Náměstek Blažka utrácel peníze na seniory: iPhony za 40 tisíc a stroj na popcorn

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na videu z Tmavého Dolu stařenky a stařečci o Vánocích s prskavkami v ruce rozesmátě sledují rozsvěcení vánočního stromu, poslouchají zpívající děti nebo sami zdobí stromeček ozdobami. Hraje k tomu vánoční hudba a na areál někdejšího komunistického lágru se idylicky snášejí sněhové vločky.

Nyní už bývalý náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav spot použil při obhajobě toho, že zároveň o víkendech dojížděl řídit domov pro seniory dvě hodiny od Prahy. Dělám to na úkor své rodiny a bezplatně, protože mi záleží na seniorech, tvrdil politik.

Seznam Zprávy přinášejí několik příběhů z tohoto zařízení pro seniory, které svědčí o jiné realitě. Na jedné straně Antonín Stanislav některé zaměstnance pečující o seniory podle jejich svědectví žádal, aby si napsali neschopenku, a platil je tak stát, protože domov nemá na jejich platy. Na straně druhé miliony korun utrácel za drahé iPhony, svému otci zajistil „zlatý padák“ v podobě 18 platů nebo podle auditu falšoval dokumenty k výběrovým řízením.

Aleš Hrnčíř provozuje krámek na náměstí v Hronově s elektronikou, pneumatikami či zahradní technikou. Zároveň se stal v minulých letech součástí koloběhu zboží, díky němuž jeho obchod zaznamenal náhlý příliv veřejných peněz – za čtyři roky mu Antonín Stanislav z financí určených na péči o staré lidi vyplatil na 7,4 milionu korun.

Podle listin shromážděných auditory, které do krajského zařízení ve Tmavém Dole poslal královéhradecký hejtman, Hrnčíř nejprve do domova seniorů dodal mobilní telefony a následně je – podle protokolů z auditu – mnohdy ještě v záruce zase zlikvidoval.

Jen v roce 2022 nechal Antonín Stanislav jako ředitel pro domov důchodců nakoupit mobilní aparáty za 800 tisíc korun. Šlo o 28 kusů, takže jeden přístroj v uvedeném roce tak v průměru vyšel na téměř 29 tisíc.

Loni pak Tmavý Důl přikoupil pro zaměstnance sice jen šest telefonů, ovšem v součtu za více než 200 tisíc korun. Šlo totiž téměř výhradně o vlajkové modely firem Samsung a Apple – například o iPhone 15 Pro, kus za téměř 40 tisíc. Pro dražší nákupy už by domov musel mít souhlas hejtmanství.

Audit to zhodnotil jako zbytečné a zákonu odporující výdaje. „Organizace nehospodárně a neúčelně nakupovala mobilní telefony, bez zdůvodnění potřeby pořizovat takto finančně nákladné vybavení, čímž došlo k porušení zákona,“ uvádí se v něm.

Antonín Stanislav však i nyní reportérům řekl, že mu mobily pro domov seniorů zas tak drahé nepřijdou. „Zdaleka nejde o drahé přístroje, značky Samsung jsou dražší. Nicméně ano, nakupoval jsem nejmodernější iPhony pro zaměstnance (zaměstnanci je chtěli a žádali o ně). A vůbec se za to nestydím,“ uvedl s tím, že domov měl vynikající hospodářské výsledky, a tak peníze mohl utratit.

Domov však i u moderních a technicky vyspělých aparátů vykazoval masivní poruchovost. Téměř polovinu mobilů nakoupených od roku 2019 totiž domov vyřadil z majetku ještě v záruční době, mnohé i po necelém roce používání.

Antonín Stanislav při auditu potvrdil, že ani jeden z nákladně pořízených mobilů domov nereklamoval, zato papírově deklaroval, že je odeslal firmě Hrnčíř Hronov k likvidaci. „Byly tam popraskané displeje. V šíleném stavu to bylo. Nevyplatilo se to opravit,“ řekl reportérům Hrnčíř, jehož manželka a zároveň další jednatelka firmy měla do loňska živnost na zastavárenství. Jednatel společnosti trvá na tom, že aparáty skutečně zlikvidoval.

