Dezinformační scéna přitvrzuje

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petr Fiala jako agent Státní bezpečnosti (StB) s krycím jménem Fialka? I takové zprávy kolují českým internetem. Již několikrát vyvrácenou dezinformaci naposledy šířila na svém účtu na Facebooku havlíčkobrodská buňka Komunistické strany Čech a Moravy. Příspěvek po chvíli smazala a celostátní mluvčí se od něho distancoval, fotka už však dál žije svým internetovým životem.

Karta StB se jménem Petra Fialy se na sociálních sítích objevila již v minulosti, její novější verze je ale rozsáhlejší a propracovanější. Obě vznikly úpravou přední části statistické karty s údaji Andreje Babiše, kterou v dubnu 2021 zveřejnily Seznam Zprávy. Jakým způsobem je fotka podvrhnutá, rozebral například server Demagog.cz.

Ve výčtu podvrhů by šlo pokračovat: Česko má letos za sebou troje volby a povodně a takové události přitahují velké množství falešných zpráv, upravených fotografií a videí či manipulativních článků na webech, které se tváří jako zpravodajské, ale neřídí se základními novinářskými principy.

Nadto podle expertů nabírají dezinformátoři na síle, jsou stále radikálnější.

„Česká dezinformační scéna se během let etabluje, radikalizuje, je více otevřená, násilná a drzejší,“ přibližuje Vít Kučík, mluvčí Českých elfů, internetové skupiny, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi. „Co před pěti lety ostýchavě říkala v náznacích a nepřímých metaforách, nyní bez rozpaků říká naplno, například svůj příklon k nacionalismu, opovrhování demokracií, západními liberálními a demokratickými hodnotami, právním státem a samozřejmě i otevřenou fascinací Ruskem a diktátorskými režimy.“

Proč se v Česku dezinformátorům daří upevňovat své pozice a ještě sílit? I proto, že stát dosud nedokázal podchytit šedou zónu financování, v níž se konspirátoři skrývají.

Podle nové analýzy neziskové organizace Prague Security Studies Institute (PSSI), která rozebírá financování dezinformační scény v Česku, používají konspirátoři nové techniky, kterými se mimo jiné vyhýbají placení daní.

Mohli se poučit z případů z minulosti, vůči jejichž aktérům uměl stát zasáhnout. Za šíření poplašných zpráv už sedí první lidé ve vězení - odstrašujícím případem je třeba Tomáš Čermák, který se před trestem od českého soudu ukrýval v Polsku. Patrik Tušl dostal souhrnný trest 19 měsíců vězení za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době pandemie.

„Příjem z reklamy byl pár let dozadu jedním z nejdůležitějších zdrojů peněz pro dezinformační scénu, ale to se změnilo. Dnes je nejpopulárnějším způsobem vybírání peněžních darů od fanoušků, takzvaný crowdfunding,“ vysvětluje Kristína Šefčíková, analytička PSSI a spoluautorka analýzy.

Dodává, že podobné sbírky bývají - oproti těm charitativním - často netransparentní.

Popularitu vybírání peněz na internetu si analytička vysvětluje tím, že si dezinformační scéna osvojila „influencerské chování“ a při financování spoléhá na loajální fanoušky, se kterými si udržuje blízký vztah pomocí sociálních sítí.

Typickým příkladem budiž Jana Peterková, dezinformátorka a bývalá moderátorka TV Nova, kterou například letos v červenci státní zástupce znovu obžaloval z šíření poplašené zprávy. Tvrdila, že poté, co se Petr Pavel stane prezidentem, nastane mobilizace a bude vyhlášen válečný stav. I na tuto tvorbu od fanoušků na sociálních sítích vybírá peníze.

„Jde vidět, že dezinformační scéna má své jasné tváře, které spolu fungují někdy v symbióze, někdy proti sobě podle toho, jaké zrovna mají vztahy,“ přibližuje Tina Mizerová ze spolku Fakescape, která se zabývá mediální gramotností. „Lze vnímat, že se antipatie vůči státu prohlubují, a to v souvislosti nejen se zatčením Tušla a Čermáka, ale především v následku covidových opatření a invaze Ruska na Ukrajinu. Tato antipatie se pak projevuje i prostřednictvím útoků na některé instituce, hlavně na soudy nebo při trestním řízení.“

Peníze dezinformačním influencerům lidé posílají dobrovolně. V Česku se ovšem hojně financují dezinformace i nevědomě, skrze zadavatele reklamy na internetu. Pokud totiž nekontrolují, komu svůj reklamní prostor prodávají, snadno se může stát, že místa na prestižním webu získá i dezinformační kanál.

Metodikou zadávání reklamy a zodpovědným inzerováním se zabývá spolek Nelež, který na svém webu aktualizuje seznam dezinformačních stránek. Nově k nim přidal také YouTube kanály, kam se konspirátoři přesouvají.

„Je dobré podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi, třeba posíláním peněz na humanitární sbírky. A také je dobré nepodporovat Rusko a jeho příznivce, třeba neposíláním peněz dezinformačním médiím,“ říká Roman Číhalík, předseda spolku.

Finance shánějí dezinformátoři také pomocí prodeje různých produktů přes e-shopy, nabízením placeného obsahu nebo vydáváním knih. „Tyto způsoby ale většinou slouží jen jako menší doplňky zmiňované inzerce a crowdfundingu,“ doplňuje Šefčíková.

