Oblbnul jsem nezkušené politiky, psal šéf záložny o lidech z ODS

Když bývalého náměstka na Ministerstvu zemědělství Romana Bočka začala stíhat policie ve známé kauze takzvaných poslaneckých trafik, využil služeb šéfa Podnikatelské družstevní záložny Kamila Bahbouha.

Jeden z bývalých podílníků této kampeličky Pavel Wurst dokonce veřejně říká, že šlo o transakci, kdy tehdejší vlivný člen středočeské ODS Boček „odklonil“ v osobně složité situaci před úřady své miliony.

„Roman Boček poskytl peníze do PDZ a za ty mu Kamil Bahbouh tajně držel podíl v mé dřívější společnosti Wastech,“ tvrdí Pavel Wurst, který se nakonec kvůli této transakci obrátil na policii, a je tedy ochoten svá svědectví doložit i před úřady.

Podle Wursta šlo o charakteristickou transakci, které se v této kampeličce odehrávaly.

„V záložně pere Kamil Bahbouh peníze. Kdo potřebuje, přinese mu peníze v hotovosti a on je dokáže vložit na účet, nebo za ně koupí třeba podíl v nějaké společnosti,“ říká Wurst o záložně, na niž v posledních týdnech obrátila pozornost zjištění Seznam Zpráv.

Jednak to, že v ní zmizely Ukrajině miliony zaplacené za dodávky zbraní, a nově i to, že jejím podílníkem byl pět let premiér Petr Fiala, aniž by tuto skutečnost oznámil v povinném majetkovém přiznání.

Příběh někdejšího vlivného člena středočeské ODS Romana Bočka s kampeličkou PDS dosud detailně popsán nebyl.

Roman Boček ho přiznává. „Důvod je jednoduchý: po mém zatčení mi banky zmrazily peníze na účtech a já jsem potřeboval zajistit chod rodiny. Tak jsem na účet ženy převedl peníze,“ říká Boček s tím, že do záložny ho přivedl bývalý ministr zdravotnictví za ODS Luděk Rubáš. „Já osobně jsem tam účet nikdy neměl,“ dodává Boček.

Nebylo to však to hlavní, oč podle Pavla Wursta mezi Bahbouhem a Bočkem šlo. „Roman Boček mu přinesl peníze, Bahbouh mi říkal, že to je nějakých 50 milionů. A on mu za ně dal podíl v mé firmě,“ tvrdí Pavel Wurst.

To, že Bahbouh pomohl stíhanému Bočkovi odklonit velké peníze, popsal Pavel Wurst také policii – v trestním oznámení, které podal v říjnu 2020.

„Mohl ukrýt před správcem daně finanční prostředky v minimální výši 53 milionů Kč, přičemž tyto prostředky předal Kamilu Bahbouhovi, aby prostřednictvím jeho manželky pro něj nabyl akciový podíl ve společnosti Wastech,“ píše Wurst v dokumentu podaném u Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Policie však s trestním oznámením neudělala nic. Dokonce oznamovatele ani nevyslechla. „Nikdy mne k tomu nevyslechli, nechtěli žádné důkazy, nic. Nerozumím tomu proč,“ říká Wurst, jehož motivací obrátit se na policii bylo dodnes trvající přesvědčení, že ho při této transakci Kamil Bahbouh podvedl.

Informace o transakci s 50 miliony a podílem ve firmě nadto Pavel Wurst dokládá obsáhlou e-mailovou korespondencí, kterou s Kamilem Bahbouhem vedl a v níž šéf záložny řadu věcí kolem zákulisí obchodu popisuje.

„Vyjednaná investice hnusáčků 50 milionů (nakonec 53 milionů, ze kterých si ‚násilím‘ teď trojku vzali z PDZ) na oddlužení a kupní cenu je naprosto přemrštěná,“ píše třeba Bahbouh Wurstovi v listopadu 2013, přičemž slovo „hnusáčci“ patří nejmenovaným politikům, které Bahbouh, jak přiznává, napálil.

