Najít Babiše ml. bylo ve veřejném zájmu, potvrdila švýcarská justice

Pět let poté, co reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík ve Švýcarsku vypátrali syna tehdejšího premiéra Andreje Babiše a zveřejnili s ním rozhovor na skrytou kameru, ženevský soud konstatoval, že postup novinářů byl v pořádku.

Oba reportéři byli zproštěni obžaloby z trestného činu „neoprávněného nahrávání rozhovorů a narušení důvěrné nebo soukromé sféry prostřednictvím kamery“. Soud iniciovala navzdory přání syna politikova bývalá žena Beatrice, která se i nyní proti rozsudku odvolala.

Jde už o druhé identické rozhodnutí švýcarských úřadů, které jsou na posuzování ochrany soukromí mnohem citlivější než státy Evropské unie. Už v lednu 2022 zprostila české novináře veškerých obvinění ženevská prokuratura. Stejně jako ženevský soud, i žalobci konstatovali, že investigativní práce reportérů byla jednoznačně ve veřejném zájmu.

„Soud dospěl k závěru, že předmětná reportáž se týkala dvou závažných otázek obecného zájmu, a to možného zapojení Andreje Babiše staršího do závažné trestné činnosti a rovněž jeho možného zapojení do únosu svého syna, jehož cílem bylo syna umlčet. Skutečnost, že Andrej Babiš mladší byl osobně zkontaktován a že od něj byla získána vyjádření nejen ke kauze ‚Čapí hnízdo‘, ale i k jeho osobní situaci, totiž představovala věc veřejného zájmu. V té době, vzhledem k obviněním vzneseným v trestním řízení, jehož účastníkem byl souzený předseda vlády, měla česká společnost právo znát okolnosti případu, jakož i to, zda se někdo z členů jeho rodiny na takovém podvodu společně podílel,“ stojí v osvobozujícím rozsudku ženevského soudu.

Takřka shodně odůvodnila zprošťující verdikt i ženevská prokuratura, která v lednu 2022 řízení proti Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi rovněž zastavila.

„Nebylo možné konstatovat, že by zájem na ochraně soukromí a osobnosti paní Beatrice Babišové převažoval nad právem informovat veřejnost o případném jednání úřadujícího předsedy vlády,“ zdůvodnila tehdy svůj postup prokuratura.

Babišova první žena se ale proti rozhodnutí prokuratury odvolala. Případ se tak dostal k soudu, který nyní rozhodl stejně. A i tentokrát Beatrice Babišová podala odvolání, kauzu tak bude muset řešit odvolací soud.

O rozpoutání vyšetřování ve Švýcarsku informoval krátce po vydání reportáže přímo Andrej Babiš. „Právní zástupce mojí bývalé manželky a mého syna Andreje Babiše podal trestní oznámení na redaktory Seznamu, paní Slonkovou a pana Kubíka, za porušení švýcarských zákonů. Podal to hlavnímu prokurátorovi,“ řekl Andrej Babiš.

„Podle předsedy české vlády novináři nezákonně vnikli do domu, kde jeho syn a bývalá manželka bydlí, ‚a potom nezákonně natáčeli rozhovor‘,“ citovala Babiše tehdy Česká televize.

Jenže mezitím vzal Babišův syn oznámení zpět s tím, že jej podali právníci bez jeho vědomí. „Nikdy jsem nechtěl, aby proti vám advokáti cokoli podnikali, nebo aby na vás dokonce podali žalobu. Proto jsem poslal švýcarské prokurátorce dopis, ve kterém jsem stáhl trestní oznámení podané mými bývalými advokáty,“ napsal premiérův syn Slonkové a Kubíkovi.

Zbyl tedy jen podnět Beatrice Babišové a i ten švýcarská prokuratura a nyní i soud odmítly. A reportéry veškerých nařčení zprostily. Soud nemá podle rozsudku pochyby, že šlo o veřejný zájem.

„V daném případě bylo z podkladů v řízení zjištěno, že v době, kdy byla sporná reportáž pořízena, byl Andrej Babiš starší předsedou vlády České republiky. Bylo proti němu zahájeno soudní řízení pro zpronevěru dotačních prostředků v souvislosti s financováním hotelového komplexu v Čechách, který byl nazván ‚Čapí hnízdo‘ a který patřil jeho skupině. Tento případ byl jednoznačně ve veřejném zájmu, vzhledem k vážným podezřením kolem státníka. Bezúhonnost předsedy vlády a soulad jeho chování s právními předpisy jeho země jsou totiž zásadní informace, které si zaslouží, aby na ně byla veřejnost upozorněna. Je třeba také připomenout, že případ vyšetřoval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), což svědčí o tom, že tato záležitost dalece přesahovala hranice České republiky,“ napsal v obsáhlém zdůvodnění ženevský soud.

Ve své argumentaci dal za pravdu reportérům i v tom, že použít skrytou kameru a přijít bez ohlášení byla jediná možnost, jak získat svědectví Andreje Babiše mladšího. Jak soud zdůraznil, tehdy ještě nebyl v trestním řízení vůbec vyslechnut a o jeho roli panovaly pochybnosti.

„Pokud jde o nevyhnutelnost protiprávního jednání, je třeba zkoumat, zda skrytá kamera byla jediným prostředkem k pořízení záznamu. Hlavním argumentem žalobkyně je, že nebylo nutné pořizovat záznam skrytou kamerou, ale například přepisem rozhovoru bez natáčení a bez zveřejnění jejího jména. Prohlášení žalobkyně při soudním jednání, že by nechala novináře dělat jejich práci, kdyby byli vybaveni kamerou a mikrofonem, však nejsou příliš věrohodná, vzhledem k tomu, že vždy uváděla, že chtěla svého syna před novináři chránit, aby ho neoslabovali. Zdá se proto nepravděpodobné, že by nabídku na rozhovor se synem přijala,“ konstatoval soud.

Potvrdil, že využití skryté kamery bylo z pohledu novinářů nezbytné, aby byla jejich práce věrohodná. „Novináři mohli předpokládat využití postupu skryté kamery jako jedinou možnost, jak získat přesvědčivé důkazy. Za těchto okolností a z hlediska veřejného mínění mělo odvysílání záběrů, na nichž byl Andrej Babiš mladší v Ženevě schopen odpovídat na otázky novinářů, dodat jeho výpovědím větší věrohodnost, a to s ohledem na to, že o něm jeho otec veřejně prohlašoval, že trpí psychickými problémy,“ dodal soud.