Kromě seznamu problematických webů od Nelež se ale v Česku systematicky agendou dezinformátorů nikdo nezabývá. To potvrzuje i Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace, který má boj s dezinformacemi od léta na starosti.

„Samozřejmě to problém je, protože ruské zpravodajské služby tak nemusí informační operace kremelského režimu přímo řídit, ale dokonce z významné části ani finacovat,“ uvedl Foltýn pro Seznam Zprávy.

Před hrozbami dezinformátorů dlouhodobě varuje také Bezpečnostní informační služba (BIS), která vidí problém mimo jiné v chybějící aktualizace tiskového zákona, který se de facto vztahuje pouze na periodický tisk, transparentnosti vlastnických struktur a financování. „Jasné a tvrdé sankce za nedodržování pravidel, to jsou jen některé kroky, které měly být dávno učiněny,“ řekl mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Zástupce tajné služby se s experty shodne na tom, že stejně jako celá společnost i dezinformační scéna prochází vývojem.

„Obsah je radikálnější, velký vliv mají nové technologie, které umožňují masivnější šíření a snadnou výrobu obsahu například s pomocí AI. Mezi dezinfo média dnes můžeme řadit svým způsobem i trollí farmy, které i s pomocí tzv. botů zcela opanovaly diskuse na sociálních sítích. Pod řadou vyhrocených diskusí už dnes máte velkou část příspěvků z falešných účtů neexistujících lidí,“ upozorňuje Šticha.

Ministerstvo kultury, pod které tiskový zákon spadá, na dotaz Seznam Zpráv ohledně aktualizace zákona odpovědělo tak, že se s úpravou definice online médií zatím nepočítá.

„Tento segment služeb bude podřazen pod pojem mediálních služeb v souvislosti s přípravou implementačního předpisu k nařízení o svobodě médií.Termín předložení tohoto implementačního předpisu se aktuálně řeší,“ informuje Ivana Awwadová z Tiskového oddělení Ministerstva kultury.

Není tedy přehnané tvrdit, že tuzemská legislativa v podstatě nezachytila vývoj na dezinfoscéně, což ve výsledku vede k eskalaci nepřátelských aktivit.

„Proruská dezinfoscéna, která také získává peníze ať už od důvěřivců, nebo od ruských mecenášů, je v průběhu času agresivnější, což jde v souladu s ruskou hybridní strategií vůči zemím EU a NATO. Rusové se projevují stále agresivněji a přešli již k fyzickým útokům, jako jsou případy žhářství a další sabotáže,“ popisuje bezpečnostní analytik Roman Máca.

Financováním proruských influencerů či rádoby alternativních „zpravodajských“ webů tak někteří Češi nepřímo podporují útoky na svou vlastní zemi.

Pro dezinformátory je to navíc výhodný byznys. Jak zjistili analytici PSSI v červnové analýze, některé dezinformační kanály si svou činností vydělávají statisíce korun, ty nejsilnější pak miliony.

Trendem nicméně je, že v posledních letech popularita dezinformačních webů tvářících se jako zpravodajské upadá. A to ve prospěch sociálních sítí, kam se přemisťuje jejich publikum.

„To následně sleduje různé, například z auta vysílající takzvané aktivisty, kteří šíří rozmanité bludy, za což požadují od důvěřivců peníze s tím, že šíří tu pravdu a bojují za národ. Rovněž provozovatelé dezinformačních webů stále častěji přechází k videoobsahu na sociálních sítích, kdy rovněž žádají finanční příspěvky a například na YouTube mají zisky ze zobrazené reklamy,“ konstatuje Máca.

S tím, že se nebezpečná aktivita přesouvá od klávesnic do ulic, souhlasí i mluvčí Českých elfů Kučík. „To otevřené násilí v takové míře před dvěma lety nebylo, trend vnímáme jako zhoršující. Důvodem může být právě nedostatečná reakce státu, který tyto projevy v zárodku nedostatečně stíhá a prevenuje, proto mají tendenci bujet a robustnět,“ míní Kučík.

Vidí však cestu ven a zmiňuje případ, kdy se anonymní uživatel před lety posmíval v diskuzi na sociální síti třídní fotografii dětí, mezi kterými byly i ty se snědou pletí, s nechutnými narážkami na holocaust.

„Policie toho člověka dokázala rychle vypátrat a obžalovat. To byl jednak jasný signál, že ani na internetu není nikdo zcela anonymní a nevypátratelný, a jednak, že podobná činnost je jasně za čárou a bude trestána. Tento medializovaný případ způsobil bezprostřední útlum otevřeně rasistických komentářů v celém českém kyberprostoru,“ doplňuje Kučík.

Dalším příkladem může být varování státního zástupce Igora Stříže bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Stříž tehdy informoval, že projevy otevřeného schvalování této invaze budou stíhány.

Střížova slova vedla podle měření Českých elfů bezprostředně v prvních měsících k útlumu proruských vyjádření.

„Dokonce to vedlo hlavní médium této scény - Parlamentní listy  - k moderaci diskuze v tomto směru, což mělo na jisté umírnění projevů proruské komunity znatelný vliv. Takže metody jsou, v rukou je mají státní instituce, škoda jen, že je neužívají, jak by měly. Radikalizace a růst násilí je toho poté důsledkem,“ uzavírá Kučík.