Než přijde Pavel. Mynářův lesní spustil plán na těžbu kamene v oboře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před půl rokem soud nepravomocně uznal Miloše Baláka vinným, že v Lánské oboře, přiléhající k sídlu prezidenta, načerno vytěžil desítky tisíc tun kamene a pod cenou je prodával spřízněné stavební firmě.

Balákovi teď sice hrozí, že mu verdikt potvrdí i odvolací soud, avšak od dalších plánů s těžbou kamene ho to podle zjištění Seznam Zpráv neodradilo.

Čas využil právě k tomu, aby uprostřed chráněné přírody prezidentské obory zahájil nový projekt dobývání kamene. Na rozdíl od souzeného případu by to bylo oficiální, ale nešlo by však o řádný kamenolom – ten by byl přes úřady neprůchozí. Činnost, při níž se bude kámen dobývat, se tak nazývá terénními úpravami.

Žádost o jejich povolení podal Miloš Balák loni 7. prosince, tři týdny předtím, než skončil ve funkci ředitele lánské lesní správy.

U Agentury ochrany přírody a krajiny, pod kterou spadá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, požádal o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek pro „terénní úpravy stávajícího skalnatého masivu“. Ze žádosti plyne, že „úpravy“ se mají dělat na té samé parcele, kde se historicky před lety kamenolom nacházel a kde Balák kámen nelegálně těžil a byl za to nepravomocně odsouzen.

Tvrdě proti tomu protestuje obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Podle starosty Lukáše Kocmana jde o novou snahu lesní správy obejít zákony. Řádný lom by totiž na rozdíl od terénních úprav obec musela zapracovat do svého územního plánu a to už dříve z ekologických důvodů odmítla. Oficiální kamenolom by také podle starosty Kocmana vyžadoval i další povolení, například od báňské správy.

„Je zcela zřejmé, že Lesní správa Lány opět usiluje o kamenolom,“ říká jednoznačně bělečský starosta. „Tyto kroky považuji za nehorázné. A bylo by také logické, kdyby vedení počkalo na nového prezidenta, který si sám má říct, jak chce oboru vést.“

V minulosti se za obec Běleč ve věci kamenolomu postavily další úřady, podle nichž by těžba narušila chráněnou přírodu a navíc by se odstřely trhavinou odehrávaly v blízkosti vodní nádrže Klíčava, která je zásobárnou pitné vody pro Kladno.

O povolení terénních úprav, při nichž by se kámen dobýval, pak Lesní správa Lány žádala už před rokem. Žádost ale stáhla. Podle tehdejších dokumentů, které má starosta Bělče k dispozici, šlo o vytěžení 8500 metrů krychlových kamene o mocnosti vrstvy až 14 metrů. Pro představu – takové množství by uvezlo zhruba 1200 vozidel Tatra 815.

Miloš Balák v písemně vedené konverzaci odmítl, že by v jím zahájeném plánu šlo o „vytvoření kamenolomu“. Na otázku, k čemu tedy budou sloužit „terénní úpravy“, o jejichž povolení požádal a oč povolením usiluje, pak dal jen obecnou odpověď.

„Zajištění možnosti reálného vývoje přírody v nové situaci po úpravě historicky částečně odtěženého kamenolomu při výstavbě klíčavské přehrady v období let 1950 a 1952 a zároveň jeho velmi omezeného využití v souladu s platnou legislativou ČR při výstavbě zabezpečení svahových deformací klíčavské vodní nádrže na pitnou vodu pro město Kladno a jeho okolí,“ napsal Balák.

Celou konverzaci s úředníkem Hradu připojujeme na konci textu.

Balákův nástupce Pavel Rus, kterého do funkce ředitele Lesní správy Lány v prosinci vybrala komise sestavená kancléřem Vratislavem Mynářem, připouští, že v případě žádosti o povolení „terénních úprav“ jde o získání kamene. Důvodem, proč dobývat kámen v chráněné oblasti, je prý to, že by to mělo být levnější a ekologičtější, než kdyby si Hrad nechal kamenivo dovážet.

„Ano, tohle jsem takto zaslechl,“ řekl ředitel Rus s tím, že si musí plány zanechané předchůdcem více prostudovat.

Zatím tedy Balákův nástupce nechce říci, jak s ním naloží. „Rozumím tomu, že by se kámen využíval pro naše potřeby, třeba s ohledem na údržbu cest. Na druhé straně je otázka, kolik toho kamene budeme ve skutečnosti potřebovat a jak dlouho,“ doplnil Pavel Rus i vlastní pochybnosti.

„Dělám si na to svůj názor a pak se podle toho rozhodnu,“ uzavírá rozhovor s tím, že roli bude hrát i jednání s obcí Běleč a s ochranáři.

Nový lánský ředitel Pavel Rus přitom svého předchůdce ještě nadále zaměstnává.

Poté, co Miloš Balák odešel z postu ředitele obory, pracuje v lánské správě jako referent. „Předává mi pracovní pozici, vysvětluje úkony k projektům, které jsou vypracované,“ vysvětlil to Pavel Rus Deníku N.

Samotný projekt dotěžení historického lomu v oboře Hrad připustil v reakci na pátrání reportérů v roce 2021. I tehdy argumentoval tím, že kámen by se těžil výhradně pro vlastní potřebu obory, což by prý prospělo hradní pokladně i přírodě.

Na „výškopisné a polohopisné zaměření stěnového lomu“ si tehdy Miloš Balák najal stavební firmu Energie, které dříve prodával načerno vytěžený kámen a s níž byl odsouzen ve své první kauze kvůli manipulování zakázek při zpevňování břehů kolem nádrže Klíčava.

Baláka však v této kauze už omilostnil Miloš Zeman.

Žádost o povolení prací – „terénních úprav“ – v oboře nyní má na stole Agentura ochrany přírody a krajiny.

Za normálních okolností by věc posuzoval ředitel CHKO Křivoklátsko Petr Hůla. Seznam Zprávy už popsaly, jak má blízko k lidem z Balákova okolí – především k Michalu Krejčíkovi, který byl původně s Balákem za machinace s kamenem stíhán, ale později bylo stíhání zastaveno.

„Nyní probíhá interní audit oddělení Správa CHKO Křivoklátsko. Z tohoto důvodu není Petr Hůla ve věci oprávněnou úřední osobou, příslušnost je tak v souladu s vnitřními předpisy na jeho nadřízeném, tedy řediteli regionálního pracoviště Jaroslavu Obermajerovi,“ uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Řízení, které by mohlo vyústit v povolení prací, je podle ní nyní přerušeno, protože z žádosti Lesní správy Lány agentura nedokázala věc kompletně posoudit. Chce tak další podklady. „To se týká zejména specifikace rozsahu terénních úprav a způsobu jejich provedení,“ doplnila mluvčí Šůlová.

O tom, že by chtěl někdo v Lánech dobývat kámen, stále nic neví báňská správa, která má v popisu činnosti práce povolovat. Zároveň čeká na pravomocný konec procesu s Milošem Balákem ve věci předchozí těžby a prodeje kamene. Následně může těžbu, která podle policie i soudu byla bez povolení, potrestat až pětimilionovou pokutou.

Plánovaný projekt dobývání kamene v oboře se nelíbí ani nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi. „Těžit v Lánech ve velkém a prodávat kámen pro komerční účely je podle mě nepřípustné. Působení Miloše Baláka ve vedení Lesní správy Lány považuji celkově za kontroverzní a počítám s tím, že jeho aktivity budou muset projít podrobným auditem,“ řekl Seznam Zprávám Pavel.

Ten se ale úřadu ujme až 9. března. Do té doby nemá na dění na Hradě žádný pravomocemi daný vliv.

Na závěr přinášíme celou písemnou konverzaci s Milošem Balákem, kterou vedli reportéři kolem plánovaného dobývání kamene.