Naučte se číst data, radí inspektoři policii kvůli hledání vraha z fakulty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přestože vrah z Filozofické fakulty UK měl mobilní telefon zapnutý hodinu před tím, než začal střílet, policie ho ani podle mobilního signálu nedokázala najít.

Seznam Zprávy mají k dispozici dosud neveřejný dokument Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), který mluví o tom, že právě v oblasti lokalizace telefonů je nutné, aby se práce policie zlepšila.

„GIBS doporučuje provádět pravidelná školení policistů ve vztahu k tomu, jak systém lokalizace mobilních telefonů funguje,“ píše se v dokumentu, který redakce získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jde o materiál, kde inspekce na základě svých zjištění formuluje, kde postup policie proti střelci nebyl bez chyb. Podrobněji nejsou bohužel poznatky inspekce v bodu, který se týká lokalizace telefonů, známy, protože GIBS je pro redakci na většině míst v této části dokumentu začernila.

„Zveřejnění této části informace by mohlo být způsobilé ohrozit do budoucna činnost Policie ČR a její schopnost předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost,“ zdůvodnila rozhodnutí znečitelnit část materiálu vedoucí oddělení vnějších vztahů a legislativy GIBS Natalie Boušková.

GIBS uzavřela své půlroční vyšetřování související se střelbou ve škole dvěma dokumenty.

Přestože smrt čtrnácti lidí na filozofické fakultě je zcela bezprecedentní událostí a přestože vůči práci policie se zvedla velká kritika, stačilo zatím inspekci k hodnocení zásahu policistů necelých osm stran –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tolik je rozsah obou zmíněných dokumentů dohromady.

Seznam Zprávy už informovaly o obsahu závěrečné zprávy GIBS o události, v níž se píše v podstatě jen to, že se nikdo z policistů nedopustil trestného činu.

Inspektoři v materiálu sice zmiňují, že objevili „dílčí nedostatky“, čeho se týkají, ale neuvádějí. Lze je vyčíst až ze druhého dokumentu (nyní získaného redakcí), který přináší seznam metodických doporučení.

Protože převážnou část týkající se lokalizace vrahova telefonu, což je jedno z nejvíce kritizovaných míst policejního postupu na FF UK, inspekce začernila, oslovily Seznam Zprávy Tomáše Almera –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bývalého ředitele policejního útvaru zvláštních činností, který má na starosti především odposlechy.

A právě Tomáš Almer připustil možnost, že právě lokalizace vrahova mobilu byla slabina, kterou GIBS v postupu policie odhalila. I proto podle něho mohla doporučit, aby se policisté v tomto oboru pravidelně vzdělávali. „Nerad bych někomu sáhl do svědomí. Nic konkrétního o tom nevím, ale myslím si, že s největší pravděpodobností tím myslí, že policisté, kteří měli zásah na starost, neměli dostatečné informace o tom, co lze z těch sítí získat,“ uvedl bývalý elitní důstojník Almer.

Podle něj je totiž možné i v husté síti centra metropole dost přesně mobilní telefon lokalizovat. Je ale třeba, aby policisté věděli, jaké informace od operátora potřebují získat a uměli je pak i správně analyzovat.

Z policejního vyšetřování vyplynulo, že David K. do budovy fakulty přišel zhruba hodinu a půl před tím, než začal střílet. A u vchodu se těsně minul s policejní hlídkou. Přestože muži zákona a vrah byli zhruba půl hodiny v jedné budově, neobjevili ho. Vlastně ho tam pořádně ani nehledali. Prošli jen přízemí a první patro. Pak je velitel poslal pátrat do budovy v Celetné ulici, kde měl mít David K. v tu dobu přednášku. Policisté ho hledali i v okolí Pařížské ulice.

A to vše policie obhajuje tím, že právě v této oblasti byl lokalizován jeho mobilní telefon.

V den vraždy si David K. podle poznatků policie, které kriminalisté sepsali v usnesení o odložení případu, mobilní telefon v 7.09 ráno vypnul. První dva pokusy policie o jeho lokalizaci byly proto neúspěšné. Tlačítko „on“ zmáčknul znovu až o sedm hodin později, přesně ve 14.04. Jak vyšetřovatelé posléze zjistili, hledal na internetu informace o tom, zda do rodinného domu rodičů ve středočeské Hostouni, kde nastražil výbušný systém, vyjíždějí hasiči.

Policejní vyšetřovatelé v dokumentu uvádějí, že mobilní telefon se zhruba čtvrt hodiny hlásil v pokrytí buňky BTS v ulici Elišky Krásnohorské, tedy poblíž Pařížské ulice. Od 14.17 do 14.31 se přepnul do základny přímo na náměstí Jana Palacha, kde stojí hlavní budova fakulty, kde se vrah chystal zaútočit. V té době ho ale policie zcela mylně hledala v budově v Celetné ulici.

Mobilní telefon se po půl třetí znovu ohlásil v buňce BTS v ulici Elišky Krásnohorské. Později, když už vrah střílel, se přístroj připojil i v buňce v Křižovnické ulici. Důvod, proč mobil „přeskakoval“ mezi třemi buňkami, vysvětlil operátor podle usnesení policie takto: „Tato skutečnost byla operátorem vysvětlena tím, že zejména ve velkých městech je běžné, že každé místo bývá pokryto obvykle signálem více základových stanic. Zjednodušeně řečeno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mobilní telefon pak komunikuje se základnou s nejlepším signálem, přičemž neustále monitoruje kvalitu signálu dalších základen, které by mohl využít.“

Komisař však v dokumentu zdůrazňuje, že výpis o „uskutečněném telekomunikačním provozu“ policie získala až na základě příkazu soudu letos v lednu. To znamená, že v rozhodujících chvílích 21. prosince 2023 všechna potřebná lokalizační data neměla.

Co věděla, a co ne, je nejasné. V usnesení se pouze píše: „Poslední lokalizační údaj známý v době pátrání po prověřovaném spadal do pokrytí buňky v ul. Elišky Krásnohorské, tedy základnové stanice, která je FF UK nejvzdálenější.“

Právě bod s názvem lokalizace mobilních telefonů zařadila Generální inspekce bezpečnostních sborů mezi doporučení, ve kterých by se měla policie zlepšit. V čem v tomto ohledu postupovala podle GIBS špatně, se ale kvůli už zmíněnému začernění textu zjistit nedá.

Podle bývalého ředitele policejního útvaru zvláštních činností Tomáše Almera je možné i v husté síti dost přesně mobilní telefon lokalizovat, pokud je aktivní. Není přitom ani nutné, aby jeho majitel přímo telefonoval.

„Když přijímá data nebo esemesku, je to vlastně to samé. Prostě ten telefon je aktivní a komunikuje se sítí. To je ten okamžik, kdy se dá zaměřit a pochopitelně, že to jde i vyprovokovat,“ vysvětluje bývalý elitní důstojník Almer.

V podstatě to tedy funguje tak, že telefon se připojuje k buňce s nejsilnějším signálem a zároveň zkouší i ty další v okolí. Právě když se tyto jeho vedlejší aktivity vyhodnotí, dá se poměrně přesně lokalizovat. „Ta síť umí zaměřit ten telefon dost přesně,“ uvedl Almer.

Tiskový mluvčí pražské policie Jozef Bocán na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že policisté měli připravené k použití i odposlouchávací a lokalizační zařízení Agáta, ale „nebyly splněny potřebné podmínky“ k tomu jej použít.

Agáta funguje tak, že v podstatě vytvoří falešnou buňku BTS, na kterou se připojí mobilní telefony v okolí. Mezi nimi pak lze najít konkrétní číslo a to nejen odposlouchávat, ale i lokalizovat.

Podle Tomáš Almera je to ale v silném provozu v centru města s použitím problematické a navíc to podle něj nebylo potřeba, protože najít telefon Davida K. šlo pomocí sítě.

Inspekce dala policii doporučení celkem v pěti oblastech. Jen u poslední, tedy k samotnému zásahu na fakultě uvedla, že byl bez nedostatků. Mezi nejzásadnější oblast, kterou je nutné zlepšit, GIBS považuje zjišťování a sdílení informací.

„Významnou oblastí je možnost zlepšení komunikace policie s jinými osobami. Například ve vztahu, kde se může daná osoba nacházet nebo její nebezpečnost,“ píše se v dokumentu GIBS.