Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mohutný muž v kulichu vypne řvoucí cirkulárku a opráší rukavice od pilin. „Já o tom nechci moc mluvit. Nechci to rozviřovat, protože to není pravda,“ říká s povzdechem.
„A jak jste mě vůbec našli?“ ptá se šestašedesátiletý J. A. opřený o plot u své chaty v jednom středočeském městečku.
Roky strávil na českých ambasádách v Africe, po návratu pracoval na Ministerstvu zahraničí. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) se zároveň dlouhodobě stýkal s agentem ruské tajné služby a nosil mu citlivé informace.
Ne z naivity, ale naprosto vědomě – a za peníze, je si jistá tajná služba.
O tom, že na Ministerstvu zahraničí byl odhalen spolupracovník Rusů, napsal loni v září Deník N. Podle informací novinářů, které částečně potvrdila i BIS, se s manželkou seznámili s ruským manželským párem. Ve skutečnosti se jednalo o lidi pracující pro rozvědku SVR.
Zaměstnanec ministerstva se stal po celá léta jejich informátorem. Kontakty přerušil covid, kdy se kvůli omezení pohybu nemohli stýkat, a po opadnutí pandemie BIS zařídila jeho vyhazov z ministerstva. Podle kontrarozvědky hrozilo, že začne znovu Rusům donášet.
Seznam Zprávy teď z mnoha důvěryhodných zdrojů zjistily a ověřily jeho jméno. A také odhalily další dosud neznámé podrobnosti tohoto příběhu.
Vyhozeného zaměstnance redakce kontaktovala minulý pátek, v chladném dopoledni řezal dřevo v chatové oblasti, kde s manželkou žijí.
„To nebylo vědomě, že jsem byl v kontaktu s nějakým člověkem,“ prohlásil J. A. na otázku, zda věděl, že se přátelí s ruským rozvědčíkem.
U zubařky v Libyi
Podle ověřených informací Seznam Zpráv se už v 90. letech stal J. A. takzvaným „krtkem“, jak se říká člověku vynášejícímu strategické informace cizím tajným službám.
Začalo to na jeho misi v Libyi. Nejprve se seznámila manželka J. A. s manželkou ruského důstojníka a přes ně se poté začali přátelit i muži.
Tyhle základní kulisy potvrzuje i J. A. Říká, že v Africe na velvyslanectví v Libyi začal pracovat kolem roku 1995 a že s manželkou se tam brzy začali stýkat s Ruskou, která v hlavním městě Tripolisu pracovala jako zubařka. „Chodila k ní celá naše ambasáda,“ vzpomíná J. A.
Tak nějak – ve společnosti, v uvolněné atmosféře a v prvních krocích přes partnerky – mělo všechno začít. Že se to stalo na jiném a ještě k tomu chudém kontinentu, nebylo náhodou: domů je to daleko, lidé působící ve službě se hůře kontrolují. A také se o africké ambasády zrovna nepere první liga Černínského paláce.
J. A. nepopírá, že se rodiny přátelily, ale vrtí hlavou nad tím, že by Rusovi předával informace získané díky službě na velvyslanectví. Nebo že by za ně dokonce přijímal dárky, dovolené i peníze v hotovosti, jak zjistila BIS.
„Nic takového se nestalo. Já navíc, když to tak řeknu, nemám Rusko ani Rusy zrovna v lásce,“ tvrdí nyní J. A.
Radista z Addis Abeby
Po návratu z první diplomatické mise v Libyi se, jak také ověřily Seznam Zprávy, J. A. po nějakém čase do Afriky vrátil a to do etiopské Addis Abeby, kde strávil další tři roky.
I toto J. A. v rozhovoru s reportéry potvrdil, jeho pobyt ve východoafrické Etiopii navíc dokládají i fotografie, které lze najít volně na internetu či na sociálních sítích. Jedna z nich například J. A. zachycuje na mikulášské veselici před budovou českého velvyslanectví v Addis Abebě, na jiné popíjí ve společnosti dalšího muže a dvou žen na večírku pivo.
Krtci a tipaři
Lidé mohou mít představu, že špionáž je, když třeba někdo vynese plán jaderné elektrárny. Ale začíná to na úplně jiné úrovni. Špionáž může mít podobu někoho, komu se v bezpečnostní komunitě říká tipař.
„Jde o člověka, kterého cizí rozvědky využívají k získávání citlivých informací o lidech – který diplomat má třeba finanční problémy kvůli rozvodu či má mimomanželský poměr. S tím pak umí dále rozvědky pracovat,“ vysvětlil vysoce postavený zdroj z Ministerstva zahraničí.
A také vzniká vydírací potenciál, s nímž mohou růst nároky ze strany nepřátelské moci. Ve zkratce řečeno: „krtka“ strach, že se jeho předchozí selhání prolákne, uzamkne do začarovaného kruhu. V takové situaci zpravidla špioni přitvrdí: už jim nestačí informace, kdo s kým spí, ale chtějí přímo utajované informace.
Podle informací Seznam Zprávy pracoval J. A. na ambasádách jako šifrant, on sám reportérovi upřesnil, že byl radistou – tedy člověkem vysílajícím depeše domů. Ostatně, že se této činnosti jako koníčku dále věnuje, dosvědčují stručné profily J. A. na radioamatérských webech a to, že hned vedle chaty se mu tyčí mnohametrový anténní stožár.
Jaké informace J. A. podle zjištění české tajné služby Rusovi vynášel, není známé. Podle zdrojů, které mají o činnosti J. A. dobrý přehled, se nejednalo o supertajné zprávy. Ale spíš o informace týkající se vnitřního dění v diplomacii – o vztazích mezi lidmi a podobně. Dalo by se říci, že šlo o jakési diplomatické drby.
Rusovi J. A. předával podle BIS informace hlavně v zahraničí, agent SVR však létal i do Prahy, kde J. A. po skončení afrických misí zakotvil na Ministerstvu zahraničí.
Šifrant a radista
Po návratu z ciziny působil J. A. na Ministerstvu zahraničí v bezpečnostním odboru, kde bývají zařazení právě takzvaní „šifráci“.
Tito lidé mají na starost technické zajištění utajovaných informací. Diplomaté a případně i zástupci zpravodajských služeb působící na českých ambasádách v zahraničí k zasílání svých reportů domů používají šifry. Šifrant tedy vezme informace nasbírané v diplomatickém terénu a převádí je do šifer a dešifruje komunikaci z ústředí.
Ministerstvo zahraničí: zdvořilost i špionáž
Ministerstvo zahraničí je složitý organismus. Na první pohled je to vznešený úřad, kde se odehrávají kontaky se zahraničím a jednání probíhají s nejvyšší mírou zdvořilosti a distance. Při zaostření se ale odkrývá jiný svět – v něm se diplomacie prolíná se špionážní prací, jejíž páteří jsou citlivé a utajované informace i sofistikované intriky, a velvyslanci s technickými profesemi, které zajišťují „nepropustnost“ Černína.
Neví se, jak dlouho BIS věděla, že Rusové mají na ministerstvu svého člověka. Premiéru Fialovi a ministrovi zahraničí Lipavskému svá zjištění oznámila kontrarozvědka v roce 2021 poté, co opadla rizika covidové pandemie.
Celý další rok J. A. na ministerstvu dále pracoval. Podle vysoce postaveného zdroje z Ministerstva zahraničí skončil v úřadu 15. července 2022. Tedy dva měsíce před tím, než se tehdy anonymní informace o odhalení o jeho spolupráci s Rusy dostala poprvé na veřejnost.
Oficiálně však nešlo o vyhazov: J. A. odešel zcela normálně do důchodu.
Ministerstvo zahraničí informace Seznam Zpráv o působení J. A. nechalo bez komentáře, nepotvrdilo je ani nevyvrátilo.
„Mohu potvrdit, že jsem rozhodl o přijetí takových kroků, díky kterým na ministerstvu již nepůsobí zaměstnanec, který spolupracoval s cizí mocí. Další informace nebudu z bezpečnostních důvodů komentovat,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Informace, které byly k případu zveřejněny, jsou z naší strany maximem toho, co můžeme v tuto chvíli k případu sdělit,“ reagoval podobně mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Odešel do důchodu, zrušil si prověrku
Kontrarozvědka podle zdrojů Seznam Zpráv také J. A. konfrontovala s důkazy, že pracoval – řečeno právním jazykem – pro „cizí mocnost“. Podle těchto zdrojů vše přiznal.
Reportérovi však J. A. řekl, že se nic takového nestalo. „S nikým z BIS jsem nemluvil. Nic mi neřekli ani na ministerstvu, když jsem odcházel,“ ujišťoval.
A nenastaly mu prý ani žádné další problémy. BIS sice, jak Seznam Zprávy ověřily, předala svá zjištění policii, ta ale případ ani nezačala vyšetřovat: podle zákona totiž vyšetřovatelé nemohou použít v trestním řízení informace tajné služby a nakládat s nimi jako s oficiálními důkazy.
J. A. měl prověrku na stupeň Tajné, odhalená spolupráce s Rusy je důvodem, aby o ni přišel. Bývalý radista však říká, že o ukončení prověrky požádal sám, když odcházel do důchodu „K čemu by mi tady byla při řezání dřeva?“ ptá se řečnicky.
Po několika minutách rozhovoru s reportérem začal J. A. zpochybňovat, že by byl právě on tím odhaleným „krtkem“. „Takových lidí BIS našla víc, proč si myslíte, že jsem to zrovna já?“ naznačoval, jestli si ho Seznam Zprávy s někým nespletly.
O jeho totožnosti však mluvila redakce s mnoha zdroji. A když reportér požádal J. A. hned v úvodu setkání o postoj k vynášení informací, muž hned věděl, o čem je řeč. A začal mluvit o působení v Libyi.
Aby o celé kauze nic nevěděl (opakoval, že s BIS ani se zástupci ministerstva o vynášení informací nemluvil) a zároveň si zájem novinářů hned spojil se svou osobou, nedává smysl. „Asi jsem si o tom před pár měsíci přečetl v novinách a napadlo mě, že by to mohlo být o mně,“ prohlásil.