Také Antonín Stanislav dává nyní od stavu vyřazených mobilů ruce pryč. „Za to, že někdo pak rozbil iPhone, vážně nemohu,“ reagoval pro reportéry.

Některé kusy techniky, podle evidence zničené, kontroloři přímo v domově našli, další byla podle dokumentů zlikvidována dokonce dvakrát. Auditoři tak pochybují o tom, že škodní komise, která o vyřazení rozhodovala, se skutečně v evidovaném složení scházela, jak tvrdí její zápisy.

A podezření kolem zmizelého majetku je více. Audit mluví i o majetku v hodnotě dvou milionů, který Tmavý Důl deklaroval jako nepotřebný a zlikvidoval ho v rozporu s krajskými předpisy – aniž by ho nabídl jiným krajským organizacím. Kontroloři v areálu domova dokonce našli spáleniště a v něm ohořelé kusy nábytku s inventárními čísly.

Ze zprávy auditorů plyne, že byznys Tmavého Dolu s Alešem Hrnčířem byl ještě větší.

Krámek z Hronova dodal třeba i dvě pojezdové brány za 376 tisíc. Auditoři je však našli nefunkční, opřené o zeď v hospodářské budově v areálu domova. Nebo z Hronova přišly podle dokladů zimní pneumatiky, které ale nikdo nedokázal v areálu najít.

Ředitel Stanislav také od roku 2019 pro domov nechal u Hrnčíře nakoupit celkem 20 kávovarů, jen v posledních dvou letech to byly přístroje dohromady za téměř 300 tisíc. Za některé neváhal zaplatit i téměř 40 tisíc – podle auditu dvouapůl násobek jejich běžné ceny. Kontroloři také zjistili, že navrch nechal Stanislav kávovary – z většiny v záruční době – za dalších více než sto tisíc opravit, aniž by je reklamoval.

„Kdybyste viděl, v jakém to bylo stavu,“ obhajuje tento postup obchodník Hrnčíř. „To nešlo na záruku. Kolikrát to bylo vevnitř plesnivé. Celé se to čistilo,“ líčil stav přístrojů.

Na to, jak bylo zboží předražené, reagoval překvapeně. „Tomu nevěřím, pane. To si myslím, že není pravda,“ řekl v rozporu s tím, co zjistili auditoři.

Za 23 tisíc pak Tmavý Důl v hronovském krámku nakoupil i stroj na popcorn, což bylo podle auditu za trojnásobek tehdejší ceny přístroje.

Aleš Hrnčíř se však dušuje, že Antonína Stanislava nezná a že ho viděl osobně jen několikrát. Vše prý domlouval s jeho zástupcem Petrem Vaňkem.

Zástupce Petr Vaněk byl zároveň sousedem ředitele Stanislava a v jeho případě odhalil audit po koloběhu zboží další pochybný systém – v zadávání zakázek.

Audit zjistil, že když se vypisovala veřejná zakázka, Vaněk jako zástupce ředitele domova pro seniory poslal poptávku sám sobě – přesněji Vaňkovi coby živnostníkovi. Z pracovní schránky domova poslal jako zástupce ředitele e-mail do své soukromé schránky živnostníka. Zpátky pak živnostník Vaněk odeslal svoji cenovou nabídku zástupci ředitele Vaňkovi. A na stejný e-mail zástupce ředitele pak měly přijít i konkurenční nabídky, s nimiž Vaněk-živnostník soutěžil.

Na to, že Petr Vaněk dlouhodobě vystupoval jako Stanislavův zástupce, se kontroloři dívají podezíravě – nenašli totiž žádný dokument, který by ho zmíněnou funkcí oficiálně pověřoval.