„Prodal jsem draho za více než 50 mil. Kč, oblbnul jsem nezkušené politiky (až jsem se styděl, jako bych prodával falešné kabelky Gucci na pláži za originály na Via Monte Napoleone v Miláně),“ uvádí šéf záložny ještě v jiném e-mailu.

Protože policie se Wurstovým oznámením vlastně nezabývala, nejsou dodnes detaily jasné. Například zda do transakce s Wastechem zasáhlo více politiků, a kteří to případně byli, se zjistit nepodařilo.

Roman Boček je s firmou spojen stoprocentně. Dokládají to nejen e-maily, ale nakonec i Boček sám.

„Největší skutečný akcionář je dnes Roman Boček. Milý a pracovitý kluk, který se jediný z ostatních podílí aktivně na vedení,“ píše například Kamil Bahbouh Wurstovi v e-mailu ze 12. července 2016. 

Roman Boček říká, že podíl ve Wastechu nevlastní. „Ale je pravdou, že s firmou dodnes dlouhodobě spolupracuji a jsem v ní zaměstnán,“ tvrdí. „V případě jejího úspěšného prodeje budu mít nárok na odměnu,“ přiznává nakonec, aniž by upřesnil, za co se vlastně „odměna“ rýsuje.

Ve vyjádření pro Seznam Zprávy Boček ani nepopírá, že by nějaké peníze do PDZ poslal, výslovně odmítá jen to, že by za Wastech Bahbouhovi v hotovosti složil 53 milionů, jak naznačuje Pavel Wurst.

„Je pravdou, že jsem v roce 2017 za obdobnou částku prodal svůj akciový podíl v Nemocnici Říčany a. s., ale jak jsem již říkal, nikdy jsem žádnou částku v hotovosti do PDZ nevkládal,“ tvrdí Boček.

Podíl ve Wastechu už dnes PDZ nedrží. Koupil ho bývalý ředitel Českých drah a Bočkův kamarád Petr Žaluda a přiznal, že Roman Boček prodej zprostředkoval. „Ano, firmu jsem koupil a Roman Boček mi s ní pomáhá. Na odměně máme nějakou dohodu, nechci ji ale specifikovat,“ řekl redakci Žaluda.

Šéf Podnikatelské družstevní záložny Kamil Bahbouh nejprve přislíbil rozhovor, pak se omluvil, protože prý onemocněl, a vyžádal si otázky písemně. Nakonec na ně ale neodpověděl.

„Mohl bych na všechny vaše dotazy konkrétně odpovědět, ale ztratil jsem důvěru, že s mými odpověďmi bude naloženo poctivě a nestranně. Proto vám pouze sděluji, že veškeré konstrukce, pomluvy a nařčení z čehokoli nekalého odmítám jako celek,“ shrnul svůj postoj v SMS zprávě.

Ani z Podnikatelské družstevní záložny na konkrétní otázky neodpověděli – s tím, že jsou finanční ústav, který se nesmí vyjadřovat k tomu, kdo je a není jeho členem.

„Rozhodně kategoricky odmítáme jakékoli náznaky, že by PDZ postupovala v rozporu s pravidly, jež zákon bankám i družstevním záložnám ukládá v oblasti AML, jako je evidence politicky exponovaných osob, identifikace, kontrola plateb nebo reporting,“ napsala e-mailem mediální zástupkyně PDZ Dagmar Schejbalová. Varování pro novináře však přidala: „Bez důkazů a jen na základě pomluv spekulovat veřejně o porušování AML pravidel ze strany záložny považujeme za trestné jednání, jež může způsobit škody velkého rozsahu. Proti takovému jednání jsme připraveni se bránit právními kroky.“

Záložna byla přitom problematická i z pohledu úřadů. Finančně analytický úřad, který má na starosti boj proti špinavým penězům, jí v minulosti udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků. A nešlo jen o cifršpiony Ministerstva financí.

Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.