce mých kolegů,“ napsal na Twitteru.

Europoslanec měl za své advokátní služby dostat 2,5 procenta z celkových 310 milionů korun, které obcím poslal stát. Dohromady tedy 7,75 milionu korun.

Podle Polčáka šlo od začátku o „standardní advokátní službu“ a odměnu prý navrhli sami starostové zhruba před měsícem. „​​Za celou dobu své činnosti jsem nefakturoval žádnou významnou částku (jen jednu zálohovou fakturu),“ uvedl na sociální síti (telefon nezvedal).

Jeho rozhodnutí přišlo až poté, co se k věci vyjádřil šéf STANu a ministr vnitra Vít Rakušan. „Oceňuji rozhodnutí Stanislava Polčáka, že se advokátní odměny v kauze Vrbětice vzdal,“ napsal Seznam Zprávám Rakušan. „Úspěchu v podobě kompenzací pro obce a občany dosáhl podle mě primárně jako politik, ne jako advokát,“ pokračoval.

Nicméně dodal, že nezpochybňuje „obrovskou práci“, kterou Polčák odvedl.

Uzavírání smluv

Během pondělního dopoledne se Polčáka zastali starostové čtveřice obcí, kterým pomáhal. Ti v prohlášení na sociálních sítích uvedli, že odměnu navrhli oni sami a považují ji za „férovou“ a „odpovídající“.

A stejně tak se proti zjištění serveru Seznam Zprávy ohradil na sociálních sítích i sám Polčák. „Mnohá vyjádření v článku neodpovídají skutečnosti a budu se proti nim bránit,“ napsal.

Sám přitom v rozhovoru s reportérem Seznam Zprávy připustil, že smlouva se podepisovala až v minulých dnech. „Na zastupování v právní věci nepotřebujete mít smlouvu. Musíte mít plnou moc. A samozřejmě dohodu o tom, že je můžete zastupovat,“ hájil se.

U opozičních zastupitelů v některých zasažených obcích ale vyvolalo nečekané rozhodnutí o odměně za advokátní služby odpor. „Předem na papíře nic nebylo. Nebo nám o tom nikdo neřekl,“ uvedl třeba zastupitel Slavičína Zdeněk Rumplík (ČSSD), který se sám živí jako advokát.

Navíc i některé zainteresované vrcholové politiky překvapilo, že svou pomoc zpeněžil. „Já myslela, že to pro ně dělá zadarmo. A už vůbec by mě nenapadlo, že za miliony. Tohle jsem v politice nikdy nedělala – abych za práci pro lidi chtěla extra odměnu,“ popsala exposlankyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která se jednání o odškodnění zúčastnila.

‚Neměl si vzít ani korunu‘

Polčákovo chování je nepřípustné také podle místopředsedy vlády Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Pokud je to opravdu tak, jak popisoval článek, tak je to naprosto v rozporu s tím, jak se má chovat zákonodárce a politik. Pokud jednáme o věcech, které prosazujeme do zákona, tak by si politik neměl vzít ani korunu, když má svojí advokátní praxi a podobně,“ popsal.

Poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher se na sociální síti upozornil, že není jasné, jestli europoslanec vystupuje v kauza „jako advokát, lobbista nebo politik“.

Nejde přitom o první kauzu, ve které Počák čelí kritice. Jeho jméno bylo spojené třeba s podnikatelem Michalem Redlem, tedy mužem blízkým zločinci Radovanu Krejčířovi, se kterým se scházel. A kontakt s ním udržoval i poté, co kvůli tomu musel opustit funkci místopředsedy ve vedení Starostů a nezávislých.

Na podezřelé transakce spojené s účty advokátní úschovy Stanislava Polčáka zase upozorňovali v roce 2013 analytici z ministerstva financí. Ti je považovali finanční operace za nestandardní a podezřívali ho z toho, že maskoval původ peněz. Policie nakonec tento případ odložila.

Doporučované