Mnohem více je však zaujala právě Vaňkova dodavatelská činnost. Tmavý Důl totiž nejprve svému zaměstnanci Vaňkovi za 35 tisíc zaplatil tesařský kurz, díky němuž získal výuční list. Následně pak začal Vaněk svoje služby dodávat domovu za extra peníze. V části případů mu pomáhali i zbylí údržbáři domova, které vedl.

Tvrdí, že to bylo mimo pracovní dobu, avšak když se ho kontroloři ptali, zda někdo z vedení domova zkoumal, jestli by některé práce nestihl v pracovní době, nedal přesvědčivou odpověď. „Odpověď Petra Vaňka se dala očekávat: práce bylo tolik, ‚že nemusel nikdo rozhodovat o tom, že to pracovníci nestihnou v pracovní době, protože to musel vidět každý‘,“ citují kontroloři Vaňkova slova.

U dodaných prací za statisíce se pak auditorům nepodařilo dohledat, že by je Petr Vaněk odvedl. Například osobně sledovali, jak přístřešek pro kontejnery začal v areálu Tmavého Dolu Vaněk sbíjet až letos v lednu, více než půl roku potom, co konstrukci domov pro seniory zanesl do svého majetku a Vaňkovi za něj zaplatil 120 tisíc. A to přesto, že podle zaměstnanců domova použité dřevo pocházelo z jiné stavby v areálu a byly v něm i staré rezavé hřebíky.

„Vše bylo připraveno, pouze nebyla konstrukce postavena, což bylo domluveno, že k tomu dojde později. Bylo třeba učinit ještě další věci,“ nevidí dodnes žádný problém Stanislav.

I Vaněk auditorům zpoždění vysvětloval tím, že se protáhlo zpevnění povrchu, na kterém měl přístřešek zbudovat - šlo však o zakázku ta dalších 200 tisíc, kterou také získal on sám. Výslednému přístřešku navíc chyběla střecha a pršelo do něj. Auditoři také zjistili, že se hýbe a hrozí zřícením.

Porušení zákona a předpisů našli pak auditoři i u dalších jedenácti zakázek pro Vaňka. Popis nedostatků v auditu zabírá celkem jedenáct stran. Celkově auditoři dohledali, že Tmavý Důl Vaňkovi zaplatil na 2,8 milionu korun. Velkou část smluv přitom ředitel (a soused) Stanislav vůbec nezveřejnil v registru, takže jsou od začátku neplatné.

„Na základě množství zakázek, zadaných tomuto vedoucímu zaměstnanci, vyvstává otázka, co vlastně tento zaměstnanec (Petr Vaněk) dělal v pracovní době, kterou si neevidoval,“ konstatovali auditoři.

Aby ředitel Stanislav hejtmanství doložil, že zakázky soutěžil a Vaněk nemohl být ve střetu zájmů, předložil sérii zápisů ze zasedání hodnotících komisí domova, které z přihlášených uchazečů vybíraly vítěze.

Roli konkurenta však podle auditorů například v jednom případě sehrál trutnovský instalatér Jan Ryšavý. Auditoři píší, že sice nabídky poslal, ale neměl v plánu se zakázek vůbec účastnit. „Konkurence se tak pro Petra Vaňka stala prázdným pojmem,“ uvádějí.

Dvě členky hodnotících komisí pak auditorům dosvědčily, že na přání ředitele Stanislava listiny podepisovaly až zpětně – na přelomu letošního a loňského roku. Tedy už potom, co po textech Seznam Zpráv začal ve Tmavém Dole krajský audit.

„Obě shodně do zápisu uvedly, že se žádného jednání hodnotící komise neúčastnily a že mezi dodatečně vypracovanými dokumenty byly i zakázky pana Vaňka,“ cituje audit jejich slova.

„Nikdy nic nikdo nefalšoval a opravdu to, že někde na dvou dokumentech z tisíců chyběl podpis někoho, kdo ho tam zapomněl, není falšování,“ tvrdí přesto Antonín Stanislav.

V případě instalatéra Jana Ryšavého kontroloři také řešili záhadu, jak naložil se zhruba třemi tisíci litrů fekálií, za jejichž likvidaci dostal zaplaceno.

Ryšavý jim tvrdil, že si od známého půjčil fekální vůz a obsah pak vylil i na jeho pozemky. Jak zjistil audit, na likvidaci odpadů neměl jeho známý žádné povolení a fekální vůz neměl ani registrační značku, díky níž by mohl do Tmavého Dolu dojet.

Celkem Ryšavý získal od roku 2019 v Tmavém Dole zakázky za 1,5 milionu. Některé z nich na nejnižší cenu vyhrál ještě předtím, než konkurence stihla podat nabídku, a v jednom případě dokonce předtím, než nabídku podal on sám. „Je to předmětem vyšetřování. Dokud to nebude uzavřené, nebudu to komentovat,“ řekl reportérům ke svým pracím Ryšavý.

Kontroloři přitom měli problém zjistit, za co přesně a na čí popud část přidělených peněz domov pro seniory vlastně utratil. Část dokladů totiž úplně chyběla. Při auditu ale zažili podivuhodný obrat. Stanislav jim nejprve písemně stvrdil, že žádné další doklady nemá, aby o týden později dodal další devadesátku objednávek či faktur z předchozích let. Některé nesly podpis Stanislavovy zástupkyně, která v době deklarovaného vzniku listin ještě vůbec nebyla ve funkci.

Záhadné objevování dokumentů zažívali, jak popsali, v průběhu celé kontroly. „Materiály, které nebyly v požadovaný den organizací dohledány, byly následujícího dne „připraveny“ a předloženy, přičemž ze způsobu a formy, jakými tak bylo činěno, je zřejmé, že tyto dokumenty byly dohotovovány pro potřebu kontroly až zpětně,“ uvedli auditoři s tím, že některé listiny, které nenašli, mohly být naopak zničeny.

Jakmile šlo do tuhého a kolem Tmavého Dolu začali kroužit krajští kontroloři a policie, najal si Antonín Stanislav právníka – platil ho z peněz samotného domova pro seniory. Zařízení tak zaplatilo jednu z nejprestižnějších pražských kanceláří, která účtovala na 4 tisíce korun na hodinu. Nové vedení domova se o tom, že Tmavý Důl má za právní služby zaplatit více než 200 tisíc, dozvědělo, až když přišly od advokáta faktury.

Samotnou smlouvu s advokátní kanceláří paradoxně ředitel Stanislav – ač tehdy ještě také byl náměstkem ministra spravedlnosti – zveřejnil v registru smluv s takovými chybami, že byla od začátku neplatná.

Kontroloři měli problém zjistit, co advokát za peníze vyplacené domovem v Tmavém Dole odvedl. Nakonec se přiklonili k verzi, že pomáhal Antonínu Stanislavovi vypracovat vyjádření, kterým se bránil jejich dotazům. Utracenou částku označují za nehospodárnou, zbytečnou a nesmyslnou. „Zatímco organizace objednávala nadbytečné právní služby od advokátní kanceláře, nebyla zároveň schopna zajistit a dostát svým elementárním zákonným povinnostem,“ uzavírají auditoři.

Hejtmanství v reakci na audit mohlo seškrtat peníze nikoliv Stanislavovi, který jako ředitel skončil v lednu, ale domovu ve Tmavém Dole pečujícímu o zhruba 160 lidí, kteří kvůli demenci či nemocem vyžadují neustálou péči. Domov musí kraji vracet téměř dva miliony korun, další pokuty mu hrozí od inspekce životního prostředí a inspektorátu práce.

Antonín Stanislav ani další členové vedení nic z agendy po sobě novému řediteli nepředali. Mnoho dokumentů chybí. „Musíme se s tím vším vypořádat. Je to běh na dlouhou trať. Byl bych rád, kdybychom to letos zvládli,“ popsal Stanislavův nástupce Martin Kryštof Kubák.

Antonín Stanislav tvrdí, že po odchodu z domova nedostal od auditorů prostor se k jejich zjištěním vyjádřit a svoje povinnosti splnil.