Dobrý obchod s bunkry: Dostali je od státu zdarma a hned za statisíce prodali

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo obrany v uplynulých dnech zahájilo novou vlnu prodeje stále populárních „řopíků“. Téměř tři desítky železobetonových pevnůstkek, vybudovaných ve 30. letech minulého století jako součást československého opevnění, nabízí ve výběrovém řízení za minimální ceny od 30 do 100 tisíc korun. Nejdražší je za 321 tisíc objekt u Hevlína na Znojemsku.

Existuje ale ještě jedna varianta: Ministerstvo totiž vedle převažujících prodejů stále umožňuje soukromníkům ve „výjimečných případech“ a se souhlasem resortu financí získat bunkry bezúplatně. Loni se takový případ dle oficiálních statistik udál jedinkrát, předloni šestkrát (viz tabulku níže).

Když Seznam Zprávy pátraly, o jaké „výjimečné případy“ v uplynulých pěti letech šlo, narazily mimo jiné i na kyperskou firmu Peridol Enterprises Limited. V roce 2021 na ni byl převeden jeden z bunkrů na Opavsku. Přitom nelze ani dohledat, kdo je jejím konečným vlastníkem (podrobně tento příběh popisujeme ZDE).

Resort obrany uvádí, že bezplatně převádí řopíky v případech, kdy je k nim špatný přístup nebo kdy je opevnění znehodnoceno. Anebo tehdy, kdy se ani na opakovaný pokus nepodaří je prodat ve výběrovém řízení (viz box Důvody, kdy stát za řopík nechce peníze).

Seznam Zprávy ale zachytily i případy, kdy zdánlivě neprodejné bunkry sami noví majitelé už stačili zpeněžit.

Jeden z řopíků, který soukromý majitel záhy po bezúplatném převodu zase prodal, stojí těsně u silnice severozápadně od obce Kubšice na Znojemsku. Ve smlouvě o převodu z roku 2022 je uvedena účetní cena přes půl milionu korun.

Bunkr získal zdarma Rostislav Švarný z Brna, který už předtím vlastnil malý pozemek pod vojenským objektem, což ministerstvo vždy uvádí jako klíčovou okolnost. Nicméně běžná praxe dnes je, že takový člověk má ve výběrovém řízení přednostní právo koupě, nikoli automatický nárok na bezúplatný převod.

Zmíněný Rostislav Švarný zhruba rok po bezúplatném převodu řopík i s pozemkem prodal za 149 tisíc korun firmě Trigoni trade and investment (s majiteli registrovanými na Seychelách), která už několik podobných lehkých opevnění - náležitě vybavených - nabízí k ubytování coby atypické apartmány se solární elektřinou.

„Potřeboval jsem peníze na byt. To je všechno,“ reagoval do telefonu Rostislav Švarný, vedoucí pracovník podniku Brněnské komunikace, na otázku, proč se zdarma získaného řopíku tak rychle zbavil.

Řopíky mají při bezúplatném převodu tu výhodu, že Ministerstvo obrany ve smlouvách neuplatňuje pro případný další prodej žádné omezení.

Když totiž například stát převádí ve veřejném zájmu bezúplatně nemovitosti na obce či kraje (skrze Úřad pro zastupování ve věcech majetkových), běžně do smluv vkládá klauzuli, že je nabyvatel po dobu deseti let nesmí převést na jinou osobu, ani jinak zcizit.

Mluvčí ministerstva David Šíma si ale nemyslí, že by v něčem chybovali. „Co se týká následného prodeje nemovitosti, Ministerstvo obrany nemůže vlastníkovi bránit v dalším nakládání s ní,“ prohlásil.

Opakovaně také zdůrazňuje, že všechny bezúplatné převody schválilo i Ministerstvo financí, jediný převod z loňska, jenž se ukutečnil v oblasti CHKO Lužické hory, zase Ministerstvo životního prostředí.

Jiný řopík - u Šléglova na Šumpersku s deklarovanou účetní cenou přes sto tisíc korun - podobně svižně odprodal také Tomáš Svoboda, někdejší poslanec z 90. let za KDS a ODS. Zdarma získaný bunkr prodal po zhruba roce i s pozemkem za 51 tisíc korun Jiřímu Stránskému - muži s osmi exekucemi. Jak lze vyčíst z dalších dokumentů v katastru nemovitostí, loni ten samý majetek v exekuci vydražila za 355 tisíc korun firma Česká robinsonáda.

I bývalého politika Svobodu, jenž dnes Jeseníkách vlastní zemědělské pozemky, se Seznam Zprávy snažily kontaktovat. Ani po opakovaných pokusech se to nezdařilo, na telefonu byl nedostupný. Blízký zdroj z exposlancova okolí sdělil, že dlouhodobě pobývá v Jižní Americe.

Většina oslovených nabyvatelů nepovažuje zdarma získané armádní majetky za žádnou velkou výhru.

„Ježíšmarjá, co byste dělal s takovým bunkrem? Mně to tam jenom překáží. To je bunkr uprostřed pole, není k tomu žádná příjezdová cesta, nic… Do něj se ani nedá dostat, je celý zahrabaný hlínou. Když si ho zítra odvezete, je váš,“ říká jihomoravský podnikatel Aleš Nešpor.

Muž, který v minulosti kandidoval coby lídr v dresu břeclavské ODS v komunálních volbách, převzal od státu řopík stojící na jeho vlastním poli u silnice protínající Mikulov. Účetní cenu bunkru 579 tisíc korun, uvedenou ve smlouvě z roku 2022, kterou vlastnoručně podepsal, považuje Nešpor za naprosto mimo realitu. „To bych chtěl vidět, jak tohle někdo odhaduje, za to bych ho poslal do kriminálu,“ uvedl.

K ničemu bunkr ani nehodlá využívat, spíše uvažuje o jeho budoucí demolici, a to v případě, že by se v Mikulově změnil územní plán a zmíněné pole by bylo možné rozparcelovat. „Víte, já mám stovky pozemků, obchoduji s půdou,“ vykreslil šíři svých aktivit s tím, že nevelký řopík je pod jeho rozlišovací schopnost. Dodatečně si k okolnostem bezúplatného převodu nemovitosti ale vybavil, že musel ještě před podpisem smlouvy Ministerstvu obrany doložit bezdlužnost vůči státu.

Jako nic záviděníhodného vykreslil získaný majetek i Josef Polanský z Dolních Boříkovic, což je vesnice přináležící ke městu Králíky poblíž hranic s Polskem. Čistě teoreticky přitom s manželkou obdrželi zdarma nejhodnotnější bunkr za sledované období.

Bývalý pěchotní srub nedaleko místního kostela má totiž ve smlouvě z roku 2021 uvedenou zůstatkovou účetní cenu přes 15 milionů korun. Někdejší armádní nemovitost stojí na oploceném pozemku Polanských u silnice vedoucí ze vsi do Králíků.

„Cena je to zdánlivě obrovská, ale to, co tady zbylo, je jen bordel, bordel, bordel… Ocenili to neskutečně, ale tu hodnotu to v žádném případě nemá. Ani historickou, ani žádnou jinou. A třeba letošní zimu jsem strávil se synem veškerý volný čas tak, že jsme vozili ten bordel ven,“ popsal své pocity z darovaného bunkru Josef Polanský.

Žádné privilegium pro vyvolené v tomto kontraktu se státem rozhodně nespatřuje. „Už tři nebo čtyři roky pracuju a pracuju, aby to vypadalo alespoň trošku líp, než když jsem to dostal,“ sdělil nabyvatel státního majetku a dál se už o věci nechtěl bavit.

Mluvčí Ministerstva obrany David Šíma k tomuto případu uvedl, že manželé Polanští žádali o převod objektu i proto, že stavba byla v „naprosto dezolátním stavu a opakovaně terčem denních i nočních nájezdů vandalů“. „Tato situace vyžadovala neustálou součinnost ze strany Ministerstva obrany k zabezpečení objektu, včetně neustálého odklízení nepořádku,“ sdělil mluvčí Šíma.

Převod v roce 2021 se prý uskutečnil v souladu s tehdejšími platnými pravidly jako hospodárnější způsob naložení s věcí. „Vzhledem k vysoké účetní hodnotě byl uskutečněn se souhlasem tehdejšího ministra obrany a následně byl i schválen Ministerstvem financí,“ doplnil mluvčí.

Hned dva řopíky v celkové účetní ceně kolem 1,1 milionu korun získal zdarma v roce 2020 ve vinařské obci Šatov u hranic s Rakouskem také Bohuslav Vlček z Brna.

Bunkry jsou kousek od sebe, leží na naučné stezce a přináleží i k místnímu areálu československého opevnění, jehož středobodem je bývalý pěchotní srub „Zahrada“ v majetku Technického muzea Brno. Když jsou tam větší akce, mohou návštěvníci nahlédnout i do Vlčkova menšího objektu.

„Jsem vlastenec a nechtěl jsem, aby to získal nějaký podvodník. Nebo někdo, kdo v tom bude uskladňovat brambory. Myslím, že takové objekty je třeba zachovat a ukazovat, jaká tady byla chuť v roce 1938 bránit republiku. Patří to k vlastenectví, aby se zachovaly, nerozkradly a nezdevastovaly,“ uvedl ke své motivaci Vlček, někdejší profesionální voják, který je i autorem publikace o nedalekém pěchotním srubu „Zatáčka“ ve Chvalovicích.

Když se naskytla možnost získat řopíky zdarma, prý ji využil. Jestli by to šlo ještě dnes, Vlček netuší. A po dalších otázkách k převodům majetku ztratil zájem se o tématu bavit.

Ačkoliv oba Vlčkovy řopíky se jeví jako dobře přístupné a relativně velmi zachovalé, dle Ministerstva obrany i v tomto případě bylo správné je neprodávat. Jak tvrdí mluvčí David Šíma, klíčovým důvodem bylo, že nemají oddělené pozemky, které by kopírovaly půdorys staveb (pozemky jsou o něco větší), tudíž prý byl bezúplatný převod v souladu s tehdejšími předpisy.

Loni byl už podobný řopík darován státem jen jedinkrát. Převod se uskutečnil ve Studeném u Kunratic na Děčínsku. Bunkr se dle údajů ministerstva nachází v III. zóně CHKO Lužické hory a byl převeden na trojici spolumajitelů pozemků. Resort obrany prodej ve standardní veřejné soutěži ani nezkoušel, protože prý „nebylo reálné předpokládat jeho úspěšnost“.

Pro ty, co jsou ochotni za bunkry zaplatit, chystá Ministerstvo obrany po aktuálně probíhající soutěži další výběrové řízení na květen.