Šéfové Motola využili ke korupci i azbest, popsali vyšetřovatelé

Předloni na podzim podepsalo vedení nemocnice v Motole dodatek k více než miliardové smlouvě na zateplení ústřední budovy.

Dodatek říkal, že ve střeše takzvaného Modrého pavilonu se objevil rakovinotvorný azbest.

A protože by bylo drahé a nebezpečné ho za provozu likvidovat, dodavatelská stavební firma Geosan Group provede jiná zateplení budovy. S tím, že dostane navíc 51 milionů a termín k dokončení celého díla se jí prodlouží o sedm měsíců.

Právě nečekaný nález azbestu posloužil podle policie v aktuálním motolském korupčním skandálu jako záminka k prodražení zakázky a k úplatkům. Vyšetřovatelé tvrdí, že ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si manažerům Geosanu řekli za navýšení rozpočtu stavby o deset milionů. Všechny policie stíhá pro korupci.

Seznam Zprávy pročetly stovky stran veřejných dokumentů souvisejících se zakázkou a zjistily, že o výskytu azbestu v pavilonu se vědělo už při vyhlášení veřejné soutěže v roce 2021.

Dokument nazvaný Technická zpráva demolic, který měli uchazeči o zakázku k dispozici ještě před soutěží, totiž uvádí: „Stávající objekt obsahuje v různé míře stavební části, výrobky s výskytem azbestových vláken. V rámci odborné sanace azbestové zátěže musí být tyto nejprve postupně demontovány a provedena sanace prostoru. Při provádění bouracích prací se musí postupovat tak, aby nedocházelo k uvolňování azbestových vláken do ovzduší.“

Byl oficiální součástí takzvané zadávací dokumentace, tedy souboru detailních informací o podmínkách tendru, který je na oficiálním profilu této zakázky.

Jejím vítězem se pak stala zmíněná společnost Geosan Group.

Přesto v říjnu roku 2023 podepsal ředitel nemocnice Ludvík takzvaný dodatek číslo tři.

Nemocnice v něm svolila, aby Geosan provedl jiná, stejně účinná energetická opatření – taková, aby se nemuselo „sahat“ do střechy s azbestem. Současně s tím došlo k navýšení ceny o 51 milionů a k prodloužení termínu dokončení.

Původně měly být veškeré práce hotovy právě na podzim roku 2023, dodatek stanovil nový termín na července 2024.

Důležité navíc je, že tuto zakázku financovanou mimo jiné z evropský peněz soutěžil Motol metodou Design and Build. Zjednodušeně to znamená, že nemocnice požadovala určitý rozsah úspor energií. Zájemci o zakázku se mohli samy rozhodnout, jak jich dosáhnout a za kolik. Nemocnice jim poskytla technické údaje k budově. Třeba včetně informací o azbestu – tak aby ji firmy mohly zapracovat do nabídky.

Pro zadavatele zakázky je tato metoda jednodušší: Má garantovanou cenu, a když se objeví nějaký technický zádrhel prodražující stavbu, je to – lidově řečeno – smůla pro dodavatelskou firmu. O to nižší si přičte zisk.

„K navyšování ceny by tedy v principu nemělo docházet,“ vysvětlil Jaroslav Synek, člen představenstva a předseda komise pro realizaci staveb České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

O výhodnosti metody Design and Build je možné najít i mnoho odborných článků. „Objednatel v zadání definuje pouze účel, standardy a výkonová kritéria, tedy vlastnosti, které by stavba z hlediska energetické náročnosti, kvality vnitřního prostředí a rozsahu funkcí měla splňovat. Za dodržení těchto požadavků ovšem následně odpovídá realizační firma,“ píše se například na webu Deník veřejné správy v článku věnovaném výhodám této metody při dosahování energetických úspor.

Firma Geosan dnes připouští, že o výskytu azbestu v budově už při samotné soutěži věděla. Říká však, že netušila, kde přesně se nebezpečná látka nachází a v jakém rozsahu. A proto začala v říjnu 2023 jednat s vedením nemocnice o dodatku a o tom, že by se vynechalo zateplení střechy.

„V průběhu provádění stavebních prací byl proveden podrobný průzkum výskytu azbestu v konstrukci ploché střechy, na jehož základě zadavatel zejména z důvodů ohrožení provozu nemocnice rozhodl o neprovedení rekonstrukce střešního pláště,“ popsala Vlasta Končelová, mluvčí společnosti.

Skryté policejní kamery podle usnesení o zahájení trestního stíhání zachytily necelé dva měsíce po podpisu dodatku, jak Ivan Havel, člen představenstva Geosanu, předává provoznímu náměstkovi Motola Budinskému v jeho kanceláři tři miliony. Přestože nezachytily přesnou dohodu, za co peníze k Budinskému doputovaly, jsou policisté přesvědčeni, že je to všimné právě za Modrý pavilon.

Mimochodem, podle kriminalistů měla k dodatku – což opět policie vyposlechla v kanceláři – výhrady právnička administrátorské advokátní kanceláře. Varovala, že Geosan nepředložil dokumenty objasňující, jaké změny navrhují a proč.

„Je zřejmá jeho snaha najít vždy řešení jakýchkoliv komplikací tak, aby se vyhovělo zejména dodavateli, je zřejmá snaha zakrýt případná pochybení dodavatele. Motivace MUDr. Pavla Budinského je jediná, je veden zištným motivem,“ píše policie v usnesení o zahájení trestního stíhání.

Nemocnice poté uzavřela s Geosanem ještě čtvrtý dodatek, cena jím vzrostla znovu o 113 milionů. V plánu byl podle policie i dodatek číslo pět a ještě 85 milionů navíc. Celkem se tedy měla stavba prodražit o 300 milionů.

Loni v prosinci detektivové nahráli schůzku všech aktérů v restauraci. Luděk Kostka, spolumajitel Geosanu, se na ní ujišťoval, že nemocniční manažeři chtějí za pátý dodatek úplatek. V průběhu setkání, jak ho líčí policie v usnesení o zahájení trestního stíhání, se mu platit nechtělo. Navíc byl ochoten dát nanejvýš pět milionů, zatímco ředitel Ludvík s náměstkem Budinským trvali na deseti milionech.

„Klienti se závěry policejního orgánu nesouhlasí. K obvinění se vyjádří až poté, co bude zpřístupněn spis, a po rozhodnutí o podané stížnosti proti obvinění,“ reagoval Filip Seifert, který zastupuje obviněné manažery Geosanu.

Obviněných je v kauze motolských zakázek celkem 18. Kromě stavebních zakázek, tvrdí vyšetřovatelé, brali Ludvík s Budinským miliony také z tendrů na úklidové služby, praní prádla nebo pronájem nemocniční kavárny.

V textu jsme upřesnili funkci Ivana Havla, člen představenstva firmy Geosan Group.