Článek
Starosta Oldřich Pulda má jasno, kdo nejvíc škodí jeho vesnici. A kdo znevažuje jeho práci v čele obce, kterou dělá už 34 let.
„V každé obci jsou dva nebo tři buzeranti, kteří sem přišli s holýma prdelema a nic tady nemají. A budou kázat, jak se mám chovat,“ rozčiluje se.
„Buzeranty“ myslí Pulda ty obyvatele Charvatců u Mladé Boleslavi, kteří zpochybňují způsob, jímž se starosta dostal k lukrativnímu souboru stavebních parcel. Ještě před několika lety patřily obci. Ale pak přišly takzvané pozemkové úpravy - státem řízené zcelování nebo naopak dělení půdy, aby ji vlastníci neměli rozdrobenou na více místech.
Z tohoto složitého „kulového blesku“, do jehož výsledné podoby mohla výrazně mluvit i obec, vyšel nakonec starosta Pulda nově jako majitel 1,25 hektaru stavebního území, jež předtím patřilo obci Charvatce. Zatímco obci po výměnách zůstaly jen polní cesty.
A to celé se odehrálo, aniž starosta o výsledné dohodě - která mu přinesla zmíněný stavební pozemek - veřejně spoluobčany informoval.
Ačkoli Oldřich Pulda opakuje, že ho jako osmašedesátiletého spokojeného důchodce peníze nezajímají a nechce dělat byznys, ve skutečnosti chystá na někdejších obecních pozemcích developerský projekt za desítky milionů.
Ve své kanceláři, usazený nad mapami a dokumenty, si nepřipouští, že tak jako nyní on mohla stejně pozemky zasíťovat a prodat zájemcům obec. Kdyby si je bývala nechala.
„Ani milimetr čtvereční jsem nezpronevěřil,“ zdůrazňuje starosta.
Kdo na tom vydělal?
To podstatné se v Charvatcích, vesnici o necelých čtyřech stovkách obyvatel, odehrálo v roce 2019. Tehdy bylo v rámci pozemkových úprav, započatých státem už mnoho let předtím, cílem vyřešit nárok dědičky, která vysoudila v Charvatcích nárok na pozemek, avšak nebylo z čeho tenhle nárok uspokojit.
Státní pozemkový úřad, jenž úpravy řídí, schválil následující postup: z pozemku, který vlastnil starosta jako fyzická osoba, se odkrojí pruh - a ten se dá dědičce. Starosta - opět jako fyzická osoba - si na revanš vezme část nedalekého obecního pozemku. A aby netratila ani obec, od státu za to získá cesty v polích.
Důležité je, že se na výsledné dohodě podílela jak obec, tak i Pulda: ve dvojroli starosty a zároveň vlastníka půdy.
Byl tu ale jeden podstatný detail: starosta do transakce vstupoval s pozemkem (tím, jehož část poskytl dědičce) vedeným jako kvalitní orná půda - podle územního plánu nazastavitelným. Zatímco z obecního starosta obdržel sice méně kvalitní půdu, zato určenou k zastavění. Navíc větší rozlohy, než o jakou přišel, protože podle předpisů se v takových případech zohledňuje bonita půdy. Získal tedy z obecního 1,25 hektaru.
Na začátku měl starosta ornou půdu. Na konci stavební pozemky, které načerpal z obecního fondu.
Starosta Pulda už navíc v téhle zastavitelné části obce jeden pozemek měl. Takže dnes tu dohromady vlastní téměř dva hektary.
„Přišli jsme na to až před volbami v roce 2022. Začali jsme se doptávat a snažili se pochopit, jak se to celé odehrálo. Trvalo nám to půl roku, protože je to hodně zakamuflované,“ vzpomíná dnes Petr Farbiak, jeden ze dvou opozičních zastupitelů v pětičlenném sboru, jak bylo složité se prokousat katastrálními mapami a stovkami dalších dokumentů.
„Když to shrnu: obec přišla o 1,2 hektaru stavebních pozemků, které přešly na starostu. A za to získala cesty sloužící jako přístup k polím. Některé navíc ani neexistují, jsou rozorané,“ říká zastupitel Farbiak.
Starosta Pulda ovšem považuje polní cesty za důležitý majetek. „Ta pole musejí mít řádné, kvalitní přístupové cesty. A ne jako v sousední vesnici, kde po nich neprojedete autem ani na kole,“ namítá.
„Já jen podepisuju“
Do pozemkových úprav smí, jak už zaznělo, kromě vlastníků pozemků mluvit také obec. Starosta Pulda ujišťuje, že rozhodně u Státního pozemkového úřadu nelobboval, aby se vše odehrálo právě takto - v jeho prospěch. Tvrdí, že s tím přišel sám Státní pozemkový úřad.
Starosta dnes v zastavitelném území na kraji vesnice vlastní necelé dva hektary. S okolními majiteli založil firmu a chystá zasíťování parcel.
„Starosta jen přihlíží a podepisuje,“ říká o své roli při pozemkových přesunech. Ve střetu zájmů se necítí: „Já jsem v žádném případě tohle neinicioval. Je to moje – v uvozovkách – nevýhoda, že jsem starosta. Já se nemůžu nechat znevýhodňovat tím, že jsem starosta,“ vysvětluje Pulda, proč nevidí problém v tom, že vyjednával zároveň za obec i z pozice budoucího vlastníka zajímavých obecních pozemků.
Puldův kolega ze zastupitelstva Vladimír Šťastný za starostou pevně stojí. Byť uznává, že z morálního hlediska měl možná starosta obecní stavební pozemky odmítnout. „Můžeme se teď ptát, kdo by byl hrdina a řekl: Já to nechci, protože pak budu podezíraný, že jsem se obohatil,“ zamýšlí se Šťastný.
Je proti starostovi a nesmí stavět
Oldřich Pulda, starosta Charvatců, chystá se společníky developerský projekt na bývalých obecních pozemcích. Zároveň zastupitelstvo předloni rozhodlo o takzvané stavební uzávěře na jiném místě ve vesnici, kde měl podobný podnikatelský záměr starostův kritik zastupitel Tomáš Langer. Starosta říká, že zastupitelstvo jen zákazem reagovalo na petici, kterou proti výstavbě sepsalo 60 obyvatel. A že obec měla pochybnosti, jestli se projekt do lokality hodí.
Spor dospěl až k soudu, jenž pravomocně uzávěru zrušil. Obec podle Nejvyššího správního soudu „postupovala svévolně a diskriminačně“. Zatímco totiž uzávěra dopadla na opozičníka Langera, starostova území (v němž má pozemek i další zastupitel Vladimír Šťastný) se zákaz nedotkl. „(Obec) přitom neuvedla jiný relevantní důvod, o který by opřela rozdílný přístup, jímž některé plochy či jejich části ze zastavitelných ploch vyřadila a jiné nikoli,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Přesto před měsícem zastupitelstvo, v němž má starosta většinu, uzávěru znovu vyhlásilo. Langer je přesvědčený, že starosta Pulda si tím chce pojistit, že jeho developerský projekt nebude mít v obci konkurenci. „Nehodí se mu, že chce v obci stavět ještě někdo jiný,“ říká Langer.
Starosta říká, že stavební uzávěrou jen obec reagovala na petici nespokojených obyvatel.
Opoziční zastupitel Farbiak říká, že zastupitelstvo o téhle výměně pozemků nikdy nejednalo. Nedostalo informaci, že se chystá, ani že v ní vystupuje starosta Pulda. „Vůbec nevíme, jak se to celé odehrálo. Jestli starosta nekopal víc za sebe než za obec,“ kritizuje Farbiak.
Starosta nadto odmítal opozici pátrající po pozadí převodů vydat zápisy z jednání zastupitelstva - neudělal to, ani když mu to nařídil nadřízený Středočeský kraj. Takže obec dokonce skončila na chvíli v exekuci, dokud informace pod jejím tlakem neposkytla.
Po zásahu středočeského krajského úřadu musel v roce 2023 nastoupit exekutor - obec totiž odmítala vydat zastupiteli Petru Farbiakovi informace.
Koaliční zastupitel a starostův spojenec Šťastný vysvětluje, že vedení obce zkrátka nechtělo nabíjet opozici na to, aby jej pak - pdle Šťastného nespravedlivě - napadala. „Je to jako ve válce na Ukrajině: Bude Putin posílat dobrovolně Zelenskému zbraně? No, nebude,“ přirovnává.
Starosta jako developer
Opoziční zastupitel Farbiak spočítal, že pokud by se na nynější starostovy pozemky přivedly sítě, měly by vzhledem k místním cenám hodnotu zhruba mezi 20 až 25 miliony.
Starosta Pulda nejprve tvrdil, že neví, jakou by jeho pozemek mohl mít tržní cenu. „Já jsem tam do toho nikdy nešel s nějakým výdělkem,“ ohrazuje se a naštvaně dodává, že zasíťování parcely by podle jeho propočtů stálo asi 20 milionů.
Nezasíťované stavební pozemky se v Charvatcích nabízejí zhruba od 2500 až 2700 korun za metr, zasíťované bývají v nabídce až za 4500 korun za metr. Pokud by tedy starosta zaplatil 20 milionů za sítě, jak počítá, stále by mu při prodeji všech parcel (za finální cenu okolo - pokud se držíme při zemi - 3500 za metr) obchod vynesl přibližně 23 milionů.
„Potřebujete v mých letech vytáhnout z kapsy dvacet milionů, o kterých nevíte, jestli je někdy dostanete zpátky? Které navíc ještě ani nemám? Já tady nepotřebuju kšeftovat s pozemky,“ ujišťuje Pulda.
Na starostovy pozemky připadá podle studie 15 až 17 domů.
Přitom v roce 2022 založil s dalšími majiteli pozemků v téhle lokalitě společnou firmu, Mimo jiné i se zastupitelem Šťastným, který všechny starostovy kroky obhajuje.
Po dalších otázkách starosta Pulda připouští, že se skutečně chce s dalšími společníky do lokality investovat. Podle studie zde může vzniknout až 66 domů, na starostův pozemek vychází přibližně 15 až 18 domů. Ale proč se chce stát developerem, když prve říkal, že o peníze nestojí? „Ze soucitu s ostatními. Když jeden z nás uhne, zkazí tím investice i ostatním,“ říká Pulda.
Policie: vše v pořádku
Pozemkové převody v Charvatcích prošetřovala i policie, na niž se obrátili opoziční zastupitelé. „Obci Charvatce nebyla v rámci pozemkových úprav způsobena škoda na majetku,“ uzavřela policejní komisařka prošetřování.
Z textu závěrečného usnesení, které Seznam Zprávy pročetly, vyplývá, že policistka se zaměřila čistě na to, jestli vše proběhlo podle zákona: tedy jestli obec poskytla pro pozemkové úpravy své parcely a dostala za to adekvátní náhradu jinde, tedy cesty. Neřešila, že starosta z úpravy vyšel s lukrativní stavební parcelou, jež před tím patřila obci.
Také podle Státního pozemkového úřadu, jenž případ prověřoval, bylo vše v pořádku. Mluvčí Petra Kazdová řekla, že se pozemkové úpravy odehrály „v souladu s platnou legislativou a veškeré provedené kroky byly v rámci procesu pozemkových úprav řádně odůvodněny a schváleny